PITNÝ REŽIM je důležitý v každém věku.

Zdravá výživa a její důležitost už se pro nás stávají samozřejmostí. Stále se však setkáváme s tím, že tak nedílná součást zdravé výživy, jakou je pitný režim, je zcela nekontrolovaná a nedostatečná. Pitný režim je však nutno hlídat. Zejména ženy mají pocit žízně menší a u starších lidí tento pocit často úplně chybí. A je-li přísun tekutin nekontrolovaný, může mít pro organismus nedozírné následky.

Dehydratace je vážný stav narušení stálosti vnitřního prostředí člověka. Není-li následná hydratace dostatečná jak z hlediska množství, tak z hlediska kvality, mohou nastat závažné poruchy činnosti organismu. Jeho odvodnění totiž není jenom prostá ztráta vody nebo její nedostatek řady důležitých minerálních látek, které se podílejí na správné funkčnosti organismu.

˝Velmi důležitý pro fingování vodního a minerálního metabolismu, a tedy pro zdravotní stav organismu je trvalý příjem i vylučování vody a minerálních látek. Příjem tekutin se průběžně mění, s rostoucím věkem klesá. Nejvyšší je u kojenců v prvních měsících života, kde tvoří až 150 ml/kg jejich hmotnosti na den. Dospělý člověk má denní potřebu tekutin vyjádřenou na kilogram své hmotnosti již významně nižší. K jednoduchému propočtu lze použít následující údaje: Pro děti s hmotností 10 až 20 kg se přepočte denní potřeba tekutin podle formulky 1 000 ml + 50 ml na každý kilogram tělesné hmotnosti nad 10 kg. Pro děti a dospělé s hmotností nad 20 kg je možno použít vzorec 1 500 ml + 20 ml na každý další kilogram hmotnosti nad 20 kg. Tento propočet platí pro potřeby příjmu tekutin obsažených volně i v potravě za předpokladu normální aktivity člověka a jeho dobrého zdravotního stavu. Potřeba tekutin se samozřejmě významně zvyšuje například při zvýšené fyzické aktivitě nebo při průjmovém onemocnění. Množství přijímané vody naopak někdy záměrně snižujeme při některých onemocněních ledvin nebo srdce, ale to vše musí být vždy s dohledem lékaře,˝ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc., z FN v Motole.

Organismus v průběhu života potřebuje určitou rovnováhu v množství i poměru jednotlivých minerálních látek a stopových prvků, jejichž potřeba se v průběhu života mění. Příjem vody, minerálních látek a stopových prvků je zajišťován naší výživou. Významným zdrojem jak vody, tak i některých minerálních látek jsou ale také minerální vody. Ty se svým složením liší a jsou vhodné buď pro běžný pitný režim, nebo pro pitný režim zaměřený na různé účely – například pro děti nebo pro lidi s onemocněním srdce, ledvin nebo trávicího traktu. Při výběru minerální vody je proto vhodné si všímat jejího složení nejen v obsahu, ale i v poměru jednotlivých minerálních látek. Například nadbytek sodíku může způsobovat větší zadržení vody v organismu a tím i přispívat k rozvoji vyššího krevního tlaku. Je-li sodík v nesprávném poměru k draslíku, může prohlubovat jeho nedostatek. Podobá je situace i u dalších dvou minerálních látek, vápníku a hořčíku, jejichž poměr by měl být 2:1 až 3:1. Přijímáme-li větší množství hořčíku než vápníku, podporujeme vyplavování vápníku z těla a ohrožujeme tak stav svých kostí, které se stávají křehkými. Proto je potřebné zvážit svůj příjem minerálních látek v potravě a v rámci pitného režimu doplnit nejen vodu, ale také minerální látky, z nichž některých může být za určitých situací v potravě nedostatek.

˝Mezi vhodné nápoje patří minerální vody s mineralizací do 1 000 mg/l, které mají vyvážený poměr minerálních látek. V běžném pitném režimu je vhodné, aby byl příjem minerálních látek vyrovnaný. Vnitřní prostředí organismu se tak snadněji udržuje ve vyrovnaných bilancích vody a minerálních látek,˝ doplňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Zdroj: časopis Senior

***

Téma: Výživa a stravování seniorů