Roboti v Japonsku léčí osamělost

V japonském domově pro seniory, napěchovaném nejvyspělejšími technologiemi, se s důchodci baví převážně roboti. Lidé – pečovatelé se stáhli do řídícího střediska. Jinde nejsou potřeba. Umělí tvorové staré lidi vyslechnou, zabaví a hlavně jim pomohou.

Malý společník otevře poránu hnědé oči, pozdvihne paži k pozdravu a spustí dětskou písničku, která Ecuko Okumarovou (69) okamžitě rozesměje. ˝Je jako můj vnuk,˝ podotýká s úsměvem Ecuko. Už několik let tráví podzim života po mrtvici částečně ochrnutá Japonka v malém bytě. Před časem dostala partnera, jenž na ni má vždy čas a který po stisknutí knoflíku šíří nakažlivě dobrou náladu. Dokáže rozmlouvat – zvládá třicet tisíc slov, spokojeně se vrtí, když ho někdo chová v náručí. Jmenuje se Ko-chan – v japonštině děťátko, vzal na sebe podobu plyšového medvídka a vydobyl si postavení prvního robota – pečovatele v lidských dějinách.
Není to první zkušenost Ecuko Okumarové s umělým tvorem. Když se zotavovala z mrtvice, přivykla si na robota firmy Yasakawa Electric Corporation. Lékaři ho umístili vedle jejího lůžka, aby jí pomáhal pohybovat částmi těla.

Lidé s novými známými jsou teď zdravější
Ko-chan a Ecuko se navzájem našli v experimentálním domově pro seniory Sincere Kourien. Poblíž Ósaky ho provozuje elektronický koncern Matsushita, proslulý značkami jako Panasonic a JVC. Osmdesát mužů a žen žije v moderním a vzdušném čtyřpatrovém komplexu, jehož dvůr zdobí umělý vodopád.
Za měsíc pobytu zaplatí 250 tisíc jenů (asi 45 tisíc korun), průměrný věk obyvatel dosahuje 84,5 roku, převažují vdovy. ˝Ve většině případů rodiny nemají ve svých nevelkých bytech dostatečné místo pro seniory. Proto je umisťují k nám,˝ vysvětlil listu The Japan Times ředitel zařízení, sedmapadesátiletý Kuniči Ozawa.
Elektronické záznamy o psychickém i fyzickém stavu každého seniora se posílají příbuzným. Ti si pak mohou doma na svém počítači udělat přesný obrázek, jak se dědovi či babičce v Sincere Kourien daří.

Nejen to, Ko-chan je naprogramován tak, že dokáže ve 300 situacích odpovídat, takže příbuzní mohou namluvit vzkazy svým prarodičům, v nichž je chválí a povzbuzují.
V Ikedě, rovněž v aglomeraci Nová Ósaka, městská správa experimentuje s wonder-ku, roboty připomínajícími v místní zoo všemi generacemi oblíbené australské vačnatce vombaty. Vyvinula je rovněž firma Matsushita a nasadila do nich stejný software jako u medvídků kochan. Roboti se osvědčují jako účinný lék na osamělost. ˝Každý ze seniorů, který žije s Ko-chanem, má v krvi více imunních buněk, než měl předtím,˝ upozorňuje Kuniči Ozawa.

Experti upozorňují: bavme se o etice
V japonských nemocnicích a domovech pro seniory přibývá terapeutických sezení s tzv. partnerskými roboty. Poptávka přitom stále převyšuje nabídku. ˝Je tomu tak částečně proto, že zatím přesně nevíme, jaký druh robota se u starších a nemocných setká s pochopením,˝ vysvětluje Kimiko Usuiová, profesorka gerontologie. Tošijó Tamura, profesor Národního ústavu pro výzkum dlouhověkosti, už také seznámil Japonce ve velmi pokročilém věku s novými známými. Používal model Aibo od firmy Sony, jenž většině lidí připomíná štěně. ˝Seniorům se líbí jeho jednoduché pohyby,˝ řekl Listu Japan Times o svých zkušenostech z kliniky v Obu.
Profesor Tamura dospěl k závěru, že pokud je na terapeutických sezeních přítomen také partnerský umělý tvor, někteří pacienti, i když ne všichni, se snaží mluvit, chodit a dotýkat se předmětů i sebe navzájem. ˝Hra s robotem potlačuje zábrany,˝ upozorňuje.
Fakt, že roboti dokážou vzbudit podobné emoce jako videohry, filmy či třeba jízda autem, experty nepřekvapuje: ˝Pacienti nemívají problémy s přenášením pocitů na věci s lidským prvky. To pochopitelně vzbuzuje řadu etických otázek,˝ všiml si Tamura.

V Japonsku, kde tradiční šintoismus připisuje duše rovněž neživým předmětům, například stromům a kamenům, zůstává diskuse o morálních aspektech terapií s roboty v plenkách. Jasujuki Toki, odborník firmy NEC System Technologies, se o podobnou rozpravu hlasitě zasazuje: ˝Požadavek je jasný: důkladná analýza emočních vazeb.˝ Firma NEC poslala svého robota na zkušenou do rodiny s mentálně postiženým čtyřletým chlapcem. Hoch se na něho tak upnul, že ve své závislosti úplně přestal komunikovat s rodiči. Ti si pak na firmě vymohli, aby si robota odebrala předčasně.

Z japonského tisku:
Lákadla a výhody pro robotického kamaráda:
- Medvídek je prima společník
- Medvídek Ko-chan dělá seniorům společnost a předává data do řídícího střediska
- Lůžkové senzory odhalí náměsíčnost, časté vstávání, či otáčením se na lůžku i nespavost
- Snímač pohybu informuje, kde se právě senior nachází
- V případě zdravotních potíží senior dá vědět blikajícím světlem
- Infračervený přijímač shromažďuje data a vysílá je do řídícího střediska

Podle časopisu Nipponia: Od hlídače po vojáka
* v domácnosti – hitem je robotický hlídač, který dokáže infračervenými čidly zaznamenat vloupání a uvědomit majitele na mobilní telefon
* v zaměstnání – robot jako zdravotní sestra, ostraha nebo obsluha v restauraci, na tom všem už japonské firmy pracují
* v armádě – vyhledávají miny, výbušniny a nebezpečné látky. Americká armáda zkouší roboty jako vojáky

Zdroj: Internet: PRÁVO online – autor: Vladimír Plesník, Foto: Internet