Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Co dělat, když bolí záda I.
Čím to, že někdo má ˝kulatá˝, jiný ˝plochá˝ a další třeba ˝křivá záda˝? Povídáme si o tom, co dělat, když nás bolí záda. Co je to vlastně bolest? Intenzita bolesti bývá různá. Co z toho vyplývá pro pacienta? Na tvaru a stavu páteře se podílejí také svaly. Jakou ty plní úlohu? Ono se řekne procvičovat fyzické svaly Jenomže po takovém nedělním běhu v parku či běhu na lyžích se člověk cítí nejméně do středy jako zmlácený. Zvlášť je-li už ve středním věku. Musí opravdu každý, koho bolí záda, cvičit? Říká se, že proti bolestem zad je nejlepší spaní na tvrdém, v poloze na břiše Příště: Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v roce 1999 jako 11. číslo odborné edice – autor: MUDr. Jan Calta – odborník v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace; Foto – Internet
Co se skrývá pro oborníka pod pojmem záda?
Pojmem záda je označován takzvaný osový skelet člověka. Je jím hlavně páteř skládající se z obratlů, které jsou spojeny mnoha malými klouby. S ní souvisejí části pohybové soustavy, mezi něž patří především velké množství větších a menších svalů udržujících páteř vzpřímenou a pohyblivou, dále nervy, jež řídí pohyb těchto svalů, a cévy vyživující tuto tkáň.
Záda, přesněji řečeno páteř tvořící jejich osu, mají svá přirozená zakřivení. S těmi se nerodíme, ta se postupně vytvářejí v prvním roce našeho života. Jako první – tak, jak miminko zvedá hlavičku – se tvoří krční prohnutí, jemuž se odborně říká lordóza. Po nějakém čase vzniká hrudní ohnutí, odborně zvané kyfóza. K jeho správnému vývoji je třeba lezení, což je vlastně ˝chůze po všech čtyřech˝. Neinformovaní rodiče, pyšní na to, jak se má jejich děťátko k světu, se je často snaží předčasně posazovat či postavovat. Tím ovšem tuto fázi pohybového vývoje dítěte nesprávně omezují nebo přeskakují. Stoj vede k vývoji posledního zakřivení zad, jímž je bederní prohnutí (lordóza). Vytváření fyziologických zakřivení páteře dítěte je závislé na tom, jak rychle a kvalitně se vyvíjejí svaly podél osové části jeho kostry v prvních měsících a letech života. Jestliže to rodiče nevědí, mohou tento proces velice nepříznivě ovlivnit a způsobit tak svému potomkovi celoživotní deformaci tvaru zad.
Bolest je signálem který nás upozorní, že se s naším tělem děje něco neobvyklého. Intenzita bolesti bývá různá a její vnímání je čistě subjektivní. Vnímání bolesti při vrcholném sportovním výkonu nebo úniku z nebezpečí, dokáže po určitou dobu potlačit vnímání bolesti na minimum. Bolest je tedy za obvyklých podmínek běžným projevem funkce lidského organismu, jakýmsi ochranným mechanismem.
Nejčastější příčinou bolesti zad jsou funkční poruchy osového skeletu a souvisejících tkání, obvykle na podkladě nesprávných pohybových návyků, případně vývojových odchylek pohybového systému. Příčinou mohou být také dříve přítomné drobné či větší úrazy – třeba i z mládí. Velmi často je bolest v charakteristických oblastech zad jedním z projevů onemocnění vnitřních orgánů.
Z přirozených změn funkce vnitřních orgánů může vést (na přechodnou dobu i několika let) ke zhoršení bolestí zad u některých žen snižování hladiny ženských hormonů v přechodu (klimaxu), které ovlivňuje i pohybový aparát – snižuje například prosáknutí vaziva, a tím i výšku meziobratlových destiček s následným zúžením meziobratlových prostor.
Je třeba si uvědomit, že bolest jako taková není jen upozorněním na akutní stav, například tržnou ránu nebo zlomeninu, ale že s přibývajícím věkem bolestí přibývá a ty se stávají nedílnou průvodkyní našeho života.
Pro léčbu a zvládnutí bolestivých obtíží je velmi důležité vysledovat tzv. vyvolávající faktor bolesti (důvod), hlavně tam, kde se bolesti vyskytují přerušovaně – občas. Tím není vždy jenom úrazový děj, případně jiné důvody vedoucí k náhlému vzniku obtíží, ale přinejmenším stejně často dochází k pozvolnému vzniku bolesti na základě nově působících faktorů, jako je např. pozvolný přírůstek váhy, změna obuvi či pohybových zvyklostí, neobvyklá zátěž. Mezi změnou podmínek a vznikem bolesti může bát i několik měsíců trvající interval. Pokud se vám podaří objevit vyvolávající faktor bolesti, je to zásadním přínosem pro vaše pohybové návyky. Jde o obdobný přístup jako u dietních chyb – např. lidé s chorobami žlučníku po určité době vysledují, která jídla provokují jejich chronické bolestivé obtíže.
Měl by si bolesti a jejich význam rozdělit do tří skupin podle charakteru jejich vzniku a délky trvání asi takto:
1. Dosud neznámá, náhle vzniknuvší bolest, například při úrazu. Pozor, hrozí bezprostřední nebezpečí! Musíte vyhledat odbornou pomoc.
2. Pozvolna, ale i náhle vzniklá bolest již známého charakteru, jaká se dostavuje např. při ˝pohybových prohřešcích˝. Chovejte se jinak!
3. Chronická, přerušovaná bolest menší intenzity, jejíž původ znáte, například bolest artrotických kloubů. Adaptujte se a nepodléhejte! Udržujte přiměřenou pohybovou aktivitu, neomezujte výrazněji pohyb.
Stručně lze říci, že dvojí. Jednou z jejich funkcí je udržování vzpřímeného postoje. Těmto svalům, jež mají sklon se při přetížení zkracovat, říkáme vzpřimovací (odborně posturální). Svaly, jež umožňují rychlý pohyb – hlavně chůzi a běh, se nazývají rychle pracující (odborně fyzické) a mívají sklon k přirozenému oslabení, ochabnutí, a tím i k prodloužení. Zkrácení jedné as oslabení (prodloužení) druhé skupiny svalů vede opět ke změnám zakřivení páteře, a tím se vytvářejí podmínky k častějšímu vzniku funkčních poruch. Pro dosažení jejich rovnováhy a správný vývoj celého pohybového aparátu je nutný dostatek pohybu nejen v mládí, ale po celý život. Pohyb musí být natolik pestrý, aby dostatečně zaměstnával skupinu rychle pracujících svalů a zabraňoval zkrácení svalů vzpřimovačích. Pokud neúměrně přetěžujete posturální svalstvo např. sezením u počítače celý den nebo stáním za pultem, musíte toto přetížení kompenzovat procvičením fyzických svalů, ať už při běhu, hrách či kolektivních sportech prováděných pomocí končetinových svalů. V opačném případě povede rychle se rozvíjející svalová nerovnováha k nesprávnému postavení páteře, to ovlivní negativně zakřivení zad, a provokace bolestí na sebe nenechá dlouho čekat.
Postavení pánve a zvýšené prohnutí v kříži s popsanými dopady může být zhoršováno také celkovou nadváhou a omezením hybnosti kyčelních kloubů při jejich degenerativnícm onemocnění – koxartróze. Proto je udržování správné váhy základním předpokladem k možnosti úspěšně ovlivnit bolesti zad (i nosných kloubů končetin, zejména kyčelních).
Nic se nemá přehánět. Člověk musí svou pohybovou aktivitu, její kvalitu a intenzitu přizpůsobit svému věku i stavu pohybového aparátu. Jedinec, který se po letech svalového pohodlíčka najednou rozhodne tvrdě cvičit či sportovat, zakrátko toho zpravidla kvůli bolestem a únavě nechá.
Tohle trápení by si ušetřil, kdyby s intenzivnějším pohybem, v tomto případě s běháním, začínal pozvolna a uvážlivě, vzal si na to měkkou pružnou obu a běhal v terénu, ne na dláždění či asfaltu, kde dochází k velkým otřesům. Je vhodné vědět, že kdysi tak oblíbený jogging (běhání pro zdraví) přináší víc komplikací ze stran hybného systému než užitku pro kardiovaskulární (oběhový) aparát.
Tohle je vžité a dodejme, že ne zcela správné přesvědčení. Důležitější a efektivnější je pravidelná a věku přiměřená pohybová aktivita, teprve pak následuje potřeba speciálně zaměřených cvičení. Ta ovšem vyžadují vysoce odborný výběr přísně individuálních cviků. Velice nebezpečné je pokoušet se cvičit dle četných vydávaných příruček bez ohledu na charakter poruchy. Proto vznikají v posledních dvaceti letech po celém světe ˝back schools˝ neboli ˝školy zad˝. V těchto kurzech, vedených odborníky na nemoci pohybového aparátu, lze získat základní poznatky o anatomii a svalových funkcích, naučit se správným pohybovým návykům a dozvědět se, co je možné od svých zad, ale i od zdravotníků očekávat. Pro těžší postižení je třeba na rehabilitačních odděleních vedených lékařem nebo v ordinacích myoskeletální medicíny (medicíny zaměřené na diagnostiku a léčbu hybného systému) vybrat pro každého pacienta vhodný individuální soubor cviků. Vyvarujte se proto chybného přesvědčení, že když některému z vašich známých ten nebo onen cvik pomohl, musí pomoci také vám.
Spánek v poloze na břiše není vhodný pro pacienty zejména s potížemi v oblasti krční páteře. Spánek na tvrdém lůžku většině lidí prospívá, ale ne každému musí vyhovovat. Nedejte proto na reklamní kampaně, ale zvolte si vyzkoušenou tuhost matrace, která vám vyhovuje.
Při spaní na břiše, které je vlastní především ženám, dochází ke spánku z důvodu snížení svalového napětí ke ztrátě přirozené ochrany páteře, vedoucí nejčastěji k blokádám krční páteře. Mnohem vhodnější bývá poloha na boku s mírně pokrčenými dolními končetinami a hlavou podloženou tak, aby osa krku byla v prodloužení ostatní částí páteře, a tím se zabránilo extrémním úklonům. Pro páteř je nejvhodnější poloha na zádech s takovým podložením ramen a hlavy, aby ta nebyla ani v extrémním záklonu, ani nepřirozeně a násilně předkloněna. Máte-li potíže v oblasti bederní páteře, může pomoci mírné podložení dolních končetin pod koleny, vedoucí ke zmenšení velkého, často negativně působícího prohnutí v kříži.