Turisticky přístupné štíty ve Vysokých Tatrách

Kouzelné hory plné skalnatých štítů, věží, pilířů, hřebenů. Avšak dnes je jen nepatrná část z nich přístupná i pro běžného turistu.

Když začneme bloudit prstem po mapě Vysokých Tater tak zjistíme, že se legálně dostaneme jen na devět vrcholů, a z tohoto nepatrného počtu ještě na jeden z nich (Lomnický štít) pouze za pomocí lanovky. Na následujících řádcích tak uvádím základní informace o jednotlivých vrcholech, které lze do tohoto výčtu zahrnout.

• JAHŇACÍ ŠTÍT (2 229 m)
  Nejvýchodnější samostatný štít hlavního hřebene Vysokých Tater, který leží mezi Kolovým sedlem a Kopským sedlem. Výrazný vrchol a fantastický rozhledový bod, na který vede značený chodník od Chaty při Zelenom plese. První známý výstup na vrchol uskutečnil anglický badatel Robert Townson (který mimo jiné změřil s přesností na dva metry výšku Lomnického štítu) dne 9.8.1793. Ovšem dá se předpokládat, že již před tím na tento vrchol vystoupil některý z lovců kamzíků a nebo hledačů pokladů. První známý zimní výstup na vrchol uskutečnili 3.12.1911 Gyula A. Hefty a Lajos Rokfalusy.

  Obtížnost: středně těžká až spíše těžká túra
  Délka túry: 7 1/2 až 8 hodin
  Celkové převýšení: výstup 1 350 metrů, sestup 1 350 metrů
  Základní trasa: Tatranská Lomnica – Tatranské Matliare – Dolina Kežmarskej Bielej vody – Chata pri Zelenom plese – Kolový priechod – Jahňací štít a zpět

• KÔPROVSKÝ ŠTÍT (2 367 m)
  Výrazný a mohutný vrchol v rozsoše Kriváně, na jehož vrchol vede turistická značka z Vyšného KĂ´provského sedla. Je vynikajícím rozhledovým bodem s prakticky kruhovým výhledem, jen k jihozápadu a k jihu je výhled částečně omezen masívem Kriváně a okolních vrcholů. KĂ´provský štít je nejlépe viditelný z jižního a jihovýchodního okraje Velkého Hincova plesa.

  Obtížnost: středně těžká až těžká túra
  Délka túry: 8 hodin
  Celkové převýšení: výstup 1 050 metrů, sestup 1 050 metrů
  Základní trasa: Štrbské pleso – Popradské pleso – Mengusovská dolina – VeÄžké Hincovo pleso – Vyšné KĂ´provské sedlo – KĂ´provský štít a zpět

• KRIVÁŇ (2 494 m)
  Impozantní tatranský štít, který byl po dlouhou dobu pokládán za nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Jde snad o nejkrásnější horu nejen v Tatrách, ale vůbec na Slovensku, z níž se otevírají úžasné výhledy na celou tatranskou a fatranskou oblast. Tento vrchol, nejkrásněji (ve své typické podobě) viditelný z oblasti Pribyliny a Liptovského Hrádku, je turisticky přístupný. Leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater. Na vrcholu je malý kříž a pamětní tabule.
  V roce 1840 vystoupil na Kriváň saský král Fridrich August II., na jehož počest byl na vrcholu Kriváně postavený asi třímetrový památník. Tento čin ale pobouřil slovenské vlastence okolo Ä˝udovíta Štúra, kteří již v roce 1841 se pokusili zorganizovat národní vycházku na Kriváň. Tato tradice národních vycházek se dochovala až do dnešních dnů.
  Na svazích Kriváně bylo rušno již v 15. století, kdy se tady nacházelo množství dolů pro těžbu zlata. Dá se předpokládat, že tito dávní baníci zdolali i vrchol tohoto tatranského velikána. První doložený výstup však podnikl až v roce 1772 Andrej Jonáš Czirbesz se společníky.

  Obtížnost: středně těžká až těžká túra, fyzicky značně namáhavá .
  Délka túry: minimálně 7 hodin
  Celkové převýšení: výstup 1 200 m, sestup 1 550 m
  Základní trasa: Štrbské pleso – Jamské pleso – Krivánsky žÄžab – Malý Kriváň – Kriváň – Grúnik – Tri studničky

• LOMNICKÝ ŠTÍT (2 634 m)
  Jeden z nejznámějších tatranských štítů, který je již od roku 1940 zpřístupněn visutou lanovkou. Vynikající výhledový bod. Na vrcholu je konečná stanice lanovky a pracoviště astronomického ústavu SAV – známá koronální stanice, která se zabývá výzkumem Slunce a meteorologická stanice, která začala fungovat 1.10.1940, čtyři roky po zahájení stavebních prací (1936).
  Lomnický štít neleží na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Tento vrchol byl v minulosti přístupný i turisticky, ale po zřícení skalních bloků na pouhých asi patnácti metrech výstupové cesty byl celý chodník uzavřen. Je otázkou, zda-li je takovým problémem tento krátký úsek opět zajistit a celou cestu zpřístupnit…
  Vrchol byl poprvé zdolán pravděpodobně Robertem Towsonem 16.8.1793, který určil jeho výšku barometrickým měřením s přesností na asi deset metrů. Je ale možné, že na vrcholu stanul již dříve některý z lovců kamzíků. O Lomnickém štítu, než jej měření L. Greinera v roce 1838 posunula na správnou příčku, se dlouho věřilo, že je nejvyšším tatranským vrcholem. Také se věřilo, že je nepřístupným, což se projevilo v jeho starších názvech vyjadřujících úctu – Otec, Děd či KĂśnigsberg (Královský vrch).
• PREDNÉ SOLISKO (2 093 m)
  Turisticky přístupný vrchol s vynikajícími výhledy do Mlynické doliny. Na jižních svazích je lyžařská sjezdovka a sedačková lanovka končící u Soliskovej chaty ve výšce 1840 metrů, od které vede na vrchol nejsnadnější cesta.

  Obtížnost: lehká až středně těžká túra
  Délka túry: 1 a 1/2 až 2 hodiny (při použití lanovky)
  Celkové převýšení: výstup 250 metrů, sestup 250 metrů
  Základní trasa: Štrbské pleso – lanovkou k Chatě pod Soliskom – Predné Solisko a zpět

• RYSY (2 499 m)
  Jeden z nejvyhledávanějších a nejznámějších tatranských vrcholů. Leží na hlavním hřebeni Vysokých Tater mezi Žabí věží a Českým štítem (Vysokou). Rysy jsou ve skutečnosti dvojvrcholem, vyšší z vrcholů s výškou 2 503 metrů leží jižněji než výše uvedený vrchol. Rysy jsou zároveň hraničním vrcholem s Polskem a jeho nejvyšší horou. Výstup na vrchol vede z Mengusovské doliny kolem Chaty pod Rysy a přes sedlo Váha.
  Vynikající výhledový bod. V hlavní turistické sezóně – od července do září – lze vrcholu využít jako turistického hraničního přechodu do Polska a opačně!

  Obtížnost: těžká túra
  Délka túry: 7 až 8 hodin
  Celkové převýšení: výstup 1 200 metrů, sestup 1 200 metrů
  Základní trasa: Štrbské pleso – Popradské pleso — Mengusovské dolina – Rozcestí pod Rysy – Žabie plesa — Chata pod Rysy – sedlo Váha – Rysy a zpět

• SLAVKOVSKÝ ŠTÍT (2 452 m)
  Mohutný a výrazný vrchol v jihovýchodním rameni Bradavice. Vrchol je turisticky přístupný a poskytuje vynikající výhledy prakticky na všechny světové strany. Jako první na tento štít vystoupil v červnu 1664 evangelický kněz Juraj Buchholtz st. s dvanáctičlennou skupinou. První známý zimní výstup uskutečnili 15.1.1873 E. Blásy aj. Gellhof. V 17. století se z vrcholové kupy údajně zřítily mohutné skalní bloky do Velké Studené doliny (jsou zde patrny dodnes) a vrchol měl pozbýt svého výsadního postavení – měl být do té doby nejvyšším vrcholem Vysokých Tater. První část tvrzení je sice pravdivá, ale ta druhá část se zdá být značně nadsazenou a nepodloženou. Na jihozápadních svazích Slavkovského štítu se nachází místo, které se zvykne nazývat Spálenisko. Své pojmenování dostalo podle požáru z konce července 1928, kdy požár zlikvidoval okolo 60 hektarů lesa, podle výzkumů Ä˝. Fekete a T. Blattného z let 1913 až 1914, tajgového charakteru.

  Obtížnost: středně těžká až spíše těžká a dlouhá, fyzicky náročná túra
  Délka túry: 9 až 10 hodin
  Celkové převýšení: výstup 1 450 metrů, sestup 1 450 metrů
  Základní trasa: Starý Smokovec – (Hrebienok) – Slavkovská vyhliadka – Nos – Slavkovský štít a zpět

• SVINICA (2 301 m)
  Monumentální a velice nápadný vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tater nacházející se mezi vrcholy Beskyd a Valentková. K východu – směrem do Polska vybíhá z masívu mohutná rozsocha s takovými vrcholy jako je Kozi Wierch, Granaty, Wielka Buczynova Turnia a další. Na tomto hřebeni je snad nejtěžší turistická cesta v celých Vysokých Tatrách – známá Orlia Piercz. Svinica je výrazný vrchol se suťovými svahy, jejíž tvar nejlépe vynikne při pohledu z horní části Tomanovské doliny v Západních Tatrách.

  Obtížnost: středně těžká až těžká túra, velice dlouhá a fyzicky namáhavá
  Délka túry: 11 až 12 hodin (!)
  Celkové převýšení: výstup 1 450 metrů, sestup 1 450 metrů
  Základní trasa: Podbanské – Tichá dolina – Suché sedlo – Ä˝aliové sedlo – Svinické sedlo – Svinica a stejnou cestou zpět

• VÝCHODNÁ VYSOKÁ (2 428 m)
  Mohutný štít hlavního hřebene Vysokých Tater, který je fantastickým výhledovým bodem. Vrchol je turisticky přístupný ze sedla PoÄžský hrebeň po náročném suťovém chodníku. Z masívu vybíhá k jihovýchodu mohutná a dlouhá rozsocha, na níž leží vrchol Bradavice.

Zdroj: Cestování – České noviny.cz, Foto – Internet – autor: Roman Nedbal

***

Důchodce, senior a cestování