SERIÁL PRO DŮCHODCE: Naučte se psát všemi deseti

Jakmile usednete k počítači, jste přinuceni třeba jen občas napsat na klávesnici nějaký text. Někteří už tuší, kde které písmenko leží, ale koukat pod prsty se stále musí, někteří píší jen dvěma prsty a stačí jim to, ale kdo se nechce zdržovat problémem pletoucích se písmenek, naučí se psát všemi deseti. Přinášíme Vám tip na výuku i odkazy na programy, které Vám s učením pomohou.

Proč psát na klávesnici
Počítače jsou všude. Plynulé ťukání na klávesnici je dobré nejen pro samotné psaní. Použije se i v prohlížení webu – vyhledávání v textu, v programech, při uživatelském používání operačního systému. Psaní všemi deseti má fantastický psychologický efekt na lidi kolem, zejména pro profesionální zapůsobení.

Spousta lidí, co tvrdí, že svým „datlováním“ čtyřmi prsty dosahují velké efektivity, lžou sami sobě. Možná píšou rychle a dobře, ale jenom díky velké zkušenosti. Kdyby ji usměrnili správným prstokladem, budou mnohem efektivnější.

Proč bez koukání
Lidé píší na počítači různě. Kdo se ale nedívá na klávesnici, šetří si oči a může text rovnou kontrolovat. Dosahuje mnohem větší rychlosti. Při koukání na klávesnici totiž musí oči přeskakovat mezi dvěma kontexty – obrazovkou a klávesnicí. Právě součet mikročasů nutných pro přizpůsobení očí spolu s obtížnější opravou chyb vede k mnohem pomalejšímu psaní a větší únavě.

Proč psát rychle
Čas je prostě vzácný. Nic není tak rychlé jako psaní na počítači. Dá se to srovnat jedině s těsnopisem, který dávno ztratil význam, a s mluveným slovem.

Slabiny klasického pojetí
Hodně lidí se psaní všemi deseti bojí, protože se domnívají, že je to těžké. Je pravdou, že se psaní všemi deseti velice špatně učí podle učebnic či návodů. Navíc jsou učebnice zastaralé a používají starých metod psaní. Klasická metodika se totiž odvozuje od technických omezení 40 let starých strojů. Dnes existují nové a nové technologie, čímž se situace dost mění.
Příkladem zastaralé chyby je zaměňování znaků l a 1 (malé písmeno L a číslice1) nebo „o“ za nulu. Klasické pojetí psaní na stroji také zcela pomíjí počítačovou realitu, kde je posouvání kurzoru, kopírování a úpravy textu prakticky důležitější než psaní čistého textu. Požadavky na sílu úderu do klávesy jsou u počítače podstatně menší než u klasického stroje, což převrací mnohé ergonomické poučky.

Zbytečná bezchybnost
Když udělala dříve sekretářka chybu, musela použít bílou pásku (v lepším případě) nebo celý text přepsat (v případě horším). Je jasné, že výuka psaní tehdy kladla důraz na maximální bezchybnost.
Dnes se chyba řeší několika stisky kláves. Chyby samozřejmě zdržují i dnes, nikoli tak jako kdysi.

Rozhodnutí nekoukat
Je těžké naučit nedívat se na klávesnici. Jakmile se to člověk naučí, je to velmi užitečné. I když při některých méně používaných znacích a zejména v začátcích se ještě o pozicích znaků budete ujišťovat.

Proč tedy rovnou nepsat? Po dobu než se propracujete ve výukovém programu ke všem znakům, budete psát podle svého, ale přitom už si Vaše ruce mohou zvykat na základní postavení rukou na klávesnici. I pár minut tréninku každý den s programem Vám brzo vštípí pozice písmen a začnete si uvědomovat, že si vlastně nemusíte uvědomovat, jak to napsat, ale můžete se soustředit na své vlastní myšlenky, příp. na přepisovaný text či kontrolu překlepů.

Příště: Prstoklad, programy na podporu výuky

Zdroj: Internet

dOVEDNOSTI PRO Důchodce, důchodci, senior, senioři, seniorům, penzista