Důchodce a zažívání

Zažívací potíže mohou v mírnější či závažnější podobě potkat každého. Lze jim předejít většinou úpravou jídelníčku a stravovacích návyků. Pokud příznaky nevymizí, je na místě vyhledat pomoc lékaře.

PÁLENÍ ŽÁHY NEBOLI PYRÓZA
Je způsobeno chvilkovým návratem žaludečního obsahu chráněna a snadno se dráždí. Na návratu žaludečního obsahu do jícnu se podílí obezita, přejídání, kouření, příliš těsné oblečení v pase, ale často se vyskytuje i v těhotenství kvůli zvýšenému tlaku na žaludek.

Jak upravit stravovací návyky
Z jídelníčku bychom měli vyloučit především kyselé nápoje, kávu, alkohol (zvláště tvrdý) a tučné pokrmy. Naopak je vhodné zařadit více ovoce, zeleniny a jiných potravin s vysokým obsahem vláknin, které mají i další příznivé účinky. Doporučuje se jíst menší porce, ale častěji a každé sousto důkladně rozkousat. Po jídle se vyvarujte polehávání, a proto nejezte těsně před spaním. Používejte více polštářů tak, abyste spali s hlavou a horní polovinou těla mírně nakloněnou.
Pyróza se často vyskytuje také u pacientů s brániční kýlou. O té hovoříme, když se část žaludku dostane z břišní dutiny do dutiny s hrudním otvorem, kterým k žaludku prochází jícen. V takových a dalších závažných případech je na místě chirurgická léčba. Pokud tedy pálením žáhy trpíte a jednoduchá opatření v jídelníčku a stravovacích návycích nepomáhají, s návštěvou lékaře neotálejte. Dohodnete se s ním na léčebném postupu a výběru vhodných léků. Předejdete tak dalším, mnohem závažnějším onemocněním.

ZÁCPA
Lidé chodí na stolici třikrát denně až třikrát týdně. O zácpě hovoříme, pokud je frekvence delší nebo je k úspěšnému vykonání potřeby nutné zvýšené úsilí. Zácpa samotná přitom není nemoc, ale příznak různých jiných potíží. Doprovází ji nepříjemný pocit plnosti a napětí. V některých případech obtížná stolice způsobuje až tvorbu hemoroidů, které mohou krvácet.
Na vzniku zácpy se většinou podílí příjem potravy chudé na vlákninu, která zvětšuje objem stolice a udržuje ji vlhkou a měkkou, což umožňuje její snadné vybavení. Další možnou příčinou je dehydratace, nepravidelné stravování, nedostatek pohybu, stres, ale i zadržování a odkládání stolice při pocitu potřeby.
Zácpa se dále může objevovat u těhotných žen, u pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy, která ovlivňuje rychlost látkové přeměny, při poruchách a změnách inervace (nervové zásobení orgánu) střev nebo při obstrukci (neprůchodnosti) střev, způsobené jizvením nebo nádorem.

Příčiny zácpy
Na zácpě se mohou podílet i některé léky, jako například antacida, obsahující vápník nebo hliník, látky na tlumení kašle a bolesti s kodeinem nebo některé antidepresiva a uklidňující léky. I když káva nebo čaj jsou většinou projímavé, u některých lidí mohou způsobit také zácpu. Další častou příčinou může být i ochablost břišního a pánevního svalstva, bránice a vůbec všech svalů zapojujících se do tzv. břišního lisu, který vypuzování stolice umožňuje.
Užívání laxativ neboli projímadel je na místě, ale měli bychom se vyvarovat jejich nadměrné spotřeby. Při dlouhotrvajících zácpách je vhodné poradit se o léčbě s lékařem. Jeho návštěva je zvlášť žádoucí v případě náhlé a zdánlivě bez příčiny přicházející zácpy, kdy je třeba vyloučit nádorový růst v konečníku a tlustém střevě.

PRžJEM
Průjem je častá a řídká stolice, která může být spojena se svíravou bolestí v břiše. Zatímco s náhlým, akutním průjmem si ve většině případů dokážeme poradit sami, při průjmu chronickém, dlouhotrvajícím je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Příčin způsobujících průjem může být celá řada, od zvýšeného přechodu tekutin z krve do střev, příjmu nadbytku tekutin či zrychlenému pohybu střev až po otravy jídlem, stres, užívání antibiotik či alkoholový exces.
Chronické průjmy nejčastěji bývají ve spojení se syndromem dráždivého střeva, u zánětů střevní sliznice, sníženého vstřebávání či hormonálních změn nebo infekčních onemocnění. Mohou se objevovat také jako vedlejší účinek některých léků (zejména upravujících krevní tlak) a antacid s obsahem hořčíku. Příčinou chronických průjmů může také být nesnášenlivost některých složek potravy jako například mléka nebo lepku.

Zvýšená hygiena
Lékaře bychom v každém případě měli vyhledat při neustávajícím nebo těžkém akutním průjmu u dětí a u starších osob. Rozhodně není vhodné léčit chronické průjmy bez odborné pomoci a podávat léky zastavující průjem malým dětem. Při průjmových onemocněních je také třeba věnovat zvýšenou péči hygieně, mýt si ruce častěji a pokud možno nepřipravovat jídlo ostatním osobám, abychom v případě infekce zabránili jejímu přenosu.

Zdroj: časopis Senior revue – Autor: David Major

***

Důchodce, senior a zdraví