Od alergie jen krůček k astmatu

Na čtyřicet procent lidí ve světě má zaděláno na astma. Jsou to totiž atopici. A právě s atopií a alergií jde astma ruku v ruce.

Sto milionů. Tolik je ve světě astmatiků. Astma je jedno z nejčastějších chronických onemocnění dětí, ale můžete je dostat i v sedmdesáti. Počet astmatiků se neustále zvyšuje, za posledních dvacet let vzrostl ve vyspělých zemích o 160 procent. Lékaři sice zatím astma vyléčit neumějí, ale léčit je dokáží dobře. Přesto je mnoho astmatiků, kteří se vůbec neléčí nebo nejsou léčeni správně. Na astma se i dnes umírá, i když zdaleka ne tolik jako v minulosti. Včasná diagnóza, adekvátní léčba a dodržování základních pravidel přitom mohou nejen zabránit zbytečným úmrtím, ale i zbavit nemocného téměř všech nepříjemných příznaků nemoci.

Co je to
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje změnami na průduškách, jež čas od času vyústí v jejich zúžení a následné dýchací potíže. Zánět vzniká jako obranná reakce organismu na různé vnější i vnitřní podněty. Způsobí, že svaly průdušek se stáhnou, sliznice oteče a začne se tvořit hustý hlen, který ztěžuje dýchání. Nadechnout se nemocný ještě dokáže, ale při výdechu cítí mnohem větší odpor než při nádechu. Dušnost se projevuje vrzáním nebo hvízdáním, které je slyšet při poslechu plic, ale občas i na dálku, a někdy ji provází také suchý kašel. Vznik astmatu je výsledkem působení mnoha složitých dějů.

Dědičnost a ostatní vlivy
Vědecké studie prokázaly, že astmatiky stejně jako alergiky se častěji stávají lidé, v jejichž rodině se vyskytují tyto nemoci. Ale není řečeno, že jsou-li rodiče astmatici nebo alergici, bude nemocné i jejich dítě. Sama genetická dispozice totiž nestačí. Na to, zda se u vás rozvine astma, má vliv celá řada dalších faktorů. Jsou to ty, které zvyšují náchylnost ke vzniku choroby, tedy atopie a pohlaví, dále venkovní, domácí a profesní alergeny, léky, virové infekce, strava, znečištění životního prostředí, aktivní i pasivní kouření. Některé rizikové faktory najdeme i mezi takzvanými spouštěči, které zároveň odstartovávají akutní astmatický záchvat. Jsou to opět alergeny, infekce dýchacího ústrojí, strava, léky, ale také tělesná zátěž, počasí, extrémní emoce. Nemoc zhoršují i rýma, zánět nosních dutin, nosní polypy, a dokonce reflux jícnu.

Atopie a astma
Třetina lidí u nás, a ve světě dokonce čtyřicet procent jsou atopici. Ti všichni mají zaděláno na astma, říká pneumolog prim. MUDr. Viktor Kašák. Polovina dětí s atopickým ekzémem onemocní do školního věku alergickým onemocněním dýchacích cest, nejčastěji astmatem. Jsou-li oba rodiče atopici, je pravděpodobnost, že dítě bude atopik, téměř 70 procent, jsou-li oba zdraví, je pravděpodobnost výskytu atopie 12 až 15 procent. Co je to vlastně atopie? Je to nepřiměřená obranná reakce organismu na alergen. Když se cílem této reakce stane například sliznice průdušek, vyvine se u postiženého astma. Existují i nealergické formy astmatu, ale čím je pacient mladší, tím je větší pravděpodobnost, že jeho astma souvisí s alergií. Žádný společný gen pro alergii a astma sic objeven nebyl, ale zdá se, že genetická dispozice způsobuje určité změny v imunitním systému jedince a umožňuje vznik přecitlivělosti na určité alergeny.

Pohlaví a věk
V mladším dětském věku se astma vyskytuje častěji u chlapců než u děvčat. V pubertě se tento rozdíl smazává, podotýká Viktor Kašák. Nejcitlivější vůči alergenům jsou děti v novorozeneckém a kojeneckém věku. Pokud se dítě narodí s dědičnou zátěží, je u něj právě v této době největší pravděpodobnost alergizace. Nejvýznamnějšími alergeny jsou antigeny roztočů obsažených v domácím prachu a antigeny zvířecí. Sledováním astmatiků s pylovou alergií se zjistilo, že ti, kteří se narodili v pylové sezóně, měli větší riziko rozvoje alergie než ti, kteří se narodili v zimě.
K rozvoji astmatu může přispět i nízká porodní hmotnost. Obvykle se totiž pojí s nezralostí plic a průdušek. U dětí, které se narodily s nízkou váhou, bývá často nutné podpůrné dýchání a přísun vyšší koncentrace kyslíku. Tato léčba představuje pro dýchací soustavu dítěte značnou zátěž a může vést až k určitému poškození průdušek a průduškové hyperreaktivitě. K tomu, aby dítě onemocnělo astmatem, jsou však většinou zapotřebí ještě genetické předpoklady.

Zdroj: Internet: Měsíčník zdraví – autorka: Ivana ZÁVOZDOVÁ, Foto: Internet