Tyran dýchacích cest

Pylová alergie je nepříjemná zdravotní komplikace. Řadu lidí vytrvale provází celý život. Odborníci alergii na pyly nepovažují za příliš nebezpečné onemocnění, zato je však velmi úporné. Postihuje u nás patnáct až dvacet procent populace. Většinou vzniká už v dětském věku.

Pylová alergie je reakcí na pyl poletující v ovzduší. Proniká na sliznice očí, nosu a dýchacích cest. Klasickými příznaky jsou svědění, otoky, tvorba a sekrece hlenu. Oči při ní zčervenají, pálí a pláčí, spojivky otékají, nosní sliznice natéká a pak svědí, začíná téct vodnatý sekret z nosu a dostaví se kýchání a kašel, který dokáže přejít až do astmatických záchvatů.
Pylové alergeny dělíme do tří skupin, na stromové, travní a obilné a bylinné. V našem mírném pásmu začínají kvést olše a líska už v únoru až březnu, v březnu a dubnu pak vrba, topol, tis, bříza, javor, habr, dub a ořešák a v dubnu nebo květnu jasan. Předčasná jarní pylová alergie je tedy téměř výhradně stromová. V květnu a červnu ji vystřídá dub, platan a buk. Poté pylové nebezpečí stromů odeznívá, zato koncem května nastupuje travní a obilná sezona trvající do července až srpna. Bylinnou sezonu v období září až října charakterizují pyly plevele pelyňku, jitrocele, kopřivy a ambrózie.

Jak se pyly prozradí
Pylová alergie je značně nepříjemný civilizační fenomén a je mnohdy se jenom těžko zjišťuje, proč určitý člověk na některé pyly vůbec reaguje. „I pro odborníky je to nejednou nepochopitelná neznámá a dost tvrdý oříšek k rozlousknutí,“ zamýšlí se nad problémem MUDr. Martin Fuchs, primář dětského oddělení FN Na Bulovce. „Ví se s jistotou jen to, že jde o přemrštěnou reakci organismu na něco, co jiným nevadí. Pyly nejsou agresivní ani toxické, prakticky všichni je vdechujeme, ale někomu vadí.“ Dýchací cesty alergika na nepříznivou látku prostě nepřiměřeně zareagují.
Stává se někdy, že pyloví alergici mohou zareagovat i na některé jiné látky. Bývá to například kouř, dráždivé plynné substance, smog, mlha, bouřka, ale i chlad nebo mimořádná námaha, dokonce i stres či zjitřené emoce. To všechno přináší ztížené dýchání. Zejména pokud původně pylová alergie vyvolala chronický alergický zánět sliznice.

Stav alergiků mohou zhoršovat i některé další komplikace. Třeba vrozené dispozice, jako například zúžené průchody nebo posunuté přepážky nosu. „Skutečnou komplikací jsou ale polypy, které se mohou při dlouhodobě neléčené pylové alergii na sliznici horních dýchacích cest objevit,“ dodává MUDr. Fuchs. „Při léta trvající pylové rýmě se někdy s postupem let a při nedůsledném léčení připojí dokonce astma.“ Nicméně astma může být prvotním projevem předcházejícím vzniku pylové rýmy. Není pochyb o tom, že pylová alergie je předávána geneticky. Pro dítě úplně zdravých rodičů je riziko získání jakékoliv alergie asi jenom desetiprocentní. Pokud je matka alergička, získává dítě padesátiprocentní možnost přenosu. Čtyřicetiprocentní riziko se dědí po otci a po obou jde až o stoprocentní genetický přenos.

Váhat se nevyplácí
Lékař by měl pacientovi postiženému pylovou alergií vysvětlit, že jakákoliv alergie přetrvává po celý život. Pylová alergie není výjimkou. Je ovšem naprosto nevypočitatelné, kdy a v jaké míře se zhoršení stavu může objevit. Spontánně přicházejí vrcholy a odeznění záchvatů, jejichž příčiny nelze snadno vystopovat. Pacient, jemuž se jednou pylová alergie projevila, může bez ní v pohodě žít i desítky let, ale nikdy nemá jistotu, že se u něj znovu neobjeví. Krevní či kožní alergologické testy někdy prokáží i u naprosto zdravého člověka někdejší pylovou alergii, třebaže z jakýchsi záhadných důvodů je tělo dlouhodobě v klidu.

Přesná diagnóza
Lékař určuje stav onemocnění zejména podle doby jeho výskytu. Jakmile se opakuje sezonně a pravidelně, je velmi silné podezření na pylovou alergii. V praxi se laboratorně testuje až sto nejběžnějších alergenů, z nichž se téměř s jistotou určí, který alergen pacienta trápí. Tím se pak řídí další léčba. Léčba je rozdělena na tři skupiny. Tou první je léčení příznaků, druhou používání preventivních ochranných preparátů a třetí skupinou je nasazení vysoce standardizované léčebné vakcíny. Ta je podávána pacientům podle konkrétní diagnózy a směřuje ke konkrétním laboratorně prokázaným alergenům.

Léčba nikdy nekončí
Péče o pylového alergika vyžaduje soustavné léčení, ale neslibuje vyléčení. Dá se říci, že jde víceméně o údržbu, o snahu, aby příznaky nemoci byly co nejméně obtěžující. Bez léčby by ale byly nejspíš velmi nepříjemné. Pro zlepšení stavu se užívají léky ke snížení přecitlivělosti pacienta, dále léky na odstranění akutních obtíží. Nejdůležitější jsou však léky preventivní, které mají protizánětlivý účinek, i když nemohou odstranit akutní obtíže. U všech typů je ale důležité jejich pravidelné podávání. Významně působí i nácvik správného dýchání, které uvolňuje dýchací cesty, podporuje vykašlávání a zvyšuje celkově fyzickou kondici.

Jedině na Měsíc
Pokud mluvíme o prevenci tohoto onemocnění, pak speciálně u pylové alergie je jediná rada: Je třeba se vyhnout pylové sezoně, což je pro většinu z nás prakticky nemožné. Vždyť pyl může být přenášen i na velké vzdálenosti. „Na celém našem území by se nenašlo místo, které by bylo od pylového spadu naprosto chráněno, a žít od května do července u moře nebo na horách je neseriózně ideální představa, nebo spíš čirá fantazie,“ dodává MUDr. Fuchs. „S humorem někdy říkám: jedině vystřelit na Měsíc!“

Zdroj: Internet: Měsíčník zdraví.cz – Marie Kulijevyčová, Foto: Internet