Setkání pražských seniorů splnilo svůj účel

Společnýmy organizátory byly rada seniorů ČR, Městský výbor svazu důchodců a občanské sdružení Občané za svá práva v Praze. Záštitu nad setkáním převzala radní hl. města Prahy Mgr. Hana Halová. I když se pozvaní ministři omluvili a poslali své zástupce settkání pražských seniorů splnilo svůj účel.

Bylo věcné a stalo se odrazovým můstkem podobným akcím, které se uskuteční na dalších místech ČR. Debatovalo se hlavně na téma bytová a sociální reforma v Praze a jejich vliv na seniory. Tedy o věcech, které jsou vzhledem k nově přijatým zákonům nejen časově, ale i v kontextu s jejich možnými dopady na seniory velice aktuální.
I proto, že je Praha „nejstarším“ krajem v ČR. Jak uvedl předseda RS ČR Zdeněk Pernes, v metropoli dnes žije téměř čtvrt milionu důchodců (244 908), přičemž 183 761 je starších 65 let. Více než 140 000 z celkového počtu jsou ženy.
I když je Praha nejbohatším krajem u nás, neplatí to o důchodcích. Nejenom proto, že v metropoli jsou vyšší životní náklady než jinde. Rozdíl mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou je totiž v Praze vyšší než v ostatních krajích, což někteří debatující označili za diskriminaci.
Faktem je také, že více než 120 000 seniorů žije v nájemních bytech, dotýká se jich zákon, který umožňuje jednostranné zvyšování činží v těchto bytech. Už od příštího roku to bude v některých částech o více než 20%. Z toho, jak potvrdila debata, mají mnozí senioři obavy. I proto, že se média této problematice příliš nevěnují a mnohým lidem chybějí informace. Nejen o tom, co z nových zákonů vyplývá – např. možnost výpovědi z bytu bez soudního rozhodnutí. Mnozí nevědí ani o tom, že na popud RS ČR vznikla ustanovení, která právě seniorů ve vztahu k majitelům nemovitostí poskytují zvláštní ochranu.
Hovořilo se i o tom, kdy a jak požádat o státní příspěvek na bydlení a za jakých okolností je možné ho dostat.
Představitelé magistrátu přítomné informovali o systému sociálních služeb v Praze. V současné době je v Praze 15 882 žádostí na umístění v domovech důchodců a ústavech sociální péče. I když toto číslo neodráží skutečnou potřebu, protože mnozí se jen tzv. jistí a akutní stav je zhruba 20% žádostí, musel magistrát čelit kritice, že míst v domech s pečovatelskou službou je nedostatek a čekací doby na přijetí jsou dlouhé.
Něktéří diskutující vyjádřili názor, že metropole nevydává na potřeby důchodců tolik, kolik by bylo třeba. Další hovořili o zdražování plynu, vody a rostoucích výdajích na topení, což postihuje zejména seniory a mladé rodiny. Poukazovali ale i na to, že ve srovnání se Slovenskem je situace lepší a nabádali, že je třeba zabránit tomu, aby ve volbách zvítězily strany, které se chystají slovenský model napodobovat.
Představitelé hnutí Občané za svá práva v Praze uvedli, že důchodci se musí aktivně bránit, a vyzvali je k účasti na demostraci 2. října v Praze. Přítomní demostraci označili za potřebnou, zejména pokud by vývoj po volbách přinesl zhoršení situace.

Zdroj: Doba seniorů

Téma: Důchodce a společnost