Nobelovku za literaturu dostal odvážný Turek

Nobelovu cenu za literaturu získal turecký spisovatel Orhan Pamuk. Kromě románů proslul i svými názory. Když loni připomněl genocidu Arménů a Kurdů, hrozily mu ve vlasti tři roky vězení.

Letos čtyřiapadesátiletý rodák z Istanbulu patřil mezi kandidáty na letošní ceny za literaturu k favoritům.

„Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly pro konflikty a křížení kultur,“ zdůvodnila svou volbu Švédská akademie.

Pamuk se stejně jako řada předchozích vítězů může těšit na zvýšený zájem o své romány. Navíc dostane šek na 10 milionů švédských korun, zlatou medaili, diplom a také na pozvánku na závěrečný banket pro letošní držitele cen, který se uskuteční ve Stockholmu 10. prosince.
Svédskou akademii zaujal zejména Pamukův třetí román Bílá pevnost, který ho proslavil po celém světě, odehrávající se v Istanbulu 17. století. „Je to ale zejména příběh, jak se na základě různých příběhů a zkazek vyvíjí lidské ego, a osobnost je zde vykreslena jako nestálá konstrukce,“ podotkli porotci.
Uznávaný romanopisec loni ve Frankfurtu obdržel Mírovou cenu německého knižního obchodu. Tamní porota vysvětlila volbu podobně jako nobelovská komise. „Zavázal se k pojetí kultury založené na poznání a respektu k druhému“.

Turecký spisovatel ve svých dílech sleduje rozpornost i spojnice Východu a Západu, jejich vzájemné protínání, srážky a míjení, takže Východ není tím pravým Východem a Západ skutečným Západem.
Pamuk se také nebojí nahlas vyslovit své názory. Loni pro jeden švýcarský list připomněl genocidu Arménů a Kurdů na území někdejší turecké říše na počátku první světové války.
„Třicet tisíc Kurdů a milion Arménů bylo zavražděno a nikdo kromě mě si o tom netroufá mluvit,“ prohlásil. Za tato slova následovalo obvinění z „urážky tureckého národa“.
Soudní proces, v němž Pamukovi hrozily tři roky vězení, skončil až letos v lednu stažením obvinění. Vyvolal velkou pozornost světových médií a pochybnosti o svobodě projevu v Turecku.

Ironickým řízením osudu Pamuk dostal Nobelovu cenu ve stejný den, kdy ve Francii schválili zákon, podle něhož je popírání arménské a kurdské genocidy zločinem. A Turecko je tím znechuceno.

VÝBĚR Z DÍLA
 1982 – Cevdet Bey Ve Ogullary
 1983 – Tichý dům
 1991 – Bílá pevnost
 1994 – Černá kniha
 1997 – Nový život
 2001 – Rudá je mé jméno
 2004 – Sníh
 2005 – Istanbul: Vzpomínky a město

Zdroj: Internet: iDNES.cz – autor: Marek Dvořáček – 12. října 2006