Zabijte mě, prosím, pane doktore…

Začíná vznikat vůbec první zákon, jehož cílem je legalizace eutanazie v Česku. Smrt na vlastní přání chce jako vysvobození pro nevyléčitelně nemocné a bolestmi trpící pacienty dostat do zákonů poslanec Boris Šťastný z ODS. Někteří odborníci varují, že by se zákon o eutanazii dal zneužít.

Nyní chce o svém záměru rozjet diskusi, pořádat semináře – a v příštím roce předložit ve Sněmovně návrh zákona. Poslanec se inspiroval v Belgii a Nizozemsku, kde je eutanazie povolena.
Má čtyři podmínky, za nichž by smrt z rukou lékaře byla možná. Pacient musí být nevyléčitelně nemocným, dále způsobilý k právním úkonům, mít velké utrpení a bolesti a musí o eutanazii sám požádat.

Nahlas to žádný z lékařů nepřizná. Ale těch, kteří dali umírajícímu pacientovi záměrně vyšší dávku opiátů, a tak ho usmrtili, je dost. Většinou to udělali na přání pacienta, mnozí však i bez něj – protože si mysleli, že mu pomohou zkrátit utrpení. ˝Říká se tomu divoká eutanazie a znamená to, že lékař vědomě vede léčbu ke smrti pacienta,˝ řekl včera na konferenci o eutanazii Zdeněk Kalvach z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Divoká eutanazie se na první pohled může zaměnit s takzvanou paliativní medicínou. Což je komplexní léčba o umírajícího člověka, která mu má ulehčit smrt. Ta však směřuje k tišení bolesti. Což mimo jiné znamená, že lékaři zvyšují pacientům dávky opiátů ve chvíli, kdy už nižší nezabírají.
Vedlejším účinkem takové úlevy od bolesti však může být zástava dechu a smrt. Při divoké eutanazii se proto dávky opiátů zvyšují, aniž by kdo zjišťoval, jestli na bolest zabraly. ˝Cílem je ukončit utrpení nemocného,˝ popsal Kalvach.
Právě o tom, co je a co není eutanazie a jak nejlépe pomáhat umírajícím, v úterý v Praze hovořily desítky odborníků z hospiců, nemocnic, léčeben dlouhodobě nemocných, teologové a vyučující etiky. A názory se značně různily.

Neberme lidem svobodu rozhodovat
Svobodné rozhodování o způsobu smrti podporuje chirurg Pavel Pafko. ˝Je rozdíl mezi úmyslným zabitím člověka, to je vražda, a eutanazií, kdy jde o ukončení života pacienta na jeho přání. Člověk má právo ukončit svůj život, když se pro to rozhodne,˝ prohlásil. Podle něj je to však dnes tak, že lidé v nemocnicích umírají na přání personálu. ˝Zdravotníci rozhodují, komu ještě dají infuzi a komu ne,˝ říká Pafko.
Opačný názor má ředitel hospice v Rajhradě u Brna Jiří Prokop a spolu s ním i celá Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče.
˝Prestižní lékařský časopis Lancet zveřejnil studii, která se opírala o holandské zkušenosti s eutanazií. A ukázalo se, že zemřít kvůli nesnesitelné bolesti si tam přála třetina pacientů. Ostatní chtěli odejít ze života proto, že se cítili být opuštěni a na obtíž. To jsou ale všechno věci, které se dají snadno řešit,˝ zdůrazňuje. ˝Otázka pak nestojí tak, zda povolit či nepovolit eutanazii, ale jak nastavit podmínky pro důstojné umírání lidí,˝ dodává. A varuje před povolením eutanazie. ˝Je to prolomení hranice. V Nizozemsku poté, co ji povolili, bylo usmrceno bez předchozí žádosti 1000 lidí, říká ta stejná studie z Lancetu. Prostě proto, že se lékařům začalo zdát normální někoho usmrtit. A to je varující,˝ řekl.

… jenže svoboda rozhodnutí neexistuje
Podle lékařů je však svoboda rozhodnutí iluzí. ˝Existuje termín sociální eutanazie. Což je odborný popis toho, že rodina tu babičku vždycky zmanipuluje a přesvědčí, že je pro ni i pro všechny lepší, aby se už netrápila a poprosila o injekci. Zkušenosti z Holandska to dokazují,˝ říká Robert Huneš z Asociace hospiců. Podle práva by pak všechno bylo v pořádku, protože pacientka dobrovolně souhlasila s eutanazií. ˝Ale že je za tím nátlak třetích osob, to už nikoho nezajímá,˝ dodává Huneš.
Poslanec Šťastný chce přijít s návrhem na legalizaci eutanazie. Má šanci projít, když před rokem politici zamítli, aby existoval nový trestný čin ˝usmrcení na žádost pacienta˝, s výrazně nižším trestem, než je vražda?

Co chtějí politici?
Sociální demokraté nejsou jednotní. David Rath, předseda zdravotního výboru Sněmovny, však míní, že by se o tématu mělo diskutovat. ˝Byl bych pro debatu s belgickými a holandskými kolegy o tom, jak se to u nich osvědčilo. Pokud ty zkušenosti budou dobré, já bych se klonil k zavedení podobné právní úpravy i u nás,˝ podpořil Šťastného návrh.
Jan Carbol z KDU-ČSL tvrdí, že debatě lidovci nechtějí bránit. ˝Budeme argumentovat a přesvědčovat kolegy. Chceme mluvit spíš o smyslu života.˝ Podle něj je totiž lepší zajistit, aby lidé umírali důstojně. Pak nebudou žádat o eutanazii.
Jiřina Fialová z KSČM má obavy, že je to příliš zneužitelný nástroj. ˝Naše společnost není ještě tak vyspělá, aby to nezneužívala,˝ míní. Samotné ministerstvo zdravotnictví se staví spíš na stranu odpůrců eutanazie. A míní, že v drtivé většině je žádost o eutanazii jen voláním nemocných o pomoc.

Důstojné umírání je však v Česku těžké zajistit. V zemi je jen deset hospiců, dva nové se právě stavějí a dva jsou v plánu. Což je jen několik stovek míst pro důstojnou smrt.

Češi a eutanazie

Povolil/a byste eutanazii?

Kdo je pro eutanazii (podle voličů politických stran)

Kdo je pro eutanazii (podle věku)

Zdroj: SC&C v roce 2006 pro MF DNES, 3166 respondentů.

Strany před volbami: Chcete povolit eutanazii?

Anketa MF DNES před volbami 2006

Chceme kontrolu i nad svou smrtí

Denně vidí, jak lidé umírají. Jiří Prokop je ředitelem Hospice v Rajhradě u Brna. Má proto smutnou práci? ˝Ne. Pro lékaře v nemocnicích či na záchrankách je smrt pacienta neúspěchem. Ale pro nás je to vítězství – dosáhnout dobré smrti pro pacienta.˝

Diskuse o ˝smrti na přání˝ se pravidelně vrací. Proč?
Je potřeba si uvědomit, že eutanazie je ekonomicky výhodná. Nemusíte vynakládat péči a peníze na pacienta. A obyvatelstvo země stárne, takže problém s financemi se zvětšuje. Byl by to taky jistě dobrý obchod i pro farmaceutické firmy – umím si živě představit, že by rychle zareagovaly a začaly prodávat nějaké eutanaziasety…

Vy jste pro, nebo proti eutanazii, po tom, co vidíte za bolest v hospici?
Víte, myslím, že celá ta diskuse má ještě jeden rozměr. Je to hodně o našem způsobu života. Moderní člověk má kontrolu nad svým životem. Nad tím, kam jde, co tam bude dělat, kdy tam dojde… Jakmile onemocní, tu kontrolu ztrácí. Najednou s ním někdo jiný v nemocnici šoupá sem a tam. Je to někdo jiný, kdo rozhoduje, kdy má jíst, pít, a vůbec co se bude dít. A smrt pak vypadá podobně: nejste to vy, kdo rozhoduje o tom, kdy zemřete. A možnost eutanazie jako by člověku znovu vracela kontrolu nad životem. A to je svůdné – mít znovu tu moc rozhodnout. A nebezpečně zneužitelné.

Ale utrpení těžce nemocného umírajícího je často velké…
Ano, častý argument je, že utrpení je zbytečné. Rozlišujme ale bolest a utrpení. Bolesti se v 99,9 procenta dá zabránit. A utrpení? To pramení z toho, že se umírající cítí zbyteční. Nejsou. Nechceme nad tím přemýšlet, ale utrpení je jen jednou z fází života, má svůj význam. Už jako příklad pro rodinu okolo. Snazší to mají věřící, ti tomu rozumějí.

Zdroj: MFDNES online – autorka: Lenka Petrášová, redakce, Foto: Internet