Vztah v seniorském věku

Na co si dát pozor v seniorském věku, abychom vztah s partnerem nejen nekomplikovali, ale naopak ho rozvíjeli dál a našli v něm nový rozměr?

Nejen na tyto otázky odpovídá psycholožka PHDr. Jitka Douchová:
Přechod do důchodu přináší velkou změnu v partnerských vztazích. Mnohdy na ně nejsou lidé připraveni a pak se s partnerem dostávají o konfliktů. Poté co se děti už odstěhovaly i s vnoučaty a oba partneři zůstali sami, musí vyřešit některé věci tak, aby se jejich vztah dostal na novou úroveň při některých nepříznivých okolnostech. Jednou z nich je, že se zhroutí řád v němž doteď žili. Vznikne určité vakuum, které dřív představovalo zaměstnání, kde trávili s jinými lidmi třetinu dne, zmizí starost o rodinu a dětmi. Náhle mají o hodně víc času, který tráví společně v jednom bytě. A to vytváří velkou zátěž pro jejich vztah. Je zapotřebí si stavět další cíle. Zkrátka říct si: na tohle a tihle jsme celý život neměli oba čas, tak si ho na to uděláme teď a společně. Druhou věcí pak je vymezit si to, co budeme dělat společně a to, co budeme dělat každý zvlášť.

Můžete říci nějaké případy?
Takovým společnými cíly může být spousta věcí od vylepšování chalupy, přes cestování nebo společné sportování pro zdraví ať už se jedná o tenis, cyklistiku či jen procházky. Jsou nejrůznější koníčky nebo činnosti, které nás těšily po celý život, ale mohli jsme se jim věnovat jen sporadicky. Jde o to, vyjmenovat si je a věnovat se tomu co nám přinášelo radost teď, když na to máme času dost. Společně můžeme navštěvovat koncerty divadelních představení, chodit do galerií, zkrátka věnovat se kultuře. Stejně tak máme možnosti dalšího vzdělávání v univerzitách třetího věku či cestování, zkrátka objevování něčeho nového. Nejdůležitější je, aby to těšilo oba, aby to bylo sdílení. Pak často objevujeme nový rozměr vztahu, ale i partnera samotného – jako kdysi, kdy jsme se stali rodiči a objevovali jsme jeden druhého v nové roli. Oba pak zjišťují, že seniorský věk jim i jejich vtahu dal novou šanci. A byla by přece škoda ji nevyužít. Nejhorší je uzavřít se do sebe proti světu, žít v izolaci od ostatních. Třebaže to někdy zpočátku vypadá, že se oba partneři semknou, je to degenerace vztahu, ne jeho rozvíjení – končí to tím, že jen spolu navzájem pomlouvají své okolí ze závisti.

Mluvila jste i o potřebě mít čas jen pro sebe
To je neméně důležité. Být čtyřiadvacet hodin denně pořád jen spolu není pro vztah dvou lidí nijak dobré. Žena ráda hodně mluví, stále něco glosuje a některé jsou k nezastavení. Muž naproti tomu má rád klid, potřebuje si od ženského klevetění odpočinout. Zajít si za kamarády – na fotbal, na pivo či si třeba zarybařit. Žena ať si zase barvitě vypráví spíše se svými kamarádkami, které jsou stejného věku a řeší stejné životní situace i problémy. Pak jsou tu další zájmy jako například tvorba keramika, batikování, malování či fotografován, jimž se žena může věnovat ve svém čase. Svět dnes nabízí celou řadu možností a šancí, jak je využít.

Mezi to, co partneři společně po celý život sdílí patří sex. Je ve vztahu stále zapotřebí i v tomto věku?
Obzvláště ženy si často stěžují na absenci intimního života a stále touží po aktivním sexu. U mužů se v tomto věku může sexuální apetit snižovat především protože dochází k poruchám funkčnosti – k poruchám erekce. Zdá se, že muži u nás tolik nepoužívají prostředků pro léčbu poruchy erekce jako jinde, že se jim někdy i brání. Ať by už užívali tyto prostředky nebo náhradní praktiky, je dobré si uvědomit, že intimní život je v partnerství velmi důležitý i v tomto věku – poté co se rodina rozptýlí, děti odejdou, se jeho potřeba obnovuje.

Zdroj: časopis Doba seniorů – Dušan Pokorný, Foto – Internet