Nový zákon o sociálních službách

Hlavním důvodem k vypracování nové právní normy byla potřeba změnit systém sociálních služeb, který funguje od konce osmdesátých let minulého století a nevyhovuje požadavkům dnešní doby. Nejenže nebere v potaz změnu společnosti, ale také dostatečně nezohledňuje proces sociálního začleňování jako základní myšlenku moderní sociální politiky.

Sociální služby jsou určeny lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Většinou se jedná o následky nepříznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace, vysokého věku, životní návyky nebo způsob života, který vede ke konfliktu se společností, nebo o život v sociálně znevýhodňujícím prostředí. Aby se mohli takto postižení opět začlenit do normálního života, potřebují obvykle pomoc druhé osoby.

Sociální služby v České republice využívá v současné době téměř půl milionu osob, přičemž by asi 100 tisíc z nich bylo bez této možnosti vážně ohroženo na zdraví a životě. Poskytovatelé sociálních služeb jsou navíc významnými zaměstnavateli. V sociálních službách pracuje okolo 70 tisíc lidí.
Základním cílem nové právní normy je zajistit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostřednictvím nabídky široké škály sociálních služeb, stanovení pravidel pro jejich poskytování a v neposlední řadě zavedení příspěvku na péči. Ten je určen lidem, kteří potřebují z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc jiné osoby.
Zákon zaručí každému nárok na poskytnutí sociálního poradenství a nárok na posouzení jeho nepříznivé sociální situace. Samotné poskytnutí sociální služby je založeno na smluvním principu, což staví člověka v nepříznivé sociální situaci do aktivní role – jeho objektivizované potřeby a projev vůle by měly být určující pro zvolení formy pomoci.

Zákon pamatuje i na to, aby hodnocení potřeb žadatelů bylo objektivní. Příslušný orgán, tj. úřad práce, určí na základě sociálního a lékařského posouzení tzv. stupeň závislosti na pomoci jiné osoby. Podle tohoto stupně přizná žadateli příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností odpovídající výši příspěvku na péči.
Příspěvek na péči by měl nahradit dosavadní zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, což bude znamenat zjednodušení systému. Navíc by měla být jeho hodnota až trojnásobně vyšší. Nová právní úprava počítá se čtyřmi stupni jeho výše, a to od 1500 Kč pro osoby, které vyžadují částečnou pomoc, až po 11 000 Kč pro lidi, kteří jsou na pomoc jiné osoby zcela odkázáni. Podle odhadů MPSV by mělo příspěvek dostat až 180 tisíc žadatelů a celkový roční objem prostředků na jejich vyplácení by se měl pohybovat okolo osmi miliard korun. Zavedení příspěvku výrazně napomůže rodinám, které pečují o své rodinné příslušníky.

Z hlediska poskytovatelů sociálních služeb je nejdůležitější změnou zavedení povinnosti registrovat se. V opačném případě nebudou moci poskytovat sociální služby.
S povinnou registrací je nezbytné zavést efektivní kontrolní mechanismy. Kontrolu poskytování sociálních služeb, a to především z hlediska kvality bude zabezpečovat Inspekce sociálních služeb. Registraci a inspekci budou provádět krajské úřady. Aby bylo možné hodnotit kvalitu poskytování sociálních služeb, zavádí nová právní úprava jako měřítka hodnocení standardů kvality. Současně upravuje způsoby zajištění ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče při poskytování pobytových sociálních služeb v zařízeních a formu jejich financování.

Součástí zákona je úprava předpokladů pro výkon povolání v sociálních službách a pro výkon povolání sociálního pracovníka. Kvalita sociálních služeb a efektivita sociální práce je založena především na odbornosti jednotlivých pracovníků.

V oblasti zajištění dostupnosti sociálních služeb budou hrát rozhodující úlohu obce a kraje. Zákona zavádí povinnost obcí a krajů podporovat potřebnou síť sociálních služeb na svém území. Charakter a rozsah této sítě bude regulován v procesu plánování sociálních služeb v jednotlivých obcích a krajích, do kterého musí být zapojeni také zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osob, které tyto služby využívají. Finanční zajištění poskytovaných sociálních služeb bude stát podporovat formou dotací. MPSV předpokládá, že na zajištění systému sociálních služeb včetně příspěvku na péči bude potřeba 13 až 14 miliard Kč ročně. Celkové náklady na realizaci systému pak dosahují až 22 miliard Kč ročně (úhrady uživatelů služeb cca 4 mld. Kč a výdaje obcí a krajů z vlastních prostředků cca 4 mld. Kč).

Posuzování zdravotního stavu

Podle zákona o sociálních službách budou vyplácet příspěvek na péči obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pro určení nároku na příspěvek na péči bude rozhodující stanovení stupně závislosti osoby, která o příspěvek na péči žádá. Snahou je zajistit, aby bylo toto určení prováděno na území celého státu jednotně, na vysoké odborné úrovni a s možností metodického vedení MPSV. Proto návrh zákona počítá s tím, že posuzování stupně závislosti budou provádět státní úřady. Nově by tedy posuzování stupně závislosti mělo spadat do kompetence úřadů práce, které už dnes vedle agendy zaměstnanosti rozhodují o dávkách státní sociální podpory. V současné době posuzují zdravotní stav žadatelů o sociální dávky okresní správy sociálního zabezpečení.
Od 1. července 2006 bude část lékařské posudkové služby převedena z okresních správ sociálního zabezpečení právě na úřady práce, které budou kromě rozhodování o dávkách státní sociální podpory nově posuzovat i zdravotní stav žadatelů pro účely dávek státní sociální podpory, sociální péče a osoby zdravotně znevýhodněné podle zákona o zaměstnanosti.

Stupeň závislosti začnou úřady práce posuzovat, až vejde v účinnost změna celého systému sociálních služeb, tedy k 1. lednu 2007. Okresní správy sociálního zabezpečení budou nadále posuzovat zdravotní stav občanů pouze v systémech důchodového a nemocenského pojištění.

Posuzování stupně závislosti
Zákona o sociálních službách zavádí mimo jiné jak kvalitativní, tak kvantitativní hodnotící hlediska v celkovém počtu 36 úkonů. Tato závazná posudková hlediska zákon přímo vymezuje, což zvyšuje právní jistotu posuzovaných osob i stabilitu systému, protože posuzování bezmocnosti nebo potřeby mimořádné péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě doposud upravovala pouze vyhláška, a to velmi obecně.
Mezi těchto 36 úkonů patří úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti, tj. péče o domácnost, a úkony nezbytné pro sociální začleňování. Na základě hodnocení schopnosti samostatně zvládat tyto úkony budou stanovovány čtyři stupně závislosti. Čtyřstupňová stupnice umožňuje dostatečně podrobně, spolehlivě a přitom individuálně zhodnotit potřeby osob se zdravotním postižením. Principem posuzování a stanovení stupně závislosti bude hodnocení zdravotního postižení (tělesného, smyslového, duševního, mentálního či kombinovaného), při naplnění zákonem daných kritérií. Toto řešení zaručí, že systém bude sloužit těm osobám, u nichž jsou nepříznivé důsledky zdravotního postižení dlouhodobé a sociálně významné. Při posuzování a stanovení stupně závislosti budou úřady práce vycházet nejen z nálezů ošetřujících lékařů, ale i z dalšího povinného podkladu – sociálního šetření, které budou zpracovávat sociální pracovníci.

Zdroj: Internet – autor: Beránková Kateřina, Mgr. – tisková mluvčí MPSV

• Zákon o sociálních službách přináší největší změnu v sociální oblasti od dob Marie Terezie. Tato změna nastane 1. ledna 2007.
• Pro uživatele je v zákoně jednatřicet nových typů sociálních služeb, které dosud uzákoněny nebyly.
• Uživatel dostane v hotovosti příspěvek na péči, s jehož přispěním si bude moci sociální službu nakupovat.

• Nárok na příspěvek na péči má každý, kdo je v nepříznivé sociální situaci. To není hmotná nouze (nedostatek peněz), ale znamená to, že člověk potřebuje fyzickou pomoc nebo dohled druhé osoby či sociální službu k tomu, aby mohl žít ve společnosti způsobem, který je běžný.
• Dítě do jednoho roku na příspěvek na péči nárok nemá, ačkoli výše uvedenou pomoc také potřebuje.
• O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

• Jak moc je sociální situace nepříznivá, se odrazí v tom, do jakého stupně závislosti je žadatel zařazen.
• Při posuzování se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav žadatele. Na základě vyjádření praktického i odborných lékařů, případě funkčního vyšetření, jej vyhodnotí lékař úřadu práce v místě bydliště žadatele.
• Dále obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření, při němž sociální pracovník v domácím prostředí zkoumá, jak je žadatel soběstačný a schopný samostatného života.
• Potřeba pomoci, tedy míra závislosti, přitom vychází z úkonů běžného každodenního života, při nichž potřebuje žadatel pomoc nebo dohled.
• Úkony, které se posuzují, jsou vyjmenovány v zákoně (je jich tam 36) a podrobněji jsou uvedeny ve vyhlášce. Tam jsou také postupy, které musí posuzovatelé dodržovat. Z úkonů namátkou jako příklad vyjímáme: příprava stravy, mytí těla, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, orientace v přirozeném prostředí, komunikace slovní, písemná, neverbální, běžný úklid v domácnosti, manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří atd.
• Pokud je žadatel schopen zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro tohoto žadatele za nezvládnutelný.
• Počet úkonů, které žadatel nezvládne, určuje, do jakého stupně bude zařazen:
     a) stupeň I (lehká závislost): 12 úkonů,
     b) stupeň II (středně těžká závislost): 18 úkonů,
     c) stupeň III (těžká závislost): 24 úkonů,
     d) stupeň IV (úplná závislost): 30 úkonů.

• Příspěvek na péči může získat i žadatel, který jej sice potřebuje, ale nemá přiznané žádné zvýšení důchodu pro bezmocnosti a není nositelem průkazky pro osoby se zdravotním postižením.
• Žadatel požádá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností zašle příslušnému úřadu práce žádost o posouzení stupně závislosti žadatele; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žadatelovy žádosti o příspěvek.
• Poté, co žadatele úřad práce, kam podle bydliště patří, vyzve, podrobí se výše uvedenému posuzování, a to ve lhůtě, kterou úřad práce určí.
• Žadatel je povinen jednak na výzvu obecního úřadu osvědčit skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí o příspěvku, a jednak do 8 dnů hlásit změny, které v nich případně nastaly.

• Když ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žadateli náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost, je automaticky zařazen, tj. bez posouzení, následujícím způsobem:
     ve stupni I (ZP – lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné (příspěvek ve výši 2000 Kč měsíčně);
     a) ve stupni II (ZTP – středně těžká závislosti), jde-li o osoby převážně bezmocné (4000 Kč měsíčně);
     b) ve stupni III (ZTP/P – těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné (8000 Kč měsíčně).
• To, že je žadatel zařazen automaticky do stupně závislosti, neznamená, že vše ostatní bude také probíhat automaticky!

• Žádat se bude na formulářích MPSV, které budou k vyzvednutí na obecním úřadě.
• Na žádosti musí být zejména uvedeno:
     a) Sdělení, že jde o žádost o příspěvek na péči;
     b) Jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování;
     c) Místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
• K žádosti bude potřeba přiložit potvrzení o tom, že žadateli bylo zvýšení důchodu pro bezmocnost vypláceno, a to v poslední prosincové splátce.
• Potvrzení by měla vydat Česká správa sociálního zabezpečení. O vydání tohoto sociálního dokladu bude nutné Českou správu sociálního zabezpečení také požádat.
• Žádost musí dále obsahovat:
     a) Označení toho, kdo žadateli poskytuje nebo bude poskytovat péči, pokud je tato skutečnost známa při podání žádosti.
     b) Určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen.

• Jde o osoby, které mají obvykle přiznaný 3. stupeň bezmocnosti (ZTP/P), takže budou automaticky zařazeny do III. stupně závislosti.
• Pokud však usoudí, že jejich potřeba péče je ještě vyšší, mohou požádat o posouzení stupně závislosti.
• Potom už je postup stejný jako v bodech 14 až 24: Žadatel požádá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností o posouzení, podrobí se sociálnímu šetření a vyčká na výzvu úřadu práce, že tam má být posouzen.
• IV. stupeň závislosti bude žadateli přiznán, jestliže potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče, a bude dostávat příspěvek 11000 Kč.

• Děti nemají zvýšení důchodu pro bezmocnost, takže jim nemůže být přiznán stupeň závislosti automaticky.
• Za dítě musejí na péči žádat rodiče nebo zákonný zástupce.
• Požaduje se méně úkonů:
     a) stupeň I (lehká závislost): 5 úkonů;
     b) stupeň II (středně těžká závislost): 10 úkonů;
     c) stupeň III (těžká závislost): 15 úkonů;
     d) stupeň IV (úplná závislost): 20 úkonů.
• Vyplácí se jiná částka:
     a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
     b) 5000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
     c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
     d) 11000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

• Osobám starším 80let, které mají zvýšení důchodu o částečnou bezmocnost a o něž pečuje fyzická osoba pobírající příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu, tedy PPOB, náleží příspěvek na péči podle stupně závislosti II (středně těžká závislost).
• Osobám převážně bezmocným, o něž pečuje fyzická osoba, náleží namísto PPOB po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na péči podle stupně závislosti III (těžká závislost).
• Po uplynutí 2 let náleží osobám popsaným v předchozím odstavci příspěvek na péči ve výši podle stupně závislosti stanoveného na základě kontroly posouzení zdravotního stavu.
• V těchto případech bude nutné doložit, že:
     a) zvýšení důchodu pro bezmocnost žadateli náleželo k datu účinnosti zákona,
     b) pečující osobě byl vyplácen PPOB.
• Toto potvrzení je oprávněn vydat obecní úřad s rozšířenou působností – o doklad bude nutné požádat.

• Dítě, jehož rodiče pobírají PPOB, se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislosti; příspěvek na péči 9000 Kč měsíčně). Zde také postačuje potvrzení obecního úřadu s rozšířenou působností.
• Totéž se vztahuje i na opatrovníky osob, které byly zbaveny či mají omezení způsobilosti k právním úkonům, a na zákonné zástupce nezletilých dětí. Také oni musejí o příspěvek zažádat.
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností totiž zahajuje řízení z moci úřední jen v případech, kdy osoba není schopna samostatně jednat a nemá zástupce.
• Stejný postup by měli volit rodiče, jejichž dítě se zdravotním postižením dosáhne v letošním roce zletilosti.

• Ti, kdo nesplňují ani jednu z uvedených podmínek, si mohou ještě letos požádat o zvýšení důchodu pro bezmocnost nebo o příspěvek při péči o blízkou či jinou osobu (PPOB), případně obě tyto dávky.
• Když ten, kdo pobírá příspěvek na péči, uvede jako pečující osobu někoho, kdo s ním bydlí ve společné domácnosti, obecní úřad vydá pečujícímu na jeho žádost potvrzení prokazující dobu této péče pro účely zdravotního a důchodového pojištění.

• Proti postupům a výsledkům posuzování a rozhodnutí se lze odvolat. Žadatel to může učinit na krajském úřadě.
• Příspěvek na péči může být uznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho přiznání. Nevyplácí se zpětně od vzniku nároku.
• Příspěvek na péči vyplácí obec s rozšířenou působností měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.
• Výplata příspěvku na péči může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek na péči může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnosti uvedenou v zákoně.
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje, zda příspěvek na péči byl využit na zajištění pomoci a zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována odpovídající pomoc.
• Příspěvek na péči se nezapočítává do příjmu osoby.
• Příspěvek na péči se bude valorizovat.

Zdroj: časopis Vlasta – autor: Jana Hrdá

Více informací o novém zákonu o sociálních službách hledejte na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí v záložce Sociální služby. Lze přejít i kliknutím zde.

***
Důchodce a sociální služby