Káva – oblíbený nápoj českých důchodců

Vcelku stále přetrvává stav, kdy na jedné straně jsou vyslovovány obavy, že káva škodí zdraví a na druhé straně jsou pro tyto představy jen minimální nebo žádné doklady. Zdá se, že v budoucnu bude potřeba pro jistotu věnovat více pozornosti formě kávy, její úpravě.

Káva byla před 500 lety objevena v Kaffě, v jedné oblasti dnešní Etiopie. Je ale pravděpodobné, že tento nápoj byl znám v Etiopii již v 11. století. Odtud se dostala káva přes Jemen a Arabii do Konstantinopole a Alexandrie a konečně i do Evropy. Roku 1645 byla v italských Benátkách otevřena první kavárna, která se záhy stala středem společenského a obchodního života. Roku 1672 byla zřízena Arméncem Pascalem v Paříži první, velmi známá kavárna Procop, kterou později rádi navštěvovali La Fontaine, Rousseau, Voltaire a Danton. V kávě nacházelo mnoho osobností svou tvůrčí sílu: Voltaire pil denně více než 75 šálků kávy, Beethoven si odpočítával na jednu porci vždy 60 kávových zrnek, Balzac měl za celý život vypít asi 75 000 šálků kávy.

Zrnkovou kávou rozumíme čerstvé nebo upražené, celé nebo umleté semeno kávovníku a z něho připravený nápoj. Kávovník roste v tropech ve středních výškách s teplotami mezi 15-25 °C a vyžaduje stín a stálou vlhkost. Mladý kávovník začíná po 3-4 letech kvést, semena jsou zralá 7-10 měsíců po odkvětu. Kávovník patří k těm ojedinělým rostlinám, které mají současně květy i plody. Životnost kávovníku kolísá mezi 25-40 roky.
Kofein se vstřebává prakticky beze zbytku v tenkém střevě a ukládá se rovnoměrně ve všech orgánech a tělesných tekutinách. Nejvyšší koncentrace je dosažena po 30 minutách po požití kávy. Rychlost odbourávání je závislá především na věku, ale je i individuálně velmi rozdílná: Polovina vstřebaného kofeinu se vyloučí u dětí za 2,5 hodiny, u dospělých za 3-7 hodin. Vylučování je podstatně zpomaleno u těhotných a u žen hormonální antikoncepcí, naopak je zrychleno u kuřáků. Káva nemá vliv na stavy, vzniklé po požití alkoholu (ku př. vystřízlivění), ale zpomaluje odbourávání alkoholu a tím i jeho vylučování. Konzum kávy zvyšuje základní látkovou přeměnu o několik procent a tím i energetickou spotřebu o 80-150 kalorií. Na tělesnou hmotnost nemá však tento zvýšený energetický výdej žádný vliv.

Káva slouží díky kofeinu jako mírně povzbuzující prostředek, vzbuzující pocit vitality a lepšího zvládnuti duševních i fyzických úkonů. Spánek se oddaluje, může být povrchní, přerývaný a opětné usnutí se prodlužuje. Optimální tělesná výkonnost se však může v nejlepším případě jen nepatrně zvýšit. Káva zahání únavu nebo jí napomáhá lépe překonávat. Povzbudivý účinek může být však velmi rozdílný a závisí na množství a způsobu přípravy kávy, na individuální snášenlivosti a řadě dalších faktorů. Proto může šálek kávy jak povzbudit, tak i uspat. Zvláště ve stáří lze pozorovat paradoxní účinek, že po vypití jednoho nebo dvou šálků spí starší osoba lépe než bez kávy. Rozdílné individuální reakce po požití kávy, alespoň co se týče intenzity, jsou zapříčiněny různými faktory: Velikostí šálku (1 dl nebo 1,5 dl), přípravou kávy, sílou nápoje, druhem kávy, způsobem pražení, množstvím přidaného cukru či smetany, zda je dané množství vypito najednou nebo je konzum rozložen rovnoměrně na celý den, současný konzum potravy, alkoholu, tabáku nebo léků.

Káva je prakticky netoxická, za smrtelnou dávku platí 10 g kofeinu, což odpovídá 100-200 šálkům. Dlouhodobý vysoký konzum může způsobit neklid, nervozitu, podrážděnost, nespavost, zrychlenou a nepravidelnou srdeční činnost, psychomotorický neklid a pod. Tyto poruchy se mohou u přecitlivělých osob projevit již po 250 mg kofeinu (2-4 šálky), u osob zvyklých na kofein po dávce asi 1 g (8-16 šálků). Otázkou zůstává, zda může vzniknout fysická nebo psychická závislost na kávu. Náhlé přerušení konzumu kávy může u osob, zvyklých pít silnou kávu vést k abstinenčním příznakům, kupř. podrážděnosti, neklidu, třesu, únavě a silným bolestem hlavy.

Protože kofein působí přímo na srdce a krevní oběh, dává se pití kávy do souvislosti s onemocněními srdce a cév. Tyto obavy jsou naprosto neopodstatněné: Výsledky řady studií ukázaly, že mírný konzum kávy (3-5 šálků denně) nemá žádný vliv na srdce a krevní oběh. Ani krevní tlak, ani srdeční činnost se dlouhodobě nemění. U osob, které nejsou zvyklé na konzum kávy, dochází ke krátkému zvýšení krevního tlaku, které se pohybuje v rámci přirozeného denního kolísání a odeznívá s odbouráváním kofeinu v organismu. U osob, zvyklých na kofein nedochází ke zvýšení krevního tlaku vůbec. Srdeční činnost zůstává při mírném konzumu dokonce i u osob se srdečními chorobami nezměněna. Při silném konzumu kávy (více než 6 šálků denně) se musí v závislosti na individuální citlivosti počítat s občasnými mírnými poruchami srdečního rytmu.

Podle nových studií snižuje několik šálků kávy denně riziko pro Parkinsonovu chorobu. Kofein ovlivňuje pravděpodobně oblasti mozku, které produkují dopamín, látku, která chrání proti této chorobě. Parkinsonova choroba je onemocnění, charakterizované svalovou ztuhlostí, třesem a omezením pohybu. Vědci se domnívají, že alkaloidy jako kofein a teobromin (rovněž obsažený v kávě a kakau) zabraňují rozpadu nervových buněk v mozkové tkáni.

Omezit se pouze na účinky kofeinu na lidský organismus by bylo nesprávné. Káva je směsí mnoha látek, které mohou vyvolat nejrozmanitější fysiologické reakce. Studie holandských odborníků ukázaly, že dipertény, obsažené v kávě, mohou zvýšit krevní cholesterol. Filtrovaná káva obsahuje ale pouze malé množství těchto látek, protože se jejich valná část zachytí na filtrovém papíru. Cholesterol není v této souvislosti jedinou ˝nebezpečnou˝ látkou v krvi. Také zvýšená koncentrace homocysteinu zvyšuje riziko pro srdeční infarkt a mozkovou mrtvici. Šetření ukázala, že osoby s častým konzumem kávy mají podstatně zvýšený homocystein v krvi. Která látka zvýšení způsobuje, není zatím známo, je však obsažena i ve filtrované kávě.

Metabolismus kofeinu je značně ovlivňován ženskými pohlavními hormony. Velmi dobře je známé pomalé odbourávání kofeinu během těhotenství, které vede ke zvýšené koncentraci kofeinu v krvi. Protože kofein přechází placentou (krevním koláčem) do plodu, byly účinky konzumu kávy na zdraví novorozence opakovaně vyšetřovány. Nebyla zjištěna žádná příčinná souvislost ani mezi plodností, potraty, ani porodní vahou, zpomaleným vývojem nebo náhlým úmrtím novorozence. Výsledky studií ukázaly, že konzum maximálně 3 šálků kávy (300 mg kofeinu) je i u těhotných zcela bezproblematický.

Jako domácí prostředek nachází káva uplatnění kupř. při srdeční slabosti, kolapsových stavech, bolestech hlavy, neuralgiích, migréně nebo astmatických záchvatech. Káva ale nezrychluje odbourávání alkoholu v krvi, naopak jej zpomaluje. Po kávě se člověk probudí, ale nevystřízliví.
Přestože nejsou podrobnosti ještě dostatečně známy, dá se předpokládat, že nadměrný konzum kávy nepřispívá zdraví. Kofein podporuje vylučování tekutiny močí a snižuje současně zpětné vstřebávání minerálních látek. Neměli bychom zapomenout, že káva není vhodná k zahnání žízně, s pitím kávy je spíše spojena duševní pohoda. Je proto účelné, množství kávy přizpůsobit individuální snášenlivosti a osobnímu požitku. Maximálně tři kávy denně našemu zdraví neuškodí.

Jaké druhy káv existují?
Existuje více jak 60 druhů káv. Pro výrobu kávy jsou nejdůležitější dva druhy – arabika a robusta. Arabika je aromatická káva s menším obsahem kofeinu, zatímco robusta má více kofeinu a má zemitější chuť. Druhy kávy se liší jako původem (horské, nížinaté), tak chutí a vůní zrn.

Jaké jsou metody přípravy kávy?
Je známo mnoho způsobů přípravy kávy. Ve světě nejznámější je filtrovaná káva. Rostoucí popularitu získává metoda pro přípravu espresa. Dále jsou používány speciální způsoby přípravy jako je turecké či řecká káva, cafetier, překapávaná káva, percolator, porcovaná káva, kávovary typu „Neopolitan flip“ a Vacuum / Cona, a extrahování studenou vodou.
Jemnost mletí kávy významně ovlivňuje kvalitu a chuť nápoje. Je důležité používat správnou jemnost směsi pro jednotlivé druhy přípravy kávy. Kvalita kávy závisí na jejím vylouhování, které je určováno jemností směsi, poměrem kávy a vody a délkou doby, po níž je káva v kontaktu s vodou. Obecně platí, čím kratší je proces vaření (přípravy) kávy, tím jemněji musí být káva namleta. Např. pro přístroje připravující espresso je nutno mít velmi jemnou kávu, neboť šálek této kávy je připraven během 20 sekund.

Jak se vyrábí instantní káva?
Instantní káva se na trhu objevila v 50. letech minulého století. Existují dva způsoby její výroby- sušení mražením a rozprašováním. Během procesu sušení mražením se tekutá uvařená káva zmrazí na mínus 40 stupňů, což způsobí, že se voda v kávovém koncentrátu přemění na krystaly. Ty se pak sublimací odstraní a rozpustná káva ve formě pevných suchých krystalů zůstává. Druhou metodou se koncentrovaná káva rozprašuje do horkého vzduchu, který vysuší vodu z koncentrátu a zanechá pouze kávový prášek.

Jak je to s kaloriemi v kávě?
Káva ani instantní prakticky žádné nemá. Samozřejmě přidáním mléka a cukru přidáme do kávy i kalorie.

Následující tabulka informuje o množství kofeinu v nápojích a potravinách:

• Káva (150 ml šálek) 60 – 80 mg kofeinu
• Káva bez kofeinu (150 ml šálek) 3 mg kofeinu
• Čaj (150 ml šálek) 40 mg kofeinu
• Cola (330 ml plech.) 30 mg kofeinu
• Hořká čokoláda (50g) 20 mg kofeinu

Kofein obsahují i některé léky na tlumení bolestí.

Zdroj: Internet, Foto – Internet
***
Stravováné důchodců