Boj s časem

Teoreticky bychom mohli žít více než sto dvacet let. Umíráme však mnohem dříve. Můžeme to změnit?

Goethův doktor Faust zaprodal duši ďáblu, aby omládl a získal srdce Markétky. A to je jen jeden z mnoha literárních hrdinů, kteří zosobňují věčnou touhu člověka po věčném mládí a kráse a po odhalení jejich zdroje. Boj s časem ale ještě nikdo nevyhrál. I když je podle vědců lidský organismus naprogramován tak, že může fungovat více než sto dvacet let, běžný Evropan se dožívá v průměru jenom asi osmdesáti let. Je sice pravda, že žijeme stále déle, ale můžeme vůbec něco udělat, abychom své sté narozeniny oslavili zdraví a v dobré kondici? Zdá se, že ano.

Zvláštní sázka
Dvojice amerických vědců, Steven Austatd, zoolog z univerzity v Utahu, a Jay Olshansky, expert na dlouhověkost z Chicagské univerzity, poslali před třemi lety tři sta dolarů na konto speciálního fondu. Každoročně věnovaná nevelká suma by se měla do roku 2150 rozmnožit na úctyhodné půl miliardy dolarů! Proč to? Může za to kuriózní sázka. Oba vědci, se vsadili, zda se někdo z lidí, kteří jsou dnes dětmi, dožije 150 let. Dosavadní rekord v dlouhověkosti je přitom 122 let. Když se na světě najde alespoň jedna stopadesátiletá osoba, připadne majetek fondu dědicům Stevena Austatda. Pokud ne, dostanou půl miliardy dolarů potomkové Olshanského. Kdo vyhraje?
Optimista Austatd se domnívá, že on. To proto, že dlouhověkost podle něj závisí na genech a na štěstí. S geny toho zatím moc nenaděláme, ale štěstí prý můžeme trošku pomoci. Jak? Velice jednoduše. Budeme pečovat o své tělo i ducha!

Pohyb a zdraví
Nejlepším způsobem, jak si zachovat zdraví, je fyzická aktivita. Pohyb je však užitečný jenom tehdy, když jej vykonáváme pravidelně, systematicky a v adekvátních dávkách. Aby nám dobrá kondice vydržela po mnoho let, měli bychom si podle vědců zapamatovat index 3 krát 30 krát 130. Co to znamená v praxi? Že každý člověk, který nepracuje fyzicky, musí cvičit třikrát týdně nejméně třicet minut. Navíc by se jeho tepová frekvence měla při cvičení vyšplhat na 130 tepů za minutu. Doporučovaný pohyb však nemusí za každou cenu představovat závodní nebo silový sport. Stačí prý i rytmická masáž, volný běh, jízda na kole, tenis, plavání, aerobik, anebo dokonce tanec.

Zdravě a s mírou
Odborníci na výživu doporučují, abychom jedli alespoň pětkrát denně malé porce, a pokud je to možné, neposilňovali se mezi jednotlivými jídly. Nejméně dvě jídla denně by přitom měla být vegetariánská, nejlépe prý snídaně a přesnídávka. Tak si budete jisti, že tělu dopřáváte dostatek antioxidantů, které neutralizují volné radikály, a tedy i brzdí proces stárnutí. Jídelníček by měl obsahovat pět porcí ovoce a zeleniny. Také se doporučuje zaměnit bílé pečivo a chléb za celozrnné pekařské výrobky, které jsou bohaté na vitaminy skupiny B a vitamin E. Neuškodí ani sníst denně kelímek přírodního jogurtu s živými bakteriálními kulturami a alespoň dvakrát týdně zařadit do jídelníčku ryby. Díky podobné rozumné a zdravé dietě se vyhnete nadváze, která je jedním z důležitých faktorů zkracujících délku života.

Ani málo, ani moc
Vědci zjišťovali, kolik hodin spí ti, kteří se dožívají nadprůměrného věku. Ukázalo se, že většina z nich spí šest až sedm hodin. Pro naše tělo je prý nejlepší takový spánek, který netrvá déle než osm hodin, ale také nesmí být kratší než čtyři hodiny. Spánek je pro člověka důležitý hned z několika důvodů. Dochází při něm k urychlení obnovy buněk, uskutečňuje se jakási údržba systému kontrolujícího látkovou výměnu, do svalů se dostává více krve a také probíhá syntéza bílkovin a produkce hormonů. Spánek potřebujeme stejně jako kyslík. Umožňuje nám fyzickou i psychickou regeneraci a způsobuje, že další den může naše tělo bez problémů fungovat.

Zdroj: Internet: Měsíčník zdraví.cz – autorka: Ivana DULKOVÁ, Foto: Internet