Cholesterol – jak na něj

Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Ročně na něj zemře na celém světě 17,5 miliónu lidé a v České republice mají na svědomí více než polovinu všech úmrtí.

˝Jsou to děsivá čísla, ˝ říká profesor Michael Aschermann, předseda České kardiologické společnosti. Dodává, že vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, nevyvážená strava, kouření, cukrovka, stres, obezita a nedostatek pohybu, to vše ovlivňuje skutečné stáří našeho organismu a jeho hlavní motor – srdce.
˝Jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění je vysoká hladiny cholesterola v krvi. Podle průzkumu má každý dospělý v České republice hladinu cholesterolu vyšší než by měl mít. Normální je přitom 5mmol/l krve, i když odedávna se ještě za normální považovala hranice 5,2,˝ říká profesor Aschermann.
Podle něj je riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění vyšší v rodině, kde se již v nějaké formě vyskytuje. Svůj podíl na tom mají genetické faktory, ale především životospráva. ˝Ve srovnání se západní Evropou, kde lidé více dbají na zdravý životní styl a stravu, jsou kardiovaskulární onemocnění u nás dvojnásobně častá a také na ně umírá dvakrát více lidí v přepočtu na 100 000 obyvatel.˝

Riziko až čtyřikrát vyšší
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi patří k hlavním příčinám aterosklerózy. Čím vyšší je hladina cholesterolu, tím je pravděpodobnější, že dojde k onemocnění srdce a cév. Jestliže dotyčný má celkovou hladinu cholesterolu nad 8,5 mmol/l, zvyšuje se riziko kardiovaskulárních onemocnění až čtyřikrát. ˝Pokud ale snížíme hladinu cholesterolu v krvi o deset procent, snížíme tak riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o pětadvacet procent,˝ říká profesor Aschermann.

Skrytý nepřítel
Jednoznačně se tak dá říct, že cholesterol je skrytý nepřítel našeho srdce. A jak se dá zjistit? Jednoduchou krevní zkoušku. Cholesterol je vlastně tuk, který je ale i nezbytný pro náš život. Podílí se např. na tvorbě žlučových kyselin, nutných pro trávení. Také se účastní tvorby některých hormonů, zejména pohlavních. Do organismu se dostává potravou, ale zároveň si ho náš organismus umí vyrobit sám.
Lékaři rozlišují tzv. dva typy cholesterolu:
- Zlý cholesterol se označuje zkratkou LDL. Čím vyšší je jeho koncentrace, tím vyšší je riziko ucpávání cév, která vede k cévním a srdečním komplikacím.
- Hodný cholesterol má zkratku HDL. Čím je vyšší, tím lépe pro naše cévy a srdce.

Co se děje v těle
Lidský organismus nedokáže přebytečný cholesterol účelně využít a vyloučit z těla ven. Proto se nadbytečný cholesterol postupně ukládá do stěny cév. S trochou nadsázky se tento děj dá přirovnat k ukládání usazenin ve vodovodním potrubí. Je-li usazenin hodně, potrubí se ucpe a voda přestane protékat. Stejně tak krev nemůže dostatečně proudit zúženou cévou. Pokud postižená céva zásobuje srdce nebo mozek a dojde k jejímu úplnému uzávěru cholesterolu hmotou, nastává infarkt nebo mozková mrtvice. Obě příhody pak mohou být pro pacienta osudové.

Co můžeme udělat sami
Sami pro sebe můžeme udělat hodně. Profesor Aschermann tvrdí, že zásady prevence veškerého kardiovaskulárního onemocnění jsou:
- nekouřit
- zdravě se stravovat a omezovat celkový příjem tuků, preferovat tuky rostlinné před živočišnými, jíst hodně zeleniny a ovoce, zařadit do jídelníčku ryby a dávat přednost celozrnným výrobkům
- omezit solení a zařadit do jídelníčku dva gramy rostlinných sterolů. Ty jsou např. ve speciálních rostlinných tucích a na obalu je vyznačeno, že obsahují rostlinné steroly, tedy látky, které snižují cholesterol
- cvičit maximálně 30 minut denně
- nepřejídat se a udržovat si optimální váhu
- udržovat hodnotu cholesterolu pod 5mmol/l krve
- pokud se v rodině vyskytlo kardiovaskulární onemocnění, nechat se vyšetřit a stejně tak i všechny rodinné příslušníky
- chodit na pravidelné preventivní prohlídky a minimálně jednou za rok si nechat změřit krevní tlak, cholesterol v krvi a krevní cukr.

˝Je toho hodně, co můžeme sami pro své zdraví udělat,˝ říká profesor Aschermann. Pokud se nám nepodaří zvýšenou hladinu cholesterolu snížit, pak je možná medikamentózní léčba. Ta upraví hladinu cholesterolu na požadovanou hladinu. Léky se ale musejí brát dlouhodobě.
Možné jsou i potravinové doplňky, tedy přírodní preparáty, které jsou volně prodejné v lékárnách. O jejich užívání je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem tak, aby léčba byla účinná.

Zdroj: časopis STYL Právo