Prevence zhoubných nádorů

U některých typů zhoubných nádorů nejsou známy příčiny, případně se nedosahuje adekvátních výsledků při jejich léčbě. V takových situacích poskytují značné možnosti široce aplikované metody sekundární prevence – screeningy.

Jsou zaměřeny na vyhledávání včasných, v případě potřeby i předinvazivních (tzv. in situ) stadií a různých prekanceróz. Screeningové metody vyžadují existenci a dostupnost vhodných testů vyznačujících se vysokou senzitivitou a specificitou. Senzitivita testu určuje jeho schopnost zachytit co nejvíce onemocnění, je tedy určena podílem nemocných osob, u nichž je test pozitivní. Specificita určuje zase schopnost testu vyloučit zdravé osoby a vyjadřuje percentuelní podíl zdravých osob, u nichž byl test negativní.

Screeningové testy nejsou diagnostickými metodami, a proto musí u osob zachycených screeningem následovat další vyšetření, jež pak buď potvrdí, nebo vyloučí předběžné pozitivní výsledky. Dalším předpokladem provádění screeningů je zajištění odpovídající úrovně jejich organizování a hodnocení, dále důsledné monitorování jejich výsledků, jež umožní určit jejich efektivitu a tím i oprávněnost jejich další aplikace. Nezanedbatelné jsou některé etické aspekty screeningů, především fakt, že většina osob, jež se těmto vyšetřením podrobí, nejsou onkologičtí pacienti, a ani se jimi nestanou.

Při omezených možnostech aplikace screeningových metod daných jejich vysokou finanční náročností se zpravidla upřednostňují lokalizace nádorů, jež se velkou měrou podílejí na celkové nemocnosti a úmrtnosti obyvatelstva a kde přirozený průběh onemocnění a metody jeho léčení jsou dobře známy. Jedná se především o zhoubné nádory prsu a čípku děložního u žen. Vyhledávání prekanceróz a různých raných stadií zhoubných nádorů krčku děložního pomocí cytologického vyšetření stěrů patří dnes už ke klasickým screeningovým metodám. Takřka čtyřicetileté zkušenosti s uskutečňováním tohoto testu ukázaly, že začátek jeho aplikace u 20-25letých žen a opakování v pětiletých intervalech snižuje incidence pokročilejších (invazivních) forem o 80 %, při 3letých intervalech až o 90 %.

Zaměření screeningu na rizikové skupiny zvyšuje jeho výtěžnost, ale nevede k podstatnému zlepšení výsledků. Dokonce i při 10letých intervalech, za předpokladu maximálního pokrytí ženské populace, je možné snížit výskyt invazivních forem tohoto nádoru asi o dvě třetiny. Rozhodujícím přínosným kritériem aplikace tohoto testu je výrazné snížení úmrtnosti. Velmi perspektivní lokalizaci pro vyhledávání včasných forem onemocnění představují zhoubné nádory prsů. Ve věkové skupině 40letých a starších žen jsou výsledky nejlepší.

Podrobí-li se žena jednou ročně lékařskému vyšetření a mamografii, mortalita klesne o 40 %, při kombinaci tohoto postupu s pravidelným samovyšetřováním prsů je možno snížit úmrtnost o dalších 5 %. Odborníci zdůrazňují, že u moderních mamografických přístrojů je riziko vyvstávající s dávkou záření vskutku zanedbatelné. Velmi úspěšnou novou metodou sekundární prevence je zjišťování tzv. okultního krvácení, projevujícího se malými množstvími krve ve stolici, při screeningu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku.

K perspektivním, byť ne ještě obecně rozšířeným, patří různé endoskopické metody, důkaz přítomnosti krve a abnormálních (maligních) buněk v moči při hledání včasných forem nádorů močového měchýře, zjišťování tzv. markerů zhoubných nádorů apod. Nutno však podotknout, že metody sekundární prevence, i když mají podstatný vliv na snížení úmrtnosti, nemohou v žádném případě nahradit primární prevenci. Názorně to ukázalo vyhledávání včasných forem onemocnění zhoubnými nádory plic. U osob s vysokým rizikem – u mužů starších 40 let a u silných kuřáků, kde hrozí až 15% riziko vzniku těchto nádorů, neprokázalo jedenkrát ročně uskutečňované radiologické vyšetření plic spolu s 3krát ročně provedeným mikroskopickým (cytologickým) vyšetřením sputa prakticky žádné pozitivní výsledky.

Proto se od této nákladné a málo přínosné metody postupně upustilo, tím spíš, že perspektivy primární prevence v této oblasti jsou vynikající . Ve většině vyspělých států se úspěšné výsledky a poznatky o možnostech a metodách primární a sekundární prevence zhoubných nádorů staly základem po vypracování komplexních celonárodních programů boje proti onkologickým onemocněním. Postupné získávání zkušeností a potřeba soustředit materiální i odborné kapacity na onemocnění, u nichž jsou reálné předpoklady ovlivnit jejich výskyt a snížit úmrtnost, vedly k orientaci těchto programů na aktuální a nejzávažnější problémy. Určení těchto priorit a objektivní hodnocení výsledků pak vyžadují dlouhodobý a soustavný sběr a analýzu přesných údajů, získaných na základě dobře vedených onkologických registrů.

Požadavek je tím aktuálnější, čím zřetelnější je podíl zhoubných nádorů na celkové úmrtnosti v zemích s velmi vysokým průměrným věkem a čím obvyklejší je fakt, že stále více osob postižených AIDS umírá na zhoubné nádory. Zatímco v léčbě onemocnění srdce a cév bylo překvapivě rychle dosaženo výrazných úspěchů, v boji proti zhoubným nádorům se doposud zaznamenaly jen částečné úspěchy. Naléhavě tak vystupuje do popředí nezbytnost prevence Je prvořadým úkolem zdravotnictví i celé společnosti.

Zdroj: Internet – Medicina.cz – Autor: Mgr. Dagmar Fousková (2003)

***

Důchodce, senior a zdraví