Horko trápí hlavně lidi se záněty dýchacích cest, alergiky a kardiaky

Současné horko trápí hlavně lidi s chronickými záněty dýchacích cest, alergiky a kardiaky. Suchý vzduch plný prachu a alergenů dráždí více sliznice vyschlé horkem. Lidem s nemocným srdcem hrozí oběhové selhání a kolaps. Lékař Jan Jelínek proto doporučuje pít častěji a v malých dávkách a přidat k obvyklým nápojům minerálky. Na dostatek nápojů by podle něj neměli zapomenout ani senioři. Alergikům uleví sprej s vincentkou.

Na pitný režim by podle Jelínka měli myslet v horku všichni. Z nedostatku tekutin totiž může bolet hlava i jinak zdravého člověka. Kardiaci by ale neměli pít velké množství tekutin naráz, příliš by to zatížilo jejich oběh. „Vhodné je zkrátit interval mezi pitím, to znamená každou chvíli se trochu napít. Pak je tělo schopno si zregulovat, kolik tekutin potřebuje, a nehrozí akutní kolaps, který je provázen prudkým poklesem tlaku a mdlobou,“ vysvětlil lékař.

V horku se člověk potí a ztrácí tím minerály, takže je má doplnit minerálkami. Lidem s oběhovým onemocněním ale hrozí z přebytku minerálů selhání srdce. „Když ale polovina tekutin je v minerálce, tělo už si s tím poradí,“ řekl lékař.
Zahnat žízeň kávou nebo alkoholem podle něj moc nepomůže, protože obojí má močopudné účinky. Následně tělo ještě více tekutin vyloučí. Kávu si člověk může dát, pokud není léčen na vysoký tlak a doplní ji sklenkou vody. Určitě si tím ale nedoplní chybějící tekutiny.

Rosení vzduchu v místnostech nemá podle Jelínka v letním vedru moc smysl. I když se zdá, že je velké sucho, je nyní oproti zimním měsícům absolutní vlhkost dokonce vyšší. Voda se ale v horku rychle odpařuje; nesráží se a není tolik rosy. Kdyby si člověk v bytě významně zvlhčil vzduch, vyřadí tím jen účinný regulační mechanismus, kterým je pocení. Pot se nebude odpařovat a člověk jen dosáhne efektu skleníku či tropů. „Z člověka lije pot, ale neodpařuje se, takže se tělo neochladí,“ vysvětlil lékař.
Zvlhčování vzduchu by proto podle něj mělo být jen místní. Kromě spreje s vincentkou pro alergiky jsou vhodné ultrazvukové přístroje, které dělají v místnosti nad pracovním stolem mlhu, celkově ale vlhkost v místnosti významně nezvýší.

Mluvčí pražské záchranky Nina Šeblová ČTK řekla, že v horkých dnech jezdí záchranáři více k lidem, kteří zkolabovali. „Nejčastěji to je mezi 11:00 až 16:00 hodinou. Ohroženi jsou kardiaci a astmatici, kteří trpí dechovými obtížemi a může u nich dojít až k srdečnímu selhání. V krajních případech u nich hrozí až šokové stavy,“ popsala.

Horkem jsou podle mluvčí ohroženy také děti, které nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém, a senioři, kteří ho postrádají. Při nefunkčnosti tohoto systému nemá člověk pocit žízně. „Nevnímají horko, takže jim hrozí přehřátí, odvodnění, následný kolaps a ztráta vědomí,“ varovala mluvčí.

V horkém létě často vyjíždějí záchranáři k topícím se lidem. Lékaři doporučují, aby se lidé při vstupu do studené přírodní vody postupně ochlazovali. Náhlé ponoření může způsobit zástavu srdce i u zdravého člověka mechanismem takzvané vagové smrti. Při delším pobytu ve vodě se organismus podchladí a následně hrozí vyčerpání. Obzvlášť opatrní při koupání by měli být kardiaci, astmatici, epileptici, lidé s vysokým krevním tlakem a všichni, kdo trpí chronickým onemocněním.

Zdroj: ČTK, Foto: Internet