Sázka na biopotraviny se vyplácí stále víc

V Česku roste trh biopotravinami ročně o desítky procent. Co znamená výraz biopotravina? Jaký je rozdíl mezi biopotravinami a obyčejnými potravinami? Jsou bioprodukty a biopotraviny vhodné pro pacienty s potravinovou alergií nebo intolerancí na potraviny?

Víte, v jakém oboru zažívá potravinářství největší boom? Ve výrobě biopotravin. Celosvětově jejich roční prodej už dosáhl čtyřiceti miliard dolarů. I v Česku se obchodní řetězce začínají předhánět v nabídce biopotravin. Je to výzva pro tuzemské podnikatele, umocněná ještě dalšími specifickými podmínkami.

Poptávka stále roste
V tuzemsku roste trh biopotravinami ročně o desítky procent. Loni dělal maloobchodní obrat asi sedm set milionů korun. Přitom je Česko mezi vyspělými zeměmi stále „biotrpaslíkem“. Zatímco třeba v Německu lidé utratí ročně za biojogurty a další ekologické pochutiny kolem padesáti eur, Češi zhruba dvacetkrát méně. Jenže právě to dává tuzemským podnikatelům obrovský prostor do budoucna, trh je hladový.
Potraviny s přídomkem bio zařazuje do své nabídky většina velkých obchodních řetězců, například Billou počínaje a Delvitou či Intersparem konče. „Bohužel však musíme shánět dodavatele v zahraničí, i když nabízíme spolupráci českým firmám,“ řekl například šéf Intersparu Martin Hruška.
I to je další šance pro domácí podnikatele. Zatím skutečně platí, že zvyšující se oblibu biopotravin v tuzemsku uspokojuje převážně zboží z dovozu.

Stát slibuje větší podporu
Jedna z příčin tohoto stavu spočívá v rozporu, který je mezi ekologickým zemědělstvím a samotnou výrobou biopotravin. S šestiprocentním podílem ekologicky obhospodařované půdy patří Česko na evropskou špičku. Jenže většinou jde jen o extenzivní pastvu skotu nebo kosení luk na takzvané ekoseno. Mnohem pracnější výrobou biopotravin se zabývá výrazně menší počet podnikatelů.
Teď však stát chystá změny, jež mají právě domácí biopotravináře výrazně podpořit. Právě tento týden ministr zemědělství Petr Gandalovič rozhodl, že sníží dotace na „ekoseno“. „Ušetřené peníze dáme právě na podporu výroby biopotravin, na konkrétní projekty podnikatelů,“ slíbil ministr. Zatím ovšem jeho slib nemá ještě konkrétní náplň.
Koncem února Gandalovičův úřad připravil také Program ekozemědělství. Musí ho ještě projednat Rada vlády pro udržitelný rozvoj, případně samotný kabinet. Přesněji řečeno: vláda ještě musí do programu „nalít“ peníze. Od příštího roku by program měl zajistit ročně dvacet milionů korun hlavně na propagaci a marketing biopotravin. „Poslali jsme také znovu žádost do Bruselu, abychom polovinu těchto peněz dostali ze zdrojů unie,“ dodává Martin Leibl z environmentálního odboru ministerstva.

Trh je zatím nenasytný
Inspiraci i radu najdou tuzemští podnikatelé především ve svazu ekologických zemědělců Pro Bio. Dobrou školou je ovšem také pohled za humna, především do sousedního Německa nebo Rakouska. Tam mají biopotraviny už řadu let doslova zelenou. „Také u nás převyšuje poptávka nabídku. A především biomléko zřejmě chybí skoro v celé Evropě,“ potvrdil například ekofarmář Josef Braun z obce DĂźrneck u bavorského Freisingu. Chová přes dvacet krav speciálně na mléko a dělá několik druhů sýrů. Část prodává rovnou zákazníkům na farmě, ale může mléko dodat i mlékárnám. „I když je mléka nedostatek, neplatí nám za něj dost,“ stěžuje si Josef Braun jako každý správný zemědělec.
V Německu je ale situace přece jen jiná. Tamní spotřebitelé jsou už tak navyklí na bioprodukty, že biomléko je k mání například i v levných diskontech typu Lidl.
Trh s biopotravinami je zatím nenasytný. Pokud se čeští výrobci tohoto boomu zachytí, i západ pro ně může být dobrým odbytištěm. Pokud ne, vytlačí je časem naopak zahraniční dodavatelé i z domácího prostředí.

Co je biopotravina ?
Pojem potravina je striktně vymezen v legislativě (ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích) . Biopotravina je produktem ekologické zemědělství ve smyslu výše uvedeného zákona – biopotraviny nesmí být vyrobeny (produkovány) za pomocí hnojiv minerálního původu, hormonů, pesticidů či geneticky změněných organismů. Biopotraviny nemohou obsahovat přídatné látky používané v potravinářství (É-čka a další stabilizátory, pojiva atd.).

Jak poznám biopotravinu?
Biopotraviny mají jednoznačně stanoveno, jak musí být označovány. Biopotraviny se značí logem BIO s malým nápisem PRODUKT EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLTSVÍ. Logu se někdy také říká biozebra . Používat logo pro biopotravinu mohou pouze producenti, kteří pravidelně procházejí certifikačním procesem Ministerstva zemědělství respektive jím založené organizace KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství).

Co není biopotravina ?
V podstatě každý potravinářský produkt, který není označen jako biopotravina s logem bio-zebry. Pokud producent uvádí na obalu potraviny výrazy typu: ekologická potravina, eko výrobek, light produkt, vyrobeno v souladu s životním prostředím nebo zdravá výživa apod. neznamená to, že jde o biopotravinu, ale spíše to znamená, že produkt nesplňuje podmínky pro zařazení mezi biopotraviny.

Biopotraviny a domácí zahrádka
Pěstujete doma zeleninu a ovoce a zajímá Vás, zda jde o biopotraviny. Podle zákona určitě nejsou vlastní rajčata, mrkev, jablka nebo hrušky či jiné produkty biopotravinou. Ale pokud nepoužíváte chemická hnojiva, nemáte zahrádku u dálnice, nemáte v dohledu chemickou továrnu, používáte vhodnou sadbu a osiva atd., tak je velmi pravděpodobné, že ze zdravotního hlediska půjde o velmi podobné produkty jaké zakoupíte i s logem biozebry.

Biopotraviny a obyčejné potraviny
Biopotraviny by oproti běžně produkovaným potravinám měly být zdravější, protože neobsahují (až na výjimky) přídavné látky, neobsahují škodliviny z pesticidů, herbicidů, z ovzduší i z dalších zdrojů. Biopotraviny ve většině případů ztrácí na běžné potraviny v oblasti vzhledu (například ovoce, pečivo), trvanlivosti (absence většiny konzervačních látek). Chuťová kvalita bio a ne-bio-potravin je na posouzení jednotlivých spotřebitelů.

Potravinové alergie a intolerance a biopotraviny
Vzhledem k ekologicky nejčistšímu původu potravin jsou produkty pro alergii a intoleranci na potraviny asi vhodnější než běžné potraviny. Je ale samozřejmé, že pokud je pacient například intolerantní na lepek, tak ekologicky vypěstovaná bio-pšenice bude stejně obsahovat lepek a nebude pro celiaka vhodná. Ale konzumace biopotravin je pro organismus menší zátěží a není nutno přemýšlet o tom, zda obsahuje É-čka nebo další problematické látky. Absence přídatných látek je výhodou konzumace biopotravin a bude pro ne-alergika a ne-intolerantního na potravinu výhodná, protože přídatné látky mohou při kritické zátěži organismu být součástí spouštěcí reakce (tzv. triggeru) potravinové alergie nebo potravinové intolerance.

Zdroj: Internet: autor: Martin Mařík, potravinova-alergie.cz

Téma: Důchodce, senior, penzista a zdraví