Příručka nejen pro důchodce a seniory

Jak přežít v českém zdravotnictví, kde vztah pacient-lékař není tím, čím by měl být, tedy férovým a rovnocenným partnerstvím.

Lékař a pacient fungují na principu dvou spojených nádob, kdy jedna nemůže existovat bez druhé, pokud bychom použili medicínský příměr, tak jsou svázáni pupeční šňůrou.
V minulém režimu, kdy byla zdravotní péče zdarma, se bohužel mezi nimi vytvořil vztah, který bychom s nadsázkou mohli nazvat vazalským a v němž se dařilo úplatkům jako nikde jinde.
Pokud chtěl totiž nemocný ˝něco náročnějšího než aspirin˝, ať už šlo o léky z dovozu, složitější vyšetření, operaci, nezbylo mu, než uplácet, přičemž ˝taxy˝ se pohybovaly od sáčku kávy, přes láhve alkoholu, až po desetitisícové částky

Pacientova práva
Tento trend ostatně vesele pokračuje dál. Hlavně ˝díky˝ tomu, že je podle letitého a zcela nesmyslného státního nařízení, které nemá v civilizovaném světě precedens, zakázáno připlatit si nadstandardní služby (kupodivu vzniklo za vlády OD, byť na návrh poslankyně ČSSD). Tím se vytváří vyloženě korupční prostředí všude tam, kde pacient čeká delší dobu (někdy i celé roky) až na něho přijde řada s výkonem, který jeho organismus či některé z orgánů nezbytně potřebuje (endoprotéza, transplantace, aj.)
Další zádrhel spočíval v tom, že lidé obecně vůbec netušili, na co mají právo či nárok. Svaz pacientů a podobné (mnohdy státem štědře dotované) instituce jaksi nenapadlo použít úplně tu nejjednodušší metodu ze všech – vydat vlastním nákladem přehlednou publikaci, z níž by se všechno pro ně důležité dozvěděli.
Na toto řešení přišla až letos Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CZECHMED a ihned to zrealizovala, když vydala brožuru s názvem Příručka pacienta.Kromě tištěné podoby, kdy je pochopitelně zdarma distribuována do nemocnic, čekáren a další místa, kde může být užitečná, se dá kompletně stáhnout i na internetových stránkách forum.czechmed.cz/nove/.
˝Duchovního otce˝ této tak potřebné novinky, Ing. Tomáše Vicana M.B.A, prezidenta výše zmíněné asociace jsme se proto zeptali, co ho k tomuto kroku vedlo a jaký je o publikaci zájem.
˝Důvod je jednoduchý, setkávali jsme se takřka denně se situací, kdy se na nás obraceli lidé s dotazy, zda mají nárok na nějakou pomůcku a podobně. Nejen já, ale celé naše vedení, máme obrovskou radost z vyloženě pozitivní odezvy, kdy byl náklad 50 000 kusů během krátké doby zcela rozebrán, takže chystáme dotisk. Potěšilo nás, a zároveň i trochu překvapilo, že zájem o publikaci projevily i některé nemocnice, ale i VZP, když zjistily, že čím víc informací budou občané mít, tím vlastně lépe pro ně, protože tím ušetří čas. Nemusí sáhodlouze něco vysvětlovat tam, kde stačí dát příručku.˝

Příručka pro pacienta
˝Její koncept je velmi otevřený, protože na tvorbě spolupracovali se svými připomínkami i mnozí lékaři – včetně uznávaných kapacit – prostě všichni, kdo pochopili, že nejde o jednostranné vyzdvihování práv pacientů, ale snahu o zrovnoprávnění jejich vztahu se zdravotnickým personálem, protože se celkem logicky jedná i o sestřičky a rehabilitační pracovníky,˝ pokračuje Vican.˝
˝Jistě, ne všechny reakce před vydáním (i po něm) byly pozitivní, naši iniciativu příliš, lépe řečeno vůbec, nepodporovalo minulé vedení ministerstva zdravotnictví. Naopak reakce toho současného jsou velmi vstřícné. Šlo i o to, že lékař, který vidí věc ze svého odborného hlediska, leckdy nepochopí, jak důležitá může být pro laika některá informace, kterou on považuje za bezvýznamnou˝ vysvětluje Vican.

Zdravotnictví v klinické smrti
I když Příručka pacienta je určitě krok správným směrem a Czechmed chystá další edice, kdy už se zaměří na práva určitých ohrožených skupin, které pomoc a potřebné informace potřebují velice ˝akutně˝ – paraplegiky a další duševně i tělesně postižené, problémy našeho zdravotnictví, pochopitelně nevyřeší – ani nemůže. To se už desetiletí pohybuj na ˝hranici klinické smrti˝ a přežívá jen ze setrvačnosti, bez základních životních funkcí.
Asi největší ˝zrada˝spočívá v tom, že stále zdárně funguje tzv. princip černé díry, v němž mizí podle odhadu až 20 miliard korun ze státního rozpočtu.
Podle zprávy nevládní organizace Transparency International, která na ni pracovala víc než rok, existuje obrovské množství veřejných peněž, které jsou průhledně přemisťovány i časté střety zájmů jednotlivých subjektů (zdravotní pojišťovny, farmaceutické firmy, praktičtí lékaři a nemocnice).

To vše vytváří živnou půdu pro nepoctivce. K absolutní světové špičce pak patříme, co se týče plýtvání léky. Mimo lidí, kteří si nechávají předepsat recept na něco, co vlastně vůbec nepotřebují, jsou i ˝dobře poučení˝ pacienti (a není jich tak málo), kteří obejdou za den několik specializovaných pracovišť, všude si nechají napsat stejný – pochopitelně patřičně drahý – preparát, s kterým následně kšeftují

Ordinace jako koloniál
Tato neprůhlednost se ovšem týká celého systému vůbec a výsledkem je mnohdy nedostupná či nekvalitní péče. Lidé, naučení z minulého režimu, pak berou úplatek jako zcela běžnou věc. Zákulisí mnoha ordinací připomíná špičkově vybavený bar, kamarád – lékař mi řekl, že si nevzpomíná, kdy naposledy kupoval kávu nebo alkohol. Zároveň ale tvrdí, že všem stálým pacientům říká, ať už proboha nic nenosí, ale stejně zase přijdou s flaškou a pokud si ji nevezme, tak mu ji někde nechají.
To jsou ovšem jen maličkosti, největší prostor pro korupci se logicky otevírá na specializovaných pracovištích, ať už se provádí samotné výkony či jen náročná vyšetření

Zdravotnictví má co dohánět
Česko na rozdíl od většiny Evropy zatím téměř nepokročilo v zavádění úhrad v oblasti akutní péče DRG (Diagnos Related Group), což je platba za diagnózu, a setrvává na paušální platbách, které jsou nerentabilní i neefektivní.
Jistě, za vlády ČSSD se nedalo očekávat, že zavede sociálně bolestivé, ale zcela nezbytné reformy, které ovšem v kontextu věci uspoří peníze z kapes nás všech, například poplatky za recept či pobyt v nemocnici, vyřazení levných léků (dejme tomu do dvaceti korun) z hrazeného seznamu zdravotních pojišťoven, snížení nákladů na jejich provoz, zrušení nerentabilních či nadbytečných státních zdravotnických zařízení a mnohé další. Momentální politická situace a bezvládí, které ještě asi nějakou dobu potrvá, určitě k ozdravění našeho zdravotnictví nepřispěje a jeho agónii jen prodlužuje.

Zdroj: časopis metro – autor: Jan Janula – 15.11.2006

Důchodce, senior, penzista a zdraví
Důchodci, senioři, panzisté a zdraví