Senior a příspěvek na bydlení

Nový příspěvek na bydlení, který se začne poprvé vyplácet za leden příštího roku, mohou dostat nejen nájemníci v obecních a soukromých domech, ale i ostatní rodiny. Tedy i vlastníci bytů a domů a nájemníci družstevních bytů.

Příspěvek je určen domácnostem, jejichž celkové náklady na bydlení přesáhnou třicet procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Je to velká změna proti dnešku, kdy se příspěvek vyplácí rodinám s příjmy do 1,6násobku životního minima.

Co se považuje za náklady

Do nákladů na bydlení se počítají náklady na energie, to je za teplo, plyn, elektřinu a pevná paliva, dále vodné a stočné a odvoz odpadu.
Náklady za pevná paliva se nezapočítávají ve skutečné výši, ale paušálními částkami podle počtu osob: 1 osoba 475 korun, 2 osoby 650 korun, tři osoby 850 a čtyři a více osob 1050 korun měsíčně.
Protože vlastníci bytů a domů i družstevníci musí své byty opravovat, podílet se na výdajích za výtah v domě, úklid v domě či provoz společné antény apod., mohou do nákladů zahrnout i další zákonem stanovené paušální částky na tyto účely a to v této výši: jedna osoba 651, dvě osoby 890, tři osoby 1164 a čtyři a více osob 1404 korun měsíčně.
Příklad: Důchodce žije v rodinném domku v Praze a za plyn, elektřinu, vodu a odvoz odpadků zaplatí měsíčně 2500 korun. K tomu si přičte paušální částku 651 korun za jednu osobu v domácnosti. Jeho náklady na bydlení činí dohromady 3151 korun. Protože má důchod 8500 korun měsíčně, náklady na bydlení činí 37 procent jeho příjmu. První podmínku pro poskytnutí příspěvku na bydlení tedy tento důchodce splňuje.
To ovšem nestačí. Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů stanovuje jako další podmínku, že 30 (v Praze 35) procent čistých příjmů žadatele o dávku nesmí být vyšší než normativní náklady na bydlení.

Tyto normativní náklady na bydlení zákon pro družstevníky a vlastníky bytů a domů stanovil pro rok 2007 bez ohledu na region takto: jedna osoba 2236, dvě osoby 3362, tři osoby 4730 a čtyři a více osob 5978 korun měsíčně.
Stát si tím zajišťuje, že nemusí poskytnout příspěvek v případech, kdy žadatel má vyšší náklady na bydlení, než jaké považuje stát za přiměřené.

Z uvedeného plyne, že důchodce z našeho příkladu nebude mít nárok na příspěvek na bydlení. Třicet pět procent jeho čistých příjmů (2975 korun) převyšuje normativní náklady na jednoho člověka, to je 2236 korun.
Pokud by pobíral například důchod 6000 korun, nárok na příspěvek už vznikne. Třicet pět procent čistých příjmů (2100 korun) je méně než normativní náklady na bydlení u jednoho člověka (2236 korun). A jak vysoký příspěvek důchodce dostane?

Jak se vypočte dávka

Výše příspěvku se vypočítá jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 30 (v Praze 35) procenty čistého příjmu rodiny. Jsou-li skutečné náklady na bydlení nižší než normativní, použijí se při výpočtu skutečné náklady.
U důchodce z našeho příkladu s příjmem 6000 korun měsíčně se výše dávky vypočte takto: 2236 Kč (normativní náklady) minus 2100 korun (35 procent čistých příjmů). Dávka bude činit měsíčně 136 korun.
Lidé, kteří si nedokážou sami spočítat, zda mají nárok na příspěvek a v jaké výši, se mohou poradit na úřadech práce a v Praze na úřadech městských částí.

Zdroj: Internet: PRÁVO online – autor: Vladimír Čechlovský – 02.12.2006

Důchodce, senior, penzista a peníze
Důchodci, senioři, panzisté a peníze