Seniory v domovech léčí senioři

Ústavy pečující o důchodce mají problém sehnat praktiky. Stávající lékaři stárnou a nástupce nemají.

Třiasedmdesátiletý lékař Miroslav Kotrle už myslí na důchod. Rád by svou praxi postupně předal svému nástupci, ale jeho pacienty nikdo převzít nechce. Pracuje totiž v domově důchodců a sehnat do těchto ústavů lékaře je stále větší problém. S léčbou starších pacientů jsou totiž spojené vyšší náklady i náročná práce. V příštích letech bude situace ještě horší, protože třetině středomoravských praktiků je přes šedesát a mladí lékaři nemají o obor zájem.
˝Přemýšlím o tom, že už opravdu odejdu, ale nemám nikoho, kdo by po mně praxi převzal,˝ říká praktický lékař Miroslav Kotrle, který ordinuje v Domově důchodců v Července, Ústavu sociální péče v Nových Zámcích a šternberském Vincentinu. Nikdo z lékařů o jeho praxi ovšem nemá zájem, i když od pojišťoven dostávají za starší pacienty o něco vyšší kapitační platby. ˝Náklady na léčbu starších lidí jsou ale mnohem vyšší než u mladších pacientů. A když si to pak spočítáte, musíte na léčbu lidí v domovech důchodců vlastně doplácet. Všechny limity od pojišťoven na léky nebo pomůcky překračuji,˝ poznamenal Kotrle.

Několik let už přesluhuje také lékař v Domově důchodců v Javorníku. Ředitelka domova Ludmila Robotková se bojí doby, kdy doktor opravdu skončí. ˝Lékař, který za našimi klienty dochází, má 76 let, a není daleko doba, kdy přestane pracovat. Už jsme oslovili jiné praktické lékaře v okolních obcích i v Jeseníku, jestli by měli zájem potom nastoupit na jeho místo, ale nikoho jsme nesehnali. Sami mají ve svém obvodu tolik pacientů, že nechtějí ještě jezdit k nám. Bude obrovský problém někoho sehnat,˝ říká Robotková.

Přitom domovy důchodců mají ze zákona povinnost zajistit pro své klienty lékařskou péči. ˝Zákon už ale neříká, kde máme vzít lékaře, který by tuhle práci byl ochoten dělat. Stejně obtížné je sehnat také fyzioterapeuty,˝ říká ředitel Domova důchodců v Července Josef Piska.

Nejen špatné finanční ohodnocení ale stojí za nezájmem praktiků o práci v ústavech. ˝Je to náročnější i po psychické stránce. Většinou pečujete o nemohoucí pacienty, s kterými se i obtížně komunikuje. Syndrom vyhoření tady hrozí mnohem víc, než když máte jen svůj obvod,˝ míní lékař František Kůra, který ordinuje v Domově důchodců v Libině na Šumpersku. Také jemu chybí do důchodu jen několik let a těžko bude hledat svého nástupce. ˝Lékaři tu nejsou. Nemám ani nikoho na zástup, bojím se, abych nebyl nemocný. Najít někoho, kdo po mně praxi převezme, bude ještě horší. Nevím o žádném lékaři, který by se připravoval na Šumpersku v tomto oboru k atestaci,˝ dodal lékař.

Nedostatek praktických lékařů začíná být problémem celého Olomouckého kraje. Většině je přes padesát let a mladí doktoři nemají o tuto odbornost zájem. A generační propast se bude stále prohlubovat. ˝Nemocnice si za nemalé náklady vychovají a vyškolí lékaře, který si u nich udělá po pěti letech atestaci, a pak je logické, že ho nechtějí nechat odejít do privátní praxe,˝ vidí jednu z příčin krajský zdravotní rada Václav Rýznar. Dalším důvodem, proč se lékaři do oboru zrovna nehrnou, je podle praktiků jejich nízké finanční ocenění a časově náročná práce.

Zdroj: MFDNES online – autorka: Jana Burešová, Foto: Internet