Deprese – příčiny, projevy, léčba a prevence II.

JAK SE DEPRESIVNÍ PORUCHA LÉČÍ?

Deprese je léčitelná porucha. Léčba pomáhá naprosté většině postižených, zatímco bez ní mohou příznaky trvat i léta a postupně vést ke ztrátě výkonnosti, k izolaci a v neposlední řadě i k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu – snížením obranyschopnosti organismu. Čím dříve s léčením začnete, tím dříve deprese odezní. Pro léčbu a předcházení možnému opakování deprese je nejdůležitější užívání antidepresiv, u lehčích forem může také dostatečně pomoci samotná psychoterapie. Optimální je však kombinace obou přístupů.

Co jsou to antidepresiva?
Antidepresiva pomáhají vytvořit rovnováhu na těch neuronech v mozku, kde je v depresi nedostatek působků. Chybějící látky přímo nedodávají, ale svým působením mohou urychlit jejich tvorbu či zvýšit jejich nabídku tam, kde je to potřeba. Proto také jejich efekt není okamžitý, ale zpravidla se objeví za 3-6 týdnů podávání.
Antidepresivní léky nemohou změnit vaši náladu ihned. Samozřejmě, je přirozené chtít se cítit lépe co nejdříve. Ale musíte být trpěliví. Nyní víte, s čím budete bojovat, vyhledali jste léčbu (což je první a nejtěžší krok) a dostali jste léky. S trochou vytrvalosti, trpělivost a spolupráce s lékařem, rodinou a přáteli je prognóza zbavit se potíží velmi dobrá.

Co je to psychoterapie?
Psychoterapie je důležitou součástí léčby. Poskytuje podporu, porozumění a vedení v průběhu léčby a urychluje uzdravování. Kombinace psychoterapie s antidepresivními léky je účinnější, než jedna léčba samotná. Léky velmi účinně kontrolují příznaky, psychoterapie zase pomáhá porozumět, s čím vším v životě příznaky souvisejí a co s tím lze udělat. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v nemoci děje. Učí, jakým způsobem zacházet s příznaky a s problémy v životě, a posléze trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit a vyjádřit všechno, co ho trápí. Psychoterapie pomáhá řešit i další problémy v životě, které nemusí být součástí příznaků poruchy – jako konflikty ve vašem životě a vztazích.
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem onemocnění. Nicméně v kombinaci s léky zvyšuje jejich účinnost.

Jaké jsou další možnosti léčby?
Léčba jasným světlem. U některých lidí se objevují depresivní nálady s úbytkem energie, zhoršením výkonnosti a nadměrnou únavností pravidelně každý rok v podzimních a zimních měsících. Tyto sezónní poruchy nálady nebo ˝zimní deprese˝ bývají často spojeny s nadměrnou chutí na sladké, s přibíráním na váze a s nadměrnou spavostí. Začátek potíží bývá nejčastěji na počátku zimy a vymizí obvykle na jaře. Pro lidi trpící sezónní poruchou nálady je nejvhodnější léčbou ranní aplikace intenzivního světla, které se říká fototerapie.

Elektrokonvulze. V některých případech, kdy léky ani psychoterapie nebyly dostatečně účinné a deprese je velmi hluboká, je možno použít ještě účinnější metodu – stimulaci mozkových hemisfér elektrokonvulzivní léčbou. Jde o synchronizaci mozkových buněk elektrického proudu, která se provádí v narkóze. Elektrokonvulzivní léčba je bezpečná a je pokládána za nejúčinnější léčbu u těžkých depresí.

CO DĚLAT A NEDĚLAT BĚHEM AKUTNÍ EPIZODY DEPRESE?

Deprese negativním způsobem zkresluje pohled na sebe, svět, životní situaci i budoucnost. Toto zkreslené hodnocení může přetrvávat v různé míře až do chvále, než začne fungovat léčba. Do té doby se pokuste dodržovat následující zásady:

• uvědomte si, že deprese a úzkost jsou léčitelné
• nezůstávejte s problémem sami
• důvěřujte svému lékaři a nebojte se mu sdělit své potíže
• pravidelně užívejte léky, které vám odborník předepsal
• neklaďte si žádné náročné cíle a úkoly
• během deprese nedělejte závažná rozhodnutí
• neodjíždějte na dovolenou nebo do neznámého prostředí
• nesrovnávejte nynější výkonnost s aktivitou před onemocněním
• neříkejte si, že depresi a úzkost ˝zlomíte vůlí˝
• zkuste dělat to, co je vám příjemné
• pokud se odhodláte k delší činnosti, rozdělte ji na menší úseky
• neuchylujte se do samoty, udržujte kontakt s blízkými lidmi
• nepokoušejte se příznaky ˝zaspat˝
• nedůvěřujte svým negativním myšlenkám
• nevěřte lidem, kteří vám říkají, že ˝byste se měli vzchopit˝
• nestyďte se plakat, kdykoliv to potřebujete
• nečekejte od léčby zázraky za několik dní
• pokud vás přepadají myšlenky na sebevraždu, svěřte se svým blízkým a hlavně to řekněte svému lékaři
• neukončujte předčasně léčbu, i když se už budete cítit dobře
• s vašimi příznaky nemohou pomoci léčitelé, akupunktura, homeopatie ani jiné alternativní praktiky

Deprese může změnit vnímání sama sebe natolik výrazně, že člověku snadno klesá sebevědomí. Rychle můžete zapomenout na svoje radosti a úspěchy. Pocity bezcennosti, beznaděje a studu mohou bombardovat vaše sebevědomí. Můžeme si říkat, že jste selhali. Ale příznaky deprese či úzkosti neznamenají v žádném případě selhání. Pamatujte si – podobně jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak, jsou to zdravotní problémy. Nikoliv znaky osobní slabosti. Nejste ničím vinni ani jste si to ničím nezasloužili ani nezpůsobili.

V ČEM MŮE POMOCI RODINA A OKOLÍ?

Pro nejbližší lidi, kterým na vás záleží nejvíce, bude toto období také nelehké. Ale to neznamená, že byste se měli cítit vinni. Jejich obavy o váš stav jsou přirozené. Může být pro ně obtížné dívat se na vás, jak se trápíte, i přijmout, že se léčí u psychiatra. Vůči psychiatrii má řada lidé předsudky a obávají se jí. Taky mají strach, co si řekne okolí – na druhé straně není přece nutné se někomu dalšímu svěřovat.
Nejlepším způsobem, jak vám lidé mohou pomoci, je porozumět tomu, co se s vámi děje. Pro vás však může být těžké o svých zkušenostech mluvit. Tato příručka může dobře posloužit i vašim blízkým. Když si ji v klidu pročtou, mohou pochopit řadu věcí, které je předtím nadměrně trápily nebo kterým nerozuměli.

Následující rady jsou určeny právě příbuzným a blízkým člověka postiženého depresí:
Deprese je onemocnění a nikoliv lenost nebo povahová úchylka! Ten, kdo jí trpí, si to nijak nezavinil. Léčba ho může deprese zbavit, ale potřebuje také vaši pomoc, přijetí, ohledy a trpělivost. Často je hledán viník, buď v nemocném, nebo v některém jiném členu rodiny. To je však velký omyl. Nikdo z vás za to doopravdy nemůže. Podpora rodiny však může léčbu usnadnit nebo zkrátit.

• Deprese patří mezi nejčastější zdravotní problémy vůbec, postihuje lidi každého věku, inteligence, vzdělání a způsobu života. Někdy v životě jí trpí přibližně každý pátý z nás.
• Depresivní porucha je stejným zdravotním problémem jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, není to jenom špatná nálada, zbytečný strach nebo chmury, ze kterých se člověk může dostat.
• Podpořte rozhodnutí nemocného navštívit psychiatra! Neodkládejte to. Čím dřív bude léčba zahájena, tím bude úspěšnější a kratší! Léčba ˝zanedbané˝ deprese obvykle trvá delší dobu. Někdy je potřebné doprovodit nemocného k lékaři, často bývá nutné kontrolovat, zda si nezapomněl vzít léky.
• Nepodceňujte poznámky o sebevraždě! V případě, že se objeví, nenechávejte nemocného samotného a ihned to sdělte lékaři.
• Během celé léčby postiženého podporujte, aby vytrval. Dokud příznaky neustoupí, což může trvat několik týdnů i měsíců, potřebuje oporu. Podporujte ho v léčbě a užívání léků i poté, co příznaky nemoci úplně ustoupily. Je totiž třeba zabránit návratu poruchy.
• Nezlehčujte stav nemocného a neobviňujte ho. Říkat mu, že je líný, nebo že se málo snaží, může velmi škodit. Je nutné se vyhnout kritizování, mentorování, napomínání, nucení k tomu, aby ˝se víc snažil˝, ˝projevil více vůle˝, ˝nebyl tak pasivní˝ apod. Silnější naléhání vysloveně škodí, protože vede k sebevýčitkám, kterých už je i tak přes míru. Vůle je postižena nemocí, člověk sám to nedokáže překonat, i když by chtěl. Zato, že prožívá depresi, se velmi stydí, neustále se kritizuje. Je tedy třeba mu pomoci, aby úzkost a depresi přijal jako nemoc, kterou je třeba léčit. Nikdy neznevažujte pocity nemocného, nepochybujte o tom, že prožívá to, co sděluje, nepřesvědčujte ho, že to tak není. Naopak snažte se mu pomoci dělat věci, na které nestačí.
• Člověk s příznaky deprese potřebuje citovou podporu. Citová podpora znamená laskavost, trpělivost a porozumění. Postižený potřebuje cítit, že ho přijímáte, i když je nemocen. Poskytujte mu zázemí, povzbuzujte ho v trpělivosti a snažte se o citlivé zacházení a bedlivé naslouchání. Pokud vše vidí jen katastroficky, je třeba poukázat na to, co je reálné. Důležité je posilovat naději na vyléčení, i když depresivní tomu často nevěří. Naštěstí je to pravda – úzkost i deprese jsou léčitelné.
• Zkuste postiženého k činnostem nenutit, ale trpělivě zvát. Sami také zvažte, zda toho není na něj moc. Má příliš málo energie. Pozvěte ho na procházku, krátký výlet, do kina nebo na jiné aktivity, o kterých víte, že je má rád. Neuražte se, pokud vás odmítne, zkuste to znovu. Posilujte ho v účasti na těch aktivitách, které mu přinášely radost nebo alespoň úlevu. Mohou to být koníčky, sportovní aktivity, kulturní nebo církevní zážitky. Dbejte však na to, aby jich nebylo příliš. Takový člověk potřebuje společnost a doprovod, ale přehnaná péče někdy může zhoršovat úzkost, pocity viny a selhání.Pomoc musí být dávkována v rozumné míře Pokud jde o běžné denní činnosti, jako je úklid, mytí nádobí, žehlení – zvažte, co je v jeho silách. Nenuťte ho, aby tyto činnosti vykonával, spíše zkuste zpočátku dělat společně malé úkoly a postupně, jak se bude stav zlepšovat, nechávat více na něm. Rozhodně by se jim ale neměl úplně vyhýbat, protože by se tím mohly zhoršit pochybnosti o soběstačnosti či úzkost z vykonávání běžných aktivit.
• V depresi nemohou pomoci léčitelé ani žádné alternativní praktiky! Zejména pokud by bylo požadování vysazení antidepresivní medikace. To vede záhy k výraznému zhoršení stavu.

JAK SE BRÁNIT NÁVRATU DEPRESE?

Depresivní porucha patří mezi problémy, které jsou dlouholeté a mohou se projevovat fluktuujícím průběhem. První příznaky se mohou objevit už v dětství nebo adolescenci. Většina lidí však přichází k lékaři s depresí až kolem 30. roku života, nejvíce se jich léčí kolem 40. roku věku, objevuje se však často i ve vyšším věku až do pozdního stáří. I po letech prožívání příznaků je vyléčení velmi dobře možné. Počítat však s tím, že se příznaky deprese mohou vrátit, je nutné. Proto je dobré se na o připravit. K zábraně nového návratu příznaků (recidivy) je důležité dlouhodobě užívat léky a zvýšit svoji odolnost vůči stresu.

Užívání léků
Je velmi důležité nepřerušit léčbu antidepresivy předčasně. To by mohlo způsobit rychlý návrat příznaků. Proto léčba pokračuje ještě nějaký čas po vymizení příznaků. Podávání léků by mělo pokračovat alespoň 6-9 měsíců po dosažení úlevy. Pokud jde o opakovanou depresi, je vhodné prodloužit podávání antidepresiv na dobu dvou let, při třech a více epizodách na pět let. V některých případech je nutné užívat antidepresiva celý život.

Snižování stresu
Stres hraje velkou roli jak při vzniku, tak při přetrvávání deprese i úzkostných poruch. Proto je důležité naučit se mu předcházet. K tomu může pomoci:

• pravidelnost a rytmus denních činnostech
• klidné rodinné rituály (společné stolování, výlety apod.)
• láskyplné vztahy v užší i širší rodině
• dostatek přátel
• kultivace vztahů na pracovišti
• plánování aktivit
• určování priorit
• pravidelný odpočinek (aktivní i pasivní)
• pravidelný spánek
• pravidelné ranní vstávání s krátkým cvičením a vlažnou sprchou
• dostatek příjemných zážitků
• dostatek pravidelného pohybu
• asertivita
• vyhnutí se alkoholu, koření, spěchu, otravným lidem
• čas na koníčky a zájmy
• kultura

Dieta a cvičení
Vyvážená dieta a pravidelné cvičené jsou důležité součásti pocitu tělesného a emočního zdraví. I když vědci dosud neobjevili ˝antidepresivní dietu˝, jídla s nízkým obsahem tuků a bohatá na komplexní uhlohydráty (cereálie, semínka, těstoviny, ovoce a zelenina) jsou důležitá pro dobré zdraví a mohou pozitivně ovlivnit náladu.
Studie ukázaly, že pravidelné aerobní cvičení, jako je běh, jízda na kole nebo chůze, má také výrazný vliv na to, jak se člověk cítí. Cvičení a tělesná námaha stimulují výdej endorfinů – chemických látek ˝spokojenosti˝. Pokud se cítíte na dně nebo jste přetíženi, jděte se na chvíli projít nebo si zaběhat. budete překvapeni, jak tento jednoduchý postup pomůže uvolnit stres a úzkost – a pozvednout vašeho ducha.
Dříve než začnete s nějakým cvičebním programem, měli byste o tom promluvit se svým lékařem. Začněte zpočátku cvičit jen krátkou dobu, postupně zvyšujte dobu a také intenzitu programu. Pravidelné cvičení 3krát týdně může urychlit vaše uzdravování a pomoci proti návratu příznaků. Velmi důležité ale je mít radost z toho, co děláte. Pokud vás cvičební program nebaví, najděte si jinou aktivitu, kterou máte raději.

Změna životního stylu

• Existují jednoduché změny, které byste měli provést ve svém každodenním životě, abyste byli vůči stresu odolnější.
• Zabudujte si do svého denního programu ˝relaxační okénka˝. Mohou trvat jen několik minut, ale bude to velmi užitečně využitý čas. Snažte si vytvořit si zvyk pravidelně relaxovat.
• Každý den dělejte něco, co vám přinese potěšení. Pokud se přitom i uvolníte, tím lépe. Zkuste třeba tělesné cvičení nebo jógu.
• Nedovolte, aby váš stres příliš narostl. Když vám něco dělá starosti, svěřte se s tm přátelům nebo odborníkům. Zjistěte si, kdo vy vám mohl pomoci – udělejte si telefonní seznam užitečných čísel, například čísla svých přátel nebo Linky důvěry.
• Uspořádejte si svůj denní program. Pokud vám dělá problémy stihnout vše, co chcete udělat, poraďte se s psychologem nebo jiným odborníkem.
• Doma i v zaměstnání se chovejte asertivně. Nenechejte se stresovat tím, že vás někdo jen využívá. Přečtěte si knížku o zásadách asertivního chování nebo se přihlaste do kursu asertivity.
• Vyhýbejte se nadměrné únavě. Naučte se rozpoznat, kde jsou vaše hranice, a nepřekračujte je. Když jste unaveni, udělejte si v práci přestávku a snažte se dělat něco příjemného nebo uklidňujícího.
• Nevyhýbejte se tomu, čeho se bojíte. Když zjistíte, že vám dělá potíže něčemu elit, neutíkejte před tím, protože pak se toho budete bát ještě víc. Místo toho si naplánujte malé, postupné krůčky, kterými obávanou situaci postupně zvládnete.
• Nezapomeňte se ocenit a pochválit za své úspěchy. Nikdy sami sebe neponižujte a nepřemýšlejte stále jen o svých potížích v minulosti. Dívejte se dopředu a plánujte si, jak své problémy co nelépe zvládnete a překonáte.

Příště: Odpovědi na obvyklé otázky týkající se deprese.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v roce 2001 jako 15. číslo odborné publikace – MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Jiřina Kosová