Proč a jak pečovat o ducha

Proč pečovat o ducha

Proč by se lékař, právník, učitel, politik, manažer, rodič, partner, důchodce a vůbec každý člověk měl zabývat životní filozofií, když filozofie není jejich profesí? Protože každá profese, společenská pozice, životní role atd. je jen specifickou formou jedinečného fenoménu jménem člověk. Člověk je jediná bytost, která od přírody dostala do vínku dar svobodné volby. Tato možnost a schopnost rozhodovat o vlastním životě a o jeho kvalitě je však zároveň nutností, toto právo je zároveň povinností. Člověk se rozhodovat nejen může, ale i musí. Každý den si může zařídit po svém, každý den se musí rozhodovat, co a jak bude dělat. Jeho život není omezen na pouhé instinktivní jednání, ale také mu instinkt nenapoví, co je dobře, a co ne. Může a musí se rozhodovat sám. Člověk rozumný je totiž ve skutečnosti člověk rozhodující, který je stvořen k tomu, aby každým svým rozhodnutím znovu a znovu utvářel sám sebe.

Proč je vyrovnaná životní filozofie zárukou vyrovnaného života?

Máme-li správně poskládaný obraz, nezaskočí nás odlišné názory jiných lidí ani přemíra informací, které se na nás ze všech stran řítí, protože si všechno snadno přebereme. Snadno zvládáme překotné tempo dnešní doby, protože se umíme rychle rozhodovat. Neohrožuje nás stres, který vzniká právě tehdy, jestliže nemáme správně poskládaný obraz světa a všechny protichůdné názory musíme spojovat v okamžiku rozhodování. Bez stresu lépe funguje celý organizmus včetně imunitního systému a díky tomu máme i pevné zdraví.

Rovnovážná životní filozofie umožňuje nastolit rovnováhu ve všech vztazích. Umožňuje vytvoření skutečného partnerství mezi mužem a ženou, které je nezbytné k plnému využití lidského potenciálu. Odtud už je jen krůček k harmonickému propojení práce a rodiny, protože obojí je součástí života a obojí má v rovnovážně poskládaném obrazu světa svoje místo. Harmonické spojení mužské a ženské energie nám pomůže dostat se k nevyužitému potenciálu mozku a ke skrytým schopnostem, na které ve zmateném životě není čas ani prostor. Naše výkonnost se podstatně zvýší a to nám umožní dosáhnout cílů, na které jsme dosud nestačili.

Bude-li ve světě dost vyrovnaných lidí, bude snazší vyřešit palčivé problémy dnešní doby. Bude možné vytvořit fungující, a přesto rovnovážnou ekonomiku, která nebude zdrojem ekologických problémů. Dokážeme skutečně sjednotit nejen Evropu, ale celý svět. Budeme-li si skládat svůj obraz světa ze zkušeností všech lidí, přestaneme mít důvod k bitvám všeho druhu. Zdokonalíme-li svůj obraz světa, zdokonalíme svět.

Svět, ve kterém v současnosti žijeme, se velmi liší od světa, ve kterém žili naši předkové. V každé společnosti tehdy platila nějaká oficiální životní filozofie, kterou respektovala většina členů společnosti. Každý tak měl základní osnovu pro své rozhodování a nemusel se obávat, že ostatní budou mít opačný náhled. Společnosti s jinou životní filozofií byly vzdálené a vzdálenosti nebylo snadné překonat. Nic tedy nenarušovalo představu, že daná životní filozofie je správná. Pokud něco nešlo, bylo snadné věřit, že to tak má být. Ostatní měli stejné výsledky, protože na základě stejného obrazu světa volili stejný postup.

V dnešní době jsme pomocí techniky spojili různé části světa v jeden celek. A stejnou měrou musíme sami v sobě spojit v jeden celek i odlišné životní filozofie. Jedině tak můžeme získat obraz, podle kterého se v dnešní společnosti skutečně můžeme řídit. Žádná z existujících životních filozofií nemůže být postačující, protože žádná v sobě nespojuje všechny. Žádná neposkytuje mapu, podle které bychom se mohli v dnešním světě snadno rozhodovat.

Navíc v současnosti ani není možné vytvořit jedinou životní filozofii, která by platila pro celou společnost. Dnešní společností je totiž celé lidstvo a naše vidění světa se příliš liší. Každý si proto musí vytvořit svoji vlastní životní filozofii, která by odpovídala způsobu jeho života a jeho vidění světa. Přesto existují některé základní principy života, které platí univerzálně a se kterými musíme počítat, chceme-li mít funkční obraz.

Jak pečovat o ducha

Životní filozofii vyrovnaného člověka se nelze naučit. Není žádná univerzálně platná životní filozofie, která by zaručovala trvalou vyrovnanost. Chceme-li být v trvalé rovnováze se životem, musíme si zvyknout na trvalé změny v našem obrazu světa. Základním principem života je jeho neustálá proměnlivost, a chceme-li získat stabilitu vyrovnaného člověka, musíme se této proměnlivosti naučit. Musíme se naučit neustále růst, protože v životě vše buď vzniká nebo zaniká.

My i oni máme svoji pravdu, která je jen kousíčkem pravdy celé. Chceme-li se k celé pravdě dostat, musíme poskládat všechny jednotlivé pravdičky.

Základem našeho pohledu na svět jsou naše zkušenosti. Pokud se nebudeme vědomě snažit pochopit pohled druhých, hrozí nám, že se k pochopení budeme muset propracovat přes stejné zkušenosti jako oni. Avšak život, který strávíme objevováním objeveného, nemá smysl. Chceme-li tedy neustále růst, abychom mohli dosáhnout trvalé vyrovnanosti, musíme se naučit využívat úhly pohledu lidí kolem nás, aniž bychom přitom ztratili svůj vlastní.
Téma: Pozitivní myšlení v důchodu