U paneláků v Chomutově vyrostl nový skanzen

Semlít si mouku a upéct z ní chleba v historické peci, podojit kozu nebo být při stříhání ovcí. To vše je možné ve skanzenu Stará Ves, který je součástí Podkrušnohorského zooparku v Chomutově. O víkendu se slavnostně otevřela jeho první část.

Expozice v souboru staveb, jehož součástí je i kaplička a větrný mlýn, přibližuje návštěvníkům život v severočeské vesnici na konci 19. století.
„Ke statku s chlévy a vejminkem přibude i dřevěná stodola. V jejich části bude muzejní expozice. Nechceme ale, aby se tudy jen procházely výpravy. Statek a okolí budou žít. Fungovat tu bude statkář s rodinou, kteří se budou starat o sad, políčka i dobytek. Návštěvníky budou provádět statkem i dalšími budovami skanzenu,“ líčí Iveta Houfová z propagace zooparku.

Skanzen Stará Ves leží na okraji areálu zooparku. Lesík ho odděluje od frekventované silnice I/13 mezi Chomutovem a Mostem. Při pohledu z návrší s větrným mlýnem to vypadá, jako by nad malebnou starou vesničkou trčely nedaleké paneláky. Přímo u statku je přitom klid a venkovsky příjemně.
„Těšíme se, až stromy budou ještě vyšší, to už vůbec nebude znát, že je tu vedle sídliště a městský ruch. Tady poroste obilí a zelenina, tamhle je sad,“ ukazuje Věra Stejná, statkářka a průvodkyně skanzenem.
Náklady na vybudování statku a chlévů, kapličky a větrného mlýna přišly na téměř osm milionů korun. Většinu z nich získal zoopark z evropských dotací, asi dvacet procent uhradilo město Chomutov a část i soukromý sponzor.

Vstupné: starý hrneček
Pro návštěvníky se skanzen otevřel v sobotu vůbec poprvé. Statkář je přivítal stylově chlebem a solí, viděli stříhání ovce nebo poznali taje větrného mlýna. Dozvěděli se i to, že jméno Stará Ves získal skanzen podle toho, že jde o pokus vytvořit tu repliky originálních stavení a budov z původních, tedy starých podkrušnohorských vsí.
„Nehrajeme si na stoprocentní originální skanzen s původními stavbami. To je v této oblasti naprosto nerealizovatelné. Všechny domy, které tu stojí a budou stát, jsou ale věrné kopie nebo dokonce převezené originály staveb z různých míst regionu. My se jim snažíme znovu vdechnout život. Nic z toho, co tu návštěvníci vidí, už jinde nestojí,“ říká Iveta Houfová. „Když jsme hledali název, zjistili jsme, že je všude spousta Nových Vsí, ale žádná Stará. Proto jsme se rozhodli pro Starou Ves,“ dodala.

Skanzen zatím neběží v plném provozu, proto je i vstupné velmi nestandardní – zájemci platí statkářům, kteří jsou zároveň průvodci, starými oprýskanými hrnečky. Ty budou sloužit dalším návštěvníkům na podávání různých nápojů.
„Přeci tu nebudeme používat plastové kelímky. A každý má doma určitě nějaký hrneček, který už dosluhuje. Nám se hodí a pomůže tu vytvořit originální atmosféru,“ míní Věra Stejná.

Sad ze štěpů z Doupova
Myšlenka vybudovat u chomutovského zooparku skanzen je stará třicet let. Tehdy se uvažovalo, že vznikne areál se sedmi statky, každý zaměřený na chov jiných hospodářských zvířat. Megalomanský projekt se ale postupem času proměnil ve snahu přiblížit ve skanzenu co nejvěrněji život na krušnohorské zemědělské usedlosti na přelomu 19. a 20. století.
V přízemí statku je expozice, která dává nahlédnout do černé kuchyně, k peci na pečení chleba nebo do ložnice statkářů. Sousední chlévy a vejminek zas ukazují různé historické zemědělské stroje, chovají se tu kozy, ovce a budou tu i krávy, slepice, husy a jiná drůbež. Vše původní krušnohorská plemena. Zoopark je získal od saského sdružení Sirius Sachsen, které provozuje statek, na němž se zbavují závislosti toxikomani. Vedle vznikají malá políčka a vysazen už je originální sad.
„Chodili jsme po zaniklých obcích na Doupově a sbírali padanky jablek, hrušek a švestek. V jirkovských sadech jsme si z nich nechali udělat štěpy a ty jsme zasadili. Až budou stromy větší, bude mít každý svou cedulku s označením obce, z níž pochází,“ prozradila Houfová.

Kaple pochází z obce Krupice, mlýn z Bernova
Kousek od statku stojí sloup Nejsvětější Trojice a u něj malá hrázděná kaplička svaté Matky Boží, která kdysi stávala ve vesničce Krupice v Doupově. Jedním z jejích základních kamenů je schod z kaple, která zanikla spolu s vesnicí, jež se stala v padesátých letech součástí vojenského výcvikového prostoru Hradiště. Jsou na něm dva letopočty – 1961 jako zánik obce na Doupovsku, a 2005 pro rok, v němž se začala znovu vracet na svět.
Zcela originální a nečekanou atrakcí skanzenu je větrný mlýn. V kraji jich bylo asi osm. Předchůdce toho ze skanzenu stával v Bernově nad Chomutovem. Jde o mlýn holandského typu, tedy takový, jemuž se otáčí střecha, na které je umístěno obří kolo s lopatkami. V sousedním Sasku se ale stavěly mlýny, jejichž dřevěné „tělo“ se pohybovalo celé.
„V přízemí je expozice o větrných mlýnech a také maketa ahníkovského zámku, který bude ve skanzenu také stát. V patře chystáme speciální expozici se zvířaty, která žijí v těsné blízkosti lidí a do statků z konce 19. století rozhodně patří. Budou tam krysy ohryzávající pohovku nebo švábi,“ popsal netradiční ukázku obyvatel mlýna Martin Pilař, mluvčí zooparku. „Mlýn je ale samozřejmě funkční. Chceme tu pořádat ukázky mletí a toho, jak to tu fungovalo,“ dodal.

Ahníkovský zámek povstane z ruin
U krupické kapličky už vyrůstá další z budov skanzenu – roubená chalupa. Stávala ve vesničce Soběnice u Úštěka. Ve skanzenu v ní bude místo pro včelaře a ptáčníky. V lese za ní bude schovaná horská hájenka. V areálu bude i malá chmelnice a vinice. Perlou a největším unikátem skanzenu bude zámek Ahníkov, jedinečná ukázka saské renesance, která stávala na českém území. Byl ozdobou vesničky mezi Chomutovem a Kadaní, nyní jsou jeho zbytky složeny ve stodole v zooparku. V polovině osmdesátých let byl totiž zbourán kvůli těžbě hnědého uhlí.
„Postaví se vlastně zcela nová stavba, jakýsi skelet zámku, a ten se osadí zrestaurovanými původními prvky – obložením, chrliči a reliéfy. Na pohled tedy bude zámek vypadat jako opravená historická stavba,“ upozornila Houfová. „V zámku bude muzeum zaniklých obcí regionu, společenské a konferenční sály a jedno křídlo bude sloužit k ubytování,“ doplnila.

Na dostavbu celého areálu, ale především zámku, je potřeba asi 200 milionů korun. Zoopark je chce získat z evropských dotací a vše mít hotovo do šesti let. Na sítě pod zámkem a v okolí už získal finance z vládních patnácti miliard na zahlazení těžby uhlí.

Praktické informace
- Skanzen se nachází v areálu Podkrušnohorského zooparku Chomutov.
- Otevřeno je zatím pouze v sobotu a neděli. Individuální prohlídky si lze domluvit na tel.: 474 629 917
- Vstupné: starý oprýskaný hrneček

Zdroj: MF DNES – autor: Ondřej Černý, iDnes.cz, Foto: iDnes.cz – autor: Martin Adamec, MAFA