Co ví senioři o infarktu?

Britští vědci předložili převratnou hypotézu, že hlavním viníkem postrachu moderní doby, infarktu myokardu a mozkové mrtvice, je nejspíš bakterie.

To popírá tradiční představu, že statisíce lidí ročně zabíjí cholesterol či toxická aminokyselina homocystein.

Co svědčí o bakteriích?

Americký vědecký časopis American Heart Association Journal uvedl výsledky studií britských expertů. Ti dva roky vyšetřovali 213 mužů po infarktu a zjistili, že skupina, která měla v krvi nejvíce protilátek proti bakteriím Chlamydia pneumoniae, byla dalším infarktem ohrožena až čtyřikrát víc než skupina, v jejichž organismu chlamydie nebyly zjištěny. Prokázalo se tak, že pokud se tělo brání samo, je oslabeno. Podáváním antibiotik se riziko nového infarktu podařilo snížit až o čtvrtinu!

Dočkáme se vědeckého objevu století?

Nepohyblivé bakterie rodu Chlamydia napadají hlavně zvířata. Jako parazité žijí v buňkách nucených hostitelů. Maličké organismy vyvolávají obrovské zdravotní komplikace i u lidí – plicní infekce (pneumonie), záněty očí (končící až slepotou) a ženských pohlavních orgánů. Jsou nejčastější příčinou neplodnosti.
Odborník RNDr. Dittmar Chmelař upozorňuje: ˝Teprve nedávno je badatelé odhalili v tukových nánosech na stěnách tepen. Z plic do tepen tyto bakterie pravděpodobně přenášejí na svém povrchu bílé krvinky, které s nimi bojují ve snaze je eliminovat. Tento fakt jen podporuje předchozí domněnky, že právě chlamydie mají mnohem větší podíl na vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice než správná životospráva nebo genetické dispozice.˝

Na každém z nás jich žijí miliardy

Bakterie (od řeckého slova bakterion = tyčka) jsou nejmenší soběstačné živé organismy. Tvoří asi polovinu veškeré hmoty na Zemi. Stavbu mají primitivnější než buňky rostlin a živočichů. Na rozdíl od viru (nedokáže sám růst ani se množit), který ji často napadá, obsahuje bakterie kromě dědičné informace (DNA) i organely (jednotlivé funkčně odlišné buňky), které jí umožňují život a množení v příznivých podmínkách – a to nezávisle na hostiteli.
Teoreticky dokážou za pouhých 24 hodin vyprodukovat více než tisíc miliard potomků! Množí se dělením, takže z jedné vznikají dvě. Naštěstí zeměkouli nepřehltí, protože při nedostatku potravy se nemohou dělit. Navíc bakterie způsobující nemocí živočichů narážejí i na jejich imunitní systém.
Každý z nás hostí 100 000 – 500 000 miliard bakterií (na kůži, v nose, trávicím systému.), z nichž pár miliard připravíme o život při pouhém důkladném umytí. Naše tělo, zevně i uvnitř, je dějištěm neustálých tvrdých soubojů převažujících prospěšných bakterií se škodlivými mikroskopickými zlými živly.

Více pomáhají než škodí

Zatím vědci objevili na 10 000 druhů bakterií. Jen malá část způsobuje u lidí nemoci, zejména infekční (patogenní bakterie). Ještě počátkem minulého století infekční choroby zaviněné bakteriemi či viry vedly statistiku úmrtí. Dnes ve smutném desetistupňovém žebříčku smrti figuruje pouze jediná skupina infekčních onemocnění, nemoci postihující dýchací cesty.
Mnohem více druhů bakterií však člověku tradičně dobře slouží. Uveďme bacily mléčného kvašení, proces klasické kvasné výroby (výroba sýrů, kysaného zelí, octa). Bakterie stále více pomáhají v průmyslové výrobě rozmanitého sortimentu látek jako jsou vitaminy C, antibiotika, aminokyseliny, enzymy do prášků na praní Pomáhají i při čištění odpadních vod.
Bakterie jsou důležitou a nezbytnou podmínkou existence života na Zemi. Svou hlavní a klíčovou roli v přírodě hrají především při rozkladných procesech V ekosystémech likvidují odpadní produkty a mrtvá těla, přičemž vracejí zpět do koloběhu důležité živiny. Podle odhadů tak v průběhu jediného roku navrátí k dalšímu využití asi 50 miliard tun uhlíku.
Vědci si tyto rychle se množící mikroorganismy oblíbili jako nejjednodušší živé soustavy užívané pro výzkum. Nejvíce prozkoumaným organismem na světě je bakterie Escherichia coli, která tvoří hlavní součást běžné flóry tlustého střeva člověka.

Zabijáci číhají i v kuchyni

Často, bohužel, zapomínáme, že vraždící bakterie se mohou snadno objevit i u nás doma. Nejhorší je aneorobní (žijící bez přítomnosti kyslíku) bakterie Clostridium botulinum, která se nejčastěji nachází v tlejícím bahně na dně rybníků, kde však není tak nebezpečná. Mnohem horší je, když náhodou pronikne do potravy – špatně sterilizovaných konzerv s masem, zeleninou nebo rybami. Jedem, který produkuje, způsobuje smrtelnou formu otravy, obávaný botulismus. Jedna desetina miliontiny gramu postačí k ochrnutí tělní svaloviny, takže oběť nemůže dýchat.
Relativně menší hrozbu představuje bakterie Clostridium perfringens, kdy největší riziko hrozí od nedovařeného masa drůbeže (maso je růžové či krvavé).
Stejně záludná je i obávaná bakterie Salmonella, s horečkou, bolestmi, zvracením a průjmem. Někdy naráz postihuje i stovky lidí. Libuje si v salátech či v syrových a nedovařených vejcích.
K otravě bakterií Campylobacter jejuni zas postačí kontaminace masa třeba krví ze syrové drůbeže, která kápne na maso již uvařené, na knedlík, salát či jiný pokrm.
Escherichia coli (E.coli) se stane pachatelem těžké otravy, když sníme nepropečené pokrmy z mletého masa.
Baccilus cereus miluje vařenou rýži, která stála na teple či nebyla dostatečně ohřátá.
Vlastnit zlato se považuje za příjemné. Není však o co stát, pokud má podobu zlatého stafylokoka – Staphylococcus aureus. Libuje si v organismu asi třetiny obyvatel. Překvapuje zejména v šunce, drůbeži, vaječných krémech i pečivu. Ohlašuje se bolestí břicha, nevolností, zvracením, zimnicí či závratěmi a způsobuje těžké záněty.
Ve střevech lidí i zvířat se ukrývá bakterie Listeria monocytogenes, která se projevuje podobnými příznaky jako chřipk. Hlavním zdrojem nákazy jsou špatně uložené měkké sýry, nepasterizované mléko, krémy, majonéza, paštiky, nedostatečně převařené zmrazené potraviny.

Jak se zkoumá?

Nás však asi nejvíc zajímají statisíce miliard bakterií, které máme my. To, zda jsme nakaženi nějakou bakterií, lékař zjistí mj. odběrem krve či výtěrem z krku či úst. V laboratoři takto získaný vzorek rozetřou na misku se sterilizovanou želatinou. Miska se dá do tepla, kde bakterie začnou rychle růst a vytvářet skupiny – kolonie.Tak se kultivuje vzorek hlenu, moči, hnisu, krve, stolice apod. Bakterie se dají pozorovat v mikroskopu po obarvení (nejčastěji tzv.. Gramovo barvení). Přesné stanovení druhu bakterie, která vyvolala dané onemocnění, pomůže pak určit vhodnou a účinnou léčbu.

Zdroj: časopis 21. století – Milan Koukal (20. 05. 2005)

***

Důchodce zdraví