Hausbóty se začaly vracet na vodu

Majitelé plavidel je měli do neděle přesunout z břehu u Perneku na Lipenské jezero, jen někteří to udělali. Naopak v Jihomoravském a Zlínském kraji se lidé a turisté mohou těšit na nový Baťův kanál.

Majitelům hausbótů na břehu Lipenského jezera u Perneku na Českokrumlovsku včera vypršela lhůta pro jejich odklizení. Protože se nic neděje, Povodí Vltavy jako majitel pozemku chce nechat lodě odtáhnout na Městský úřad v Horní Plané.
˝Po neuposlechnutí výzvy by mělo Povodí Vltavy odtáhnout hausbóty na náš dvůr. Ale technicky si to nedovedu představit,˝ řekl včera starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Celý příběh začal před třiceti lety, kdy na břehu Lipna vyrostla osada hausbótů uložených na zemi. Povodí Vltavy před třemi týdny označilo parkování lodí jako nepovolené, což nepotěšilo jejich majitele.
Včera se někteří z asi pětašedesáti vlastníků pokoušeli plavidla dostat na vodu. Další likvidovali suché záchody a různé na černo postavené přístřešky. Dohromady ale odmítají uposlechnout podle nich nesmyslných úředních pokynů. Chataři z Perneku vidí ve všem útok někoho mocného na místo, které obývají od roku 1975. Tvrdí, že právě tam je tenkrát správci povodí vykázali z jezera po zákazu spalovacích motorů.
˝Do té doby jsme normálně jezdili po vodě a kotvili u přístavišť. Pak přišel zákaz a pražské povodí nám určilo tento pozemek jako přístaviště,˝ vysvětluje osmdesátiletý Oldřich Klečka z Českokrumlovska. Důchodce má pocit, že tentokrát jde opravdu o soumrak hausbótů na Lipně, které jsou staré jako jezero samo. Brázdily jeho hladinu od konce padesátých let minulého století, patřily k jeho koloritu. ˝Vždycky jsem si přál chatičku u Lipna, ale nikdy mi ji úřady nepovolily. Tady stavěli jen papaláši. Bez hausbótu si nedovedu život ani představit,˝ tvrdí drobný muž se šedivým knírkem.
Jeho chata na vodě má rozměr deset krát dva a půl metru. Podobně jako desítky dalších. Teď stojí na rozmáčeném břehu a čeká. Jezero má právě maximum vody, ta ale začíná ustupovat. Za několik dnů zůstanou zřejmě v bahně i plavidla popostrčená na hladinu.
Jenomže ani tím trápení nekončí. Některé majitele teď vyzvalo povodí, aby si obnovili technické průkazy na hausbóty. Přitom ve starých mají poznámku, že mohou fungovat jen jako stání v kotvištích.

Založí občanské sdružení
Lidé z osady u Perneku si myslí, že za vším je zájem o pozemky. Jejich pobřeží je totiž posledním místem na levé straně Lipna nedotčeným civilizací. Dál k hrázi přehrady jsou jenom hotely, penziony a komerční přístaviště. Tvrdí, že někdo bohatý si jejich území vyhlédl.
˝Zakládáme občanské sdružení a budeme se bránit třeba právní cestou. V úterý jdou naši zástupci na Pozemkový úřad, zkusíme, zda nám parcely neprodá,˝ vysvětlil další postup Pavel Fousek z Budějovic, který obývá hausbót pětadvacet let.
˝Jenom hrají o čas. Sám ale zatím nevím, jak budeme hausbóty odtahovat. Dáme jim ještě čas,˝ řekl Milan Mráz z Povodí Vltavy.
Starosta Hůlka včera odmítl spekulace, že osadu mají zničit obchodní zájmy stavitelů rekreačních parků. ˝Kolem hausbótů je neskutečný nepořádek. Místo nad nimi je v územním plánu uvedené jako zemědělská půda a tak to také zůstane,˝ ujistil Hůlka.

Opačná situace je v Jihomoravském a Zlínském kraji, kde ekologové řekli ano na nový Baťův kanál.

Na desítky milionů přijde projekt, který už v minulém století započala firma Baťa. Po vodě měly plout nákladní lodě. Teď stát míří na turisty. Práce na prodloužení splavnosti padesát kilometrů dlouhého a unikátního Baťova kanálu a jeho napojení na řeku Moravu by přitom mohly být zahájeny už letos. To by otevřelo cestu pro nepřerušenou šedesátikilometrovou plavbu lodí z Otrokovic až do Hodonína.

Vodní trasa pro turisty
Jde o investici do nové plavební komory v Rohatci a rozšíření asi kilometrového úseku zatím nesplavné řeky Radějovky, které tvoří hranici se Slovenskem a to včetně zvýšení dvou mostů. Splavnění kilometrového úseku a výstavba nové komory umožní lodím využívat dalších deset kilometrů této vodní cesty až do Hodonína, jednoho z důležitých přístavů.
Celý projekt nyní získal souhlas v podobě kladných ekologických posudků. „Všechny negativní vlivy záměru, které vzniknou v důsledku výstavby nebo jeho provozu, lze při dodržení navržených opatření snadno kompenzovat nebo ve velmi krátké době samy odezní,“ je uvedeno v posudku vypracovaném pro ministerstvo životního prostředí.
Na rozdíl od 30. let minulého století, kdy kanál sloužil především jako dopravní cesta pro přepravu hnědého uhlí (lignitů) z Baťových dolů na Hodonínsku do továren v Otrokovicích a Zlíně, má prodloužení této vodní cesty ještě výrazněji přispět k tomu, aby do regionu přijely desetitisíce turistů.

Hausbóty a čluny
Podle agentury Czechtourism je Baťův kanál jedním z nejperspektivnějších turistických projektů v zemi. Podobné vodní cesty ve střední Evropě nejsou, srovnatelné ale jsou třeba kanály v Nizozemí nebo Velké Británii.

Hlavním investorem dobudování kanálu je stát. Podobně tomu bylo i ve 30. letech, kdy se kanál stavěl. Sedmdesát pět procent nákladů platil tehdejší Moravskoslezský kraj, zbytek pak firma Baťa. Práce na kanálu zaměstnaly na patnáct set lidí.
Nové investice do Baťova kanálu v řádu desítek milionů korun mají přispět k tomu, aby cesta co nejvíc vyhovovala turistům na výletních lodích nebo rodinám na hausbótech. „Je to jeden z klíčových projektů na podporu turismu v kraji,“ uvedl jihomoravský krajský radní Jaroslav Pospíšil. Jihomoravský kraj chce letos do kanálu dát pět milionů korun a jenom ve Zlínském kraji už bylo postaveno celkem jedenáct přístavišť za přibližně třicet milionů korun.

Až do Kroměříže?
Investice do všech projektů, které souvisí s turistickým ruchem na této vodní cestě, jsou přitom vyčísleny na téměř půl miliardy korun. Jedním ze zvažovaných projektů je prodloužení této vodní cesty i do Kroměříže. Přípravné práce by měly začít už letos.

V loňské turistické sezoně využilo nabídky plavby po Baťově kanálu téměř padesát tisíc turistů, objevily se však stížnosti na to, že jak samotná vodní cesta, tak komory jsou zanesené, chybí potřebná infrastruktura nebo restaurace kolem vody. Právě peníze od Jihomoravského kraje se proto použijí hlavně na dočištění koryta na dolním toku kanálu.
Jihomoravský kraj patří po Praze a Karlových Varech mezi regiony, kam nejčastěji míří zahraniční turisté. V roce 2005 utratili turisté v ČR přes 111 miliard korun, na letošek se počítá asi s půlprocentním růstem na 112 miliard.

Zdroj: MFDNES online – autor: Antonín Pelíšek, Aktuálně.cz – autor: Tomáš Fránek, Foto: Internet