Kolorektální karcinom – rakovina tlustého střeva a konečníku

Co je kolorektální karcinom?

Je to nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor trávicího ústrojí – je druhým nejčastějším nádorem u mužů hned po nádoru plic a u žen po nádoru prsu. Označení kolorektální karcinom je odvozeno z řeckého kolon (tračník) a latinského rectum (konečník). Z uvedeného vyplývá, že tento nádor se může vyskytovat v kterékoli části tlustého střeva včetně konečníku. Poměr mezi pohlavím je u výskytu kolorektálního karcinomu různý, u mužů je většinou vyšší než u žen, co platí zvláště u karcinou konečníku (muži : ženy v poměru 1,5 : 1,0).

Jaká je situace v České republice?

Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem tohoto onemocnění, od roku 1989 je dokonce na prvním místě v celosvětových statistikách v počtu těchto nádorů na 100 000 obyvatel. Ročně u nás bývá zjištěno téměř 3000 nádorů tračníku a 2600 nádorů konečníku. Úmrtnost na tyto nádory je také vysoká, způsobují více než 4000 úmrtí ročně.

Jaké jsou rizikové faktory?

Při vzniku kolorektálního karcinomu hrají úlohu vlivy genetické i vlivy zevního prostředí, jejichž vzájemné souvislosti nebyly dosud přesně objasněny. Zevní činitelé, především strava, její kvalitativní a kvantitativní stránky, mají buď ochranný (protektivní), nebo naopak agresivní (tumorigenní) vliv na vznik nádoru. Tumorigenní vliv má především zvýšený podíl živočišných tuků v potravě oproti tukům rostlinným, vysoká spotřeba Červeného masa, tepelně zpracovaného smažením, pečením a především uzením, oproti masu drůbežímu a rybímu, dále nízký obsah vlákniny v potravě (obsažena v zelenině, ovoci, celozrnných výrobcích), vyšší konzumace piva (platí především pro karcinom konečníku). Látky přítomné v potravě v malém množství (vitaminy, stopové prvky) mají ochranný účinek má dostatečně vysoký příjem vápníků, vitaminů A, C, E, kyseliny listové a ze stopových prvků především selenu.

A co zahrnují genetické vlivy?

Mezi tyto patří především přesně definované genetické poruchy, které vedou ke vzniku takových chorob, u nichž je riziko vzniku nádoru téměř stoprocentní, např. tzv. familiární adenomová polypóza. Zvýšenou genetickou dispozici ke vzniku karcinomu mají i ti jedinci, jejichž blízcí příbuzní (tj. rodiče, sourozenci a děti) měli rakovinu. Nemusí to být jen nádor tlustého střeva či konečníku. Je známo i dědičné onemocněn, tzv. Lynchův syndrom, pro který je charakteristický časný vznik rakoviny před 50. rokem věku, a to nejen tlustého střeva, ale i rakoviny v jiné lokalitě, např. žaludku, močového ústrojí, prsu, plic, kůže a další.

Které skupiny obyvatel mají vysoké riziko onemocnění?

Mezi tyto skupiny patří pacienti s výše zmíněnými chorobnými stavy, dále pacienti léčení pro zánětlivá onemocnění tlustého střeva, označovaná jako Crhova choroba a idiopatická hemoragická proktokolitida. Všechny osoby, v jejichž rodině (rodiče, sourozenci, děti) se vyskytl kolorektální karcinom, jsou vysoce rizikové. Obdobně vysokým rizikovým faktorem je u žen výskyt nádoru v jiné lokalizaci – nádor prsu, vaječníku, dělohy.

Jsou některé další skupiny obyvatelstva rizikové?

Za nízkorizikový (průměrný) faktor je u kolorektálního karcinomu považován věk nad 50 let. Je známo, že s věkem stoupá riziko vzniku nádoru. Proto je doporučeno začít s každoročním testem, na základě kterého lze odhalit nádor nebo přednádorový stav, právě ve věku 50 let.

Jaké jsou příznaky kolorektálního karcinomu?

Počáteční obtíže bývají malé, přerušované, střídavé, proto zanedbání nemoci je časté a značné. Příznaky jsou podmíněny jednak umístěním nádoru, jeho velikostí, méně již celkovou odezvou nádoru v organismu. Zúžení průsvitu střeva se projeví zvýšenou plynatostí, poruchou vyprazdňování (střídání zácpy a průjmu), pocitem plnosti, kolikovitou bolestí spojenou se zástavou střevní pasáže při neprůchodnosti střeva. Dalším projevem nádoru střeva je viditelná krev ve stolici, ale nádor se projevuje i mikroskopickými krevními ztrátami, které nejsou pouhým okem viditelné, ale jsou zjistitelné vyšetřením vzorku stolice na skryté (okultní) vrácení standardizovaným testem. Neméně významným je fakt, že tyto krevní ztráty vedou k anemii (chudokrevnosti). Ta se může projevit celkovou slabostí a únavou. Podezřelým příznakem může být i nechtěný váhový úbytek. Nádory konečníku se projevují nutkáním na stolici a odchodem malého množství krve stolicí.

Jak může být nádor diagnostikován?

Prvním vyšetřením při podezření na kolorektální karcinom je vyšetření konečníku prstem. Toto vyšetření je zvlášť významné u vlastních nádorů konečníku. Nejdůležitějším vyšetřením při podezření na nádor střeva je endoskopické vyšetření tlustého střeva, tzv. kolonoskopie. Je to vyšetření pomocí zcela ohebné hadičky, které dovoluje kromě dokonalého pohledu na střevní sliznici také cílený odběr vzorků sliznice (biopsie), které se dále mikroskopicky vyšetřují. To umožní přesné stanovená typu nádoru a jeho rozsahu. Pokud nelze kolonoskopii provést, přichází v úvahu rentgenové vyšetření (irigografie). Pomocným vyšetřením je také ultrazvukové vyšetření (monografie) nebo počítačová tomografie (CT).

Příprava na endoskopické vyšetření

Jaké jsou léčebné možnosti?

Léčba kolorektálního karcinomu záleží na celkovém stavu pacienta, lokálním nálezu a rozsahu onemocnění. Základem léčby je léčba chirurgická. Provádí se tzv. resekce, tj. úplné odstranění nádoru i s přilehlým úsekem střeva, odstranění lymfatických uzlin. U pokročilejších nádorů je třeba zvolit jiné chirurgické metody. Kolorektální karcinomy lze léčit také užitím tzv.chemoterapie, tj. cytostatické léčby s cílem zničení nádorové masy. Radioterapie čili ozařování se u nádorů tlustého střeva téměř neužívá, výjimku představují nádory konečníku, kde nachází své uplatnění.

Lze nádorům nějak předcházet?

Téměř 80% nádorů tlustého střeva vzniká z tzv. adenomů (žlázových polypů), jejichž příčinou je nadměrné dělení slizničních buněk. Polyp se jeví jako slizniční výčnělek. Dlouho nemusí činit žádné potíže. Riziko však představuje v okamžiku, kdy začne krvácet, což je jeden z prvních signálů takových změn, které mohou vyústit až ve vznik zhoubného nádoru. Tyto změny však trvají obvykle delší dobu, někdy až několik let. Proto je nutné všechny polypy zjištěné kolonoskopickým vyšetřením odstranit, dále dát histologicky vyšetřit a zjistit tak přesně, jedná-li se o předrakovinový stav nebo jde-li již o zhoubný nádor (rakovinu). Včasným odstraněním polypu tak předejdeme možnosti dalšího vývoje ve zhoubný nádor.

Riziko nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku ovšem stoupá i s věkem. Lze ho nějak omezit?

Jak jsme již uvedli, uplatňuje se nízkorizikový faktor (věk) významně od 50 let věku. Proto by se mělo začít s pravidelným testováním stolice na okultní (skryté) krvácení od této věkové hranice. O možnosti testu by měl každého pacienta informovat jeho praktický lékař a zároveň by jej měl poučit o dalším správném postupu v případě pozitivity testu, tj. o provedení endoskopického vyšetření (kolonoskopie). Lékař by měl především vysvětlit význam provádění testu u bezpříznakových osob, neboť tímto testem a následným endoskopickým vyšetřením v případě jeho pozitivity lze odhalit předrakovinové stavy, ze kterých by rakovina mohla časem vzniknout.

Provádění takových testů u lidí, kteří se cítí zcela zdrávi a nemají žádné příznaky choroby, nazýváme depistáž (anglicky screening). Depistáž je tedy základní preventivní metodou, jejímž cílem je zachytit častá stadia nádorového onemocnění u bezpříznakových jedinců a začít je včas léčit v době, kdy existují větší léčebné možnosti oproti stádiím pokročilým.

Pokud se naskytl kolorektální karcinom u blízkého příbuzného (rodičů, sourozenců, dětí), doporučuje se zahájit tento screening již ve 40. letech. Pro ostatní vysokorizikové skupiny jsou vypracovány zvláštní sledovací programy (tzv. dispenzární) podle stupně rizika.

Co když je test pozitivní?

Pokud je test pozitivní, neznamená to, že pacient musí mít rakovinu, ale znamená to, že je v rizikové skupině a bude u něj nutné provést endoskopické vyšetření – kolonoskopii. V případě, že se jako zdroj krvácení najde tímto vyšetřením polyp, bude odstraněn hned při kolonoskopii. Každý polyp či jakýkoli odebraný vzorek tkáně je následně podroben histologickému vyšetření. Pouze toto vyšetření určí přesně druh nádorových změn.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v roce 2000 jako 12. číslo odborné edice – autor: MUDr. Miroslav Zavoral, PhD.