Šidíte svůj spánek? Šidíte také své zdraví

Kdo s čím zachází, tím také schází. U spánku to platí obzvláště, čím více jej budete šidit, tím více se pomstí na vašem zdraví.

Dostatek spánku je pro pevné zdraví klíčové. Nejméně 10 procent populace trpí těžší dlouhodobou poruchou spánku, některé studie ale uvádějí až 20-30 procent nespavců.
Nejčastější z poruch spánku je nespavost, následuje spánková apnoe, při níž se opakovaně uzavírají dýchací cesty, a syndrom neklidných nohou, kdy má postižený nepotlačitelné nutkání pohybovat dolními končetinami, což mu nedovolí usnout a také ho to opakovaně budí.

Porušený biorytmus
˝Skoro každou noc jdu spát po jedenácté, ale kolem třetí se probudím, hodinu uklízím a pak jdu zase spát,˝ popisuje svůj problém pětačtyřicetiletá Šárka Mašková. ˝Jelikož se ale přes den necítí neodpočinutá, nemusí se tím znepokojovat,˝ soudí MUDr. Tomáš Procházka, vedoucí lékař Spánkové laboratoře pražské Nemocnice Na Homolce.
Potřeba spánku je totiž individuální. U zdravých dospělých jedinců se pohybuje mezi 7-8 hodinami spánku denně, někteří lidé se ale cítí dobře odpočatí už po pěti hodinách.
˝Zrychlující se životní tempo vede k postupnému zkracování nočního spánku. Směnný provoz nebo cestování letadlem napříč časovými pásmy navíc nutí člověka, aby vzdor svým biologickým hodinám čas svého spánku posunul,˝ vysvětluje doktor Procházka.
Výsledek? Porušená struktura spánku, která může vyústit v nespavost, a tím pádem i nadměrnou denní spavost, k čemuž se často přidávají různé tělesné obtíže.

Malé noční dušení
Podle řady studií nedostatek spánku leckdy zhoršuje výsledky v psychologických testech, bývá klíčovým faktorem u různých typů bolestí hlavy, snižuje výkonnost imunitního systému.
Spánková apnoe, která stojí v centru pozornosti lékařů, je asi nejzávažnější, ačkoliv tuto poruchu lidé často zlehčují jako ˝pouhé chrápání˝.
Opakovaný nedostatek kyslíku, tedy jakési malé noční dušení a velmi neklidný spánek způsobují, že je člověk ráno neodpočatý, ale trpní také denní spavostí, zhoršenou pamětí, sexuálními problémy a zvyšuje se u něj riziko srdečních a cévních komplikací.
˝Proto je vhodné, aby lidé s těmito problémy včas vyhledali lékaře a léčili se,˝ nabádá doktor Procházka. Ve spánkové laboratoři, kterou letos otevřeli v Nemocnici Na Homolce, je k dispozici takzvaná polysomnografie – vyšetření, při němž se u pacienta po celou noc zaznamenává celou noc zaznamenává mozková elektrická aktivita (EEG), pohyby očí, aktivita svalů na obličeji a další příznaky. Lékařem to velmi pomůže při diagnostice a stanovení následné léčby.

Kde hledat pomoc
Nespavost lze konzultovat také prostřednictvím webových stránek nespavost.cz, kde funguje online spánková poradna.Ta také poskytuje bezplatnou informační linku 800 182 571. V České republice nyní pracuje asi 100 spánkových laboratoří, jejich seznam je k dispozici na sleep-society.cz.

Poruchy spánku
Zdravý člověk prospí zhruba jednu třetinu svého života. Spánek potřebuje a jeho dobrá kvalita patří k důležitým hodnotám, bez nichž se neobejdeme. Nespavost a snížená kvalita spánku mají totiž nejen nepříznivý vliv na konkrétní osobu, ale ve svém důsledku na celou společnost.
˝Důvodem je snížená pracovní výkonnost, častější nemocnost a výskyt úrazů,˝ vysvětluje profesor Karel Šonka z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.
˝To vše vede ke snížení produktivity práce a tím i výkonnosti ekonomiky. Ačkoli se různé poruchy spánku vyskytují u 40% dospělé populace, s krátkodobou nespavostí se setká téměř 95% dospělých˝, říká profesor Šonka.
Nespavost definují lékaři jako dobu usínání trvající více než 30 minut nebo jako více než čtyři probuzení během noci, které jsou delší než tři minuty. To je totiž doba, za kterou si člověk uvědomí, že je vzhůru. Obdobně časné ranní probuzení, např. hodinu před plánovanou dobou vstávání také odpovídá definici nespavosti.

Změna návyků
Při chronické nespavosti, tedy stavu, kdy potíže s usínáním máme více než měsíc, se léčí hypnotiky, ale pacient musí zároveň dodržovat tzv. spánkovou hygienu. Znamená to, že by:
- měl chodit spát a vstávat pokaždé ve stejnou hodinu
- čtyři až šest hodin před spánkem by neměl pít kávu, alkohol a jíst těžká jídla a kouřit
- tři až čtyři hodiny před ulehnutím by neměl cvičit
Také místnost, v níž spíme, by měla být dobře větratelná a chladnější.

Pomůže i příroda
Lékaře při poruchách spánku doporučují jí večer na krátkou procházku a nebo vypít šálek bylinkového čaje, který má uklidňující účinky. Bylinky na spaní jsou kromě meduňky také heřmánek, chmel, lipový květ a třezalka.
V lékárně dostaneme už přímo připravované bylinkové čaje s určen k dobrému spánku. Kromě toho si můžeme vybrat i z přírodních preparátů, které mají stejné uklidňující účinky a podporují kvalitu spánku. I při nichž je však dobré se poradit s lékařem o jejich užívání a to vzhledem k ostatním nemocím, které můžeme mít.

Šlofíček během dne
Někdy se nám stane, že nás přepadne spánek během dne. Lékaři doporučují si v takovém případě skutečně chvilku zdřímnout. Spánek osvěží organismus a my se pak cítíme mnohem lépe. To se týká i řidičů, zvláště na dlouhých trasách. Monotónní jízda na dálnici je může uspávat a mikrospánek je často osudový. Proto je třeba při dlouhých trasách dělat přestávky na odpočinek.
Jsou lidé, kteří si dodnes chodí po obědě na hodinku zdřímnout a nemají problémy s večerním usínáním. Pokud ale spíme přes den více než dvě hodiny, pak se to zcela zákonitě do večerního usínání promítne. V takovém případě je dobré se denního spánku zbavit, a to činností, která nás zajímá a my od ní neodejdeme. Pak denní spánek překonáme a večer budeme usínat lépe.

Zdroj: časopis metro – 15. 11. 2006 – autor: Zdena Lacková, Jana Brindlerová

Důchodce, senior, penzista a zdraví
Důchodci, senioři, penzisté a zdraví