Pálení žáhy někdy značí závažnou nemoc

Téměř každý se někdy v životě setkal s pálením žáhy. Je to nepříjemný pocit, někdy až palčivá bolest za hrudní kostí šířící se do krku, a bývá provázen dojmem překyselení v ústech. Pálení žáhy je také nejčastějším příznakem choroby jícnu, při níž se do jícnu vrací obsah žaludku. Žaludeční kyselina může poškodit sliznici jícnu a způsobit i závažná onemocnění, například jícnové vředy.

Refluxní choroba jícnu, pyróza
Pálení žáhy neboli pyróza se vyskytuje denně u jedné desetiny obyvatelstva. Nejméně polovina těhotných žen má příznaky refluxní choroby a z toho jedna čtvrtina je má dokonce denně. Jak je vidět, nejedná se o problém nijak vzácný a přehlédnutelný.

Pálení žáhy vzniká v důsledku tzv. gastroesofageálního refluxu neboli refluxní choroby jícnu. Tento na první pohled složitý termín přesně popisuje, k čemu v našem těle dochází. ˝Gaster˝ znamenná v překladu z latiny ˝žaludek˝, ˝oesophagus˝ je ˝jícen˝ a ˝reflux˝ znamená ˝zpětný návrat˝. Volný překlad by tedy mohl znít: Zpětný návrat ze žaludku do jícnu. Ano, je to v podstatě jakési neúplné zvracení. Žaludeční obsah uniká volně do spodní části jícnu a zase se vrací zpět do žaludku.

Proč pyróza vzniká
Příčinou nepříjemného pocitu pálení žáhy – pyrózy – je zpětný návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, který je tímto obsahem bolestivě drážděn. Proč k tomu dochází? Důvodem je porucha uzávěrového mechanismu v dolní části jícnu. V důsledku nedokonalého těsnění neproniká žaludeční obsah pouze po směru, tj. do dvanáctníku a dalších částí tenkého střeva, ale krátce se vrací i zpět do dolních partií jícnu.
Jednou z příčin poruchy uzávěrového mechanismu může být tzv. hiátová kýla. Jde o stav, kdy se žaludek vysouvá otvorem v bránici podél jícnu vzhůru z břišní dutiny do hrudníku. Kýla je způsobena určitou poruchou vývoje vazivového aparátu. Podílí se na ní i nadváha. Samotná přítomnost hiátové kýly ovšem ještě nemusí znamenat současnou přítomnost refluxu.

Jak se reflux choroba projevuje
Refluxní choroba jícnu je porucha, při které uniká žaludeční obsah opačným směr, tj. do jícnu. Žaludeční kyseliny dráždí nepřipravenou sliznici jícnu a vyvolávají tak pyrózu.
Pyrózu, známou jako pálení žáhy, pociťujete jako nepříjemný bolestivý pocit pálení za hrudní kostí, který se pohybuje od oblasti žaludku směrem vzhůru až do krku. Může se u Vás objevit i nepříjemný hořkokyselý pocit v ústech podobný pocitům krátce po zvracení.
Pokud je dráždění sliznice jícnu žaludečními kyselinami dlouhodobé, může dojít k jejímu vážnému poškození. Dochází k přeměně vnitřní výstelky drážděného úseku jícnu, ve které může vzniknou vřed i zhoubný nádor. Takový nález vyžaduje účinnou léčbu refluxní choroby a pravidelné gastroskopické kontroly.

První pomoc
Samotný ojedinělý výskyt refluxu nebývá nebezpečný. Úlevu většinou přináší zvýšená poloha horní poloviny těla nebo vypití sklenky vlažné vody. Pokud máte tyto obtíže již opakovaně, většinou sáhnete po lécích, kterými Vás vybavil lékař.
Spíše než obtížně bojovat s nepříjemným pálením, je výhodnější těmto stavům předcházet. Pomocí několika režimových opatření, která Vás většinou ani příliš neomezují, můžete dosáhnout docela dobrých výsledků. Zabráníte tak situacím vyžadujícím dlouhodobé podávání léků.

U lékaře
K lékaři Vás přivedou nejčastěji dlouhodobé problémy s pálením žáhy. Mnoho z Vás jistě nejdříve vyzkouší reklamou propagované volně dostupné preparáty. S návštěvou lékaře byste však neměli příliš otálet. Dlouhodobé dráždění sliznice jícnu může způsobit i vážné poškození jícnu.

Lékař se Vás nejdříve zeptá na přesný a podrobný průběh potíží. Jak obtíže začaly, jak dlouho trvají, co je způsobuje, zmírňují se nebo spíše narůstají?

Podle intenzity a délky trvání obtíží Vás lékař při první návštěvě asi nejprve poučí o základních režimových opatřeních. Předepíše Vám léky nebo Vás poučí o specializovaném endoskopickém a retgenovém vyšetření.

• Léky používané k léčbě refluxní choroby jícnu zasahují do celého problému na několika úrovních. Jedna skupina léků snižuje kyselost žaludečního obsahu. Jsou to tzv. antacida a využívají reakce kyseliny a zásady. Příkladem léků z této skupiny je např. Anacid podávány mezi jednotlivými jídly ve formě suspenze dávkované v malých sáčcích.
• Další skupiny léků potlačují tvorbu žaludeční kyseliny. Jsou to blokátory H2 receptorů a blokátory protonové pumpy. Z první skupiny je známý ranitidin a famotidin (preparáty Ranisan, Famosan), z druhé skupiny omeprazol (preparát Helicid). Zvláště poslední jmenovaná skupina velmi silně a účinně snižuje obtíže a může napomoci i úplnému uzdravení.
• Další významnou skupinou jsou tzv. prokinetika, např. cisaprid (preparát Prepulsid). Tyto léky podporují pohyblivost trávicího traktu ve správném směru. Usměrňují tak i posun stravy a omezují tak návrat žaludečního obsahu do jícnu.

Pokud obtíže trvají nebo jsou již od začátku velmi výrazné, může Vám lékař doporučit specializované endoskopické a rentgenové vyšetření.

• Rentgenové vyšetření se provádí při polykání speciální kontrastní látky, např. báriové kaše. Je to kaše připomínající sádru. Pro lepší přijatelnost se k ní přidávají nejrůznější ovocné příchutě. Vyšetření je bezbolestné a má zhodnotit jednotlivé fáze vašeho polykacího reflexu a dostatečnost dolního jícnového uzávěru.
• Endoskopické vyšetření se nazývá gastroskopie. Jeho význam v posouzení závažnosti a komplikací refluxní choroby je nenahraditelný, čímž je jistě vykoupena jeho jistá nepříjemnost. Pokud je Vám doporučeno gastroskopické vyšetření, připravte se na lehce nepříjemné polykání dlouhého kabelu. Jedině tak je však možné pečlivě prohlednout Váš jícen a žaludek a posoudit dostatečnost dolního jícnového uzávěru.
  Kabel gastroskopu je opatřen kamerou a světelným zdrojem. Je možné jím zavést i tenké nástroje, pomocí nichž Vám lékař při vyšetření odebere nepatrné vzorky jícnové nebo žaludeční sliznice. Tento odběr je nebolestivý. Samotné zavedení gastroskopu se provádí po lokálním znecitlivění, čímž se nepříjemnost vyšetření podstatně zmenší.
• Pokud obtíže trvají i při dlouhodobém podávání léků a úpravě životního stylu nebo se dokonce zesilují, bývá namístě zvážení chirurgického výkonu.
  Principem chirurgické léčby refluxní choroby je zpravidla vytvoření manžety kolem dolního jícnu, která zabraňuje pronikání šťáv ze žaludku do jícnu a tím zabraňuje dalšímu dráždění sliznice. Manžeta se vytváří z horní části žaludku přiléhající k jícnu. Ta se přiloží kolem břišního konce jícnu a připevní stehy. Manžeta pak tvoří jakýsi ventil, nahrazující nedostatečnou funkci uzávěrového mechanismu.
  Operace se provádí na většině pracovišť laparoskopicky. Principem je ošetření pomocí dlouhých tenkých nástrojů zaváděných z drobných vpichů do břišní dutiny. Celý výkon sleduje operatér na televizní obrazovce a nevyžaduje proto velkou operační ránu. Výhodou tohoto přístupu je zmenšení pooperačních bolestí a brzký návrat z nemocnice domů.

Co neovlivníte
Pokud u Vás refluxní choroba jícnu vznikla hlavně v důsledku hiátové kýly, těžko ji většinou odstraníte jen vlastní pomocí. Ke zmírnění nepříjemného pocitu pálení žáhy však máte mnoho dalších možností.

Co můžete sami
Velkou pomoc může představovat úprava Vašeho stravování. Snížení objemu stravy, častější a malé porce. Nevhodné je například polehávání po jídle a noční jídla. Individuálně se vylučují některé potraviny a nápoje. Je vhodné snížit tělesnou váhu a nekouřit.

Máte riziko onemocnění
Riziku tohoto nepříjemného onemocnění jste vystaveni zejména tehdy, podléháte-li hektickému životnímu stylu, upřednostňujete nepravidelné stravování, velké jednorázové porce jídla a nedostatek přirozeného odpočinku po jídle. Častou příčinou refluxní choroby provázené nepříjemným pálením žáhy je i nadměrná obezita.
Pokud u Vás byla při gastroskopickém vyšetření nalezena tzv. hiátová hernie, je riziko refluxní choroby jícnu opět zvýšené. Nezpůsobuje-li však samotná kýla obtíže, není důvod k jejímu léčení.

Zdroj: Internet: ČTK, Ordinace.cz – autor: Tomáš Marada, Foto: Internet