Senioři si stěžují, že s nimi lékaři málo mluví

Senioři by přivítali, kdyby o ně lékaři v ordinacích a nemocnicích projevovali větší zájem. Zlepšit by se podle nich měla i samotná komunikace lékaře s pacienty.

Sociolog výsledky průzkumu prezentoval na jejich setkání se zdravotně postiženými v ostravském klubu Atlantik.

Vyplývá to ze sociologického výzkumu zaměřeného na názory na zdravotní péči o seniory v části Moravskoslezského kraje. Jak uvedl sociolog Juraj Hon, výzkum oslovil 1200 respondentů starších 60 let na Ostravsku, Karvinsku, Havířovsku, Třinecku a Česko-těšínsku.
Sociolog výsledky prezentoval na setkání seniorů a zdravotně postižených v ostravském klubu Atlantik. Hon dodal, že se seniorů dotýkají například také oslovení ze strany lékařů typu: dědo, dědoušku nebo babi.

Čas k nezaplacení

˝Lékař by se měl chovat slušně ke všem lidem. Když ne, nemá dělat doktora,˝ reagoval na závěry výzkumu hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) s tím, že je ale skeptický ke snaze přesvědčovat lékaře, aby se k pacientům chovali lépe. ˝Slušné chování se ale musí stát motivačním prvkem,˝ dodal.
Že si pacienti stěžují na lékaře, potvrdil i lékař a gerontolog Hugo Přibyl. ˝Senioři si nestěžují na vyšetření, ta jsou provedena dobře, ale vadí jim nezájem lékařů. Často jim ani nevysvětlí, co s nimi budou dělat a jaké a proč jim dávají léky,˝ sdělil Přibyl, který tvrdí, že lékaři často pacienta vyšetřují zbytečně na úkor toho, aby si s ním pohovořili a vyslechli ho.
˝Senioři jsou velmi často závislí na dětech a na partnerovi. Když je ve vztahu nějaká obtíž, senior okamžitě somatizuje, objeví se u něho určité zdravotní potíže. Pokud to s ním rozeberete a on nad svou situací získá určitý nadhled, mnohdy pak k vyřešení obtíží stačí uklidňující slovo, případně antidepresivum.

Za dobré chování platí

Takový člověk potom nezatěžuje zdravotnictví a sám uzná, že nějaká další vyšetření vlastně nepotřebuje. Je ale problém, jak vykázat takto strávený čas pojišťovně,˝ vysvětlil Přibyl.
Na přístup zdravotnického personálu k pacientům klade velký důraz například Nemocnice Podlesí-Třinec. ˝Část motivační částky platu zaměstnanců je závislá právě na spokojenosti pacientů,˝ sdělila mluvčí nemocnice Simona Součková.
˝Máme také vzdělávací program, jehož součástí je komunikace s klientem, zaměstnanci nemocnice se v něm učí asertivnímu chování i chování ke konfliktnímu klientovi,˝ dodala Součková. Odezvu pacientů monitoruje nemocnice z dotazníkových šetření, která provádí pravidelně každé tři měsíce.
Ze sociologického výzkumu Juraje Hona kromě výtek seniorů směrem ke zdravotnickému personálu také vyplynulo, že asi 28 procent seniorů nad 60 let má pocit dobrého zdraví, naopak 22 procent své zdraví vnímá jako špatné. Pokud jde o frekvenci návštěv lékaře, senioři nejčastěji vyhledávají doktora třikrát až pětkrát ročně.
˝Senioři z Ostravy a Karviné jsou relativně spokojenější s lékařskou péčí, než je tomu v dalších regionech. Míra nespokojenosti přitom vzrůstá se zvýšeným počtem návštěv ordinací,˝ dodal Hon.

Zdroj: Internet: Právo online – Karel Balcar – 25. 8. 2006
***
Téma: Důchodce, zdraví a nemoci