Lidé stárnou rychleji

Rychleji než v jiných částech země stárne podle statistik populace na Vysočině. Průměrný obyvatel Vysočiny má nyní necelých čtyřicet let.

Vysočina - Přesně 39,5 let. To je věková hranice, před níž se ještě obyvatel kraje může cítit mladě. Hranice 39,5 let je průměrným věkem obyvatel Vysočiny.
Celorepublikový průměrný věk je sice o celých šest měsíců vyšší, obyvatelé Vysočiny ale statisticky stárnou v posledních letech rychleji než průměrní Češi. Za poslední tři roky se hranice průměrného věku posunula přibližně o deset měsíců.

˝Souvisí to se střední délkou života. Rodí se málo dětí, přibývá starších lidí. Dopředu jde i medicína, důchodci jsou stále lépe opečováváni,˝ vysvětluje stárnutí populace jihlavský sociolog Daniel Hanzl. ˝A na důchodce pamatují více i politici. Každý starší člověk znamená, na rozdíl od dítěte, voličský hlas,˝ dodává zajímavý postřeh.
Proč ale zrovna na Vysočině stárneme rychleji? Podle mnohých je to tím, že mladí lidé z kraje odcházejí na studia, za prací i za lepšími výdělky. ˝Dlouhá léta nebylo na Vysočině vysoké školství, vysokoškolsky vzdělaní lidé zde nenacházeli adekvátní uplatnění. To se postupně začíná měnit k lepšímu,˝ říká hejtman Miloš Vystrčil.

Vysoké školství se v kraji postupně rozvíjí, i když ještě zdaleka nedosahuje možností jiných krajů. Stejně tak je na Vysočině stále větší poptávka po vzdělaných expertech, zejména v rozvíjejících se strojírenských oborech, kde jsou zaměstnanci i nadprůměrně odměňováni. Ještě několik let ale bude trvat, než se mladí lidé naučí těchto skutečností naplno využívat.

Nejmladší je Žďársko a Třebíčsko

V průměrném věku jsou i na půlmilionové Vysočině obrovské rozdíly. Nejmladší obyvatelstvo žije na Žďársku a na Třebíčsku. Takovému průměrnému obyvateli Žďáru ještě nebylo ani 39 let. Naopak v květnu oslavil už své čtyřicáté narozeniny průměrný obyvatel Pelhřimovska. ˝To mě trošku překvapuje. Možná je na Pelhřimovsku o něco málo vyšší úroveň, a lidé se dožívají vyššího věku,˝ snaží se odůvodnit sociolog Hanzl.
Na Pelhřimovsku jsou také tři nejstarší obce kraje. Ve Vysoké Lhotě průměrný věk překročil hranici šedesáti let. Před třemi roky byl ale ještě o deset let nižší. ˝Mladší lidé se odstěhovali a průměr hned povyskočil,˝ tvrdí František Plášil, starosta této malé vísky na Pacovsku.
Daniel Hanzl ví v kraji o několika obcích s vysokým průměrný věkem. Většina z nich leží nejméně deset kilometrů od většího města, chybějí v nich služby a velice chabá je jejich dopravní obslužnost. ˝Zůstali v nich jen starousedlíci. Mladí lidé se odstěhovali, nejčastěji za prací,˝ konstatuje. Mladší generaci do takové obce nic neláká.
˝Některé obce mohou za několik let i zaniknout,˝ obává se hejtman Miloš Vystrčil. Z takového stavu viní stát, který nastavil špatný systém financování nejmenších obcí. ˝Rozpočtové určení daní je výhodnější pro velká města. Nejmenší obce dostávají mnohem méně na obyvatele, což je má nutit ke slučování. Ale to se bohužel neděje,˝ tvrdí.

Kam to ale rodiny s malými dětmi láká hodně, to jsou menší satelitní obce poblíž větších měst. Za prací dojíždějí do deseti kilometrů, vlastní jedno nebo více aut, kterým vozí děti i do školy, nejsou závislí na veřejné dopravě. Postaví si rodinný domek na parcele, která je v porovnání s městskými cenami téměř zadarmo, děti mohou nechat běhat venku bez obav, že je přejede auto, mají klid a čerstvý vzduch.
Vůbec nejmladší je Ždírec u Havlíčkova Brodu. Věk tamních obyvatel je takřka poloviční než ve Vysoké Lhotě. A to se podle starosty Libora Ondráčka za posledních deset let kromě něho nikdo nepřistěhoval. Mladí si zde často postaví vlastní dům na zahradě rodičů. ˝Může to souviset s jakýmsi komunitním stylem života. Určitě tam panují dobré vztahy mezi lidmi a mezi generacemi. Mladým se žije dobře, a nemají důvod odcházet jinam,˝ hledá vysvětlení Daniel Hanzl.

Zdroj: Internet: MFDNES online – Martin Vokáč

Důchodce, senior, penzista a stárnutí