Pít jako duha

Nejdůležitější složkou lidského těla je voda. Průměrně 60 procent hmotnosti člověka tvoří právě tato tekutina, a pokud jí ubývá, škodí to nejen pokožce, ale také lidské kondici a výkonu. Myslet na správný pitný režim by proto lidé měli především v teplých dnech, kdy se voda z těla vylučuje intenzivněji než obvykle.

Kolik toho vyloučíme
Zní to skoro neuvěřitelně: lidské tělo denně opustí v průměru dva a půl litru vody. Větší část (asi 1,5 litru) člověk vymočí a další litr se vyloučí ve stolici, v potu a plicní stěnou při dýchání. O tom, že je v létě výdej tekutin vyšší, se člověk na vlastní oči poučuje každodenně: stačí se v parném letním dnu projet přeplněnou tramvají. Vyšší výdej vody si žádá také větší příjem tekutin, a proto právě v létě je potřeba dodržovat pitný režim. V extrémně horkých dnech může dojít i na často doporučované množství tří až čtyř litrů tekutin denně, které je pro ˝běžný˝ provoz většiny Čechů zbytečně nadsazené.

Potřeba vody je individuální
Jednotliví lidé se významně liší v tom, kolik vody denně potřebují. Je proto důležité, aby každý pozoroval své tělo a zjistil, jaké množství nápojů je právě pro něj optimální. Pochopitelně se pro základní odhad dají použít obecná doporučení. Americký Medicínský institut radí, aby muži přijímali denně tři litry a ženy 2,2 litru tekutin. Do tohoto objemu se započítává i voda obsažená v jídle; například ze 100 gramů chleba jich 40 tvoří voda, v bramborách je to 78 gramů, v mléce nebo jogurtu 88 gramů, a v melounu nebo salátové okurce dokonce okolo 95 gramů.

Jak jsou na tom děti?
Pokud jde o děti, potřebují tekutin pochopitelně méně. Kojenci za běžných podmínek vypijí asi tři čtvrtě litru, děti do 10 kilo váhy asi 1,5 litru, přibližně dvacetikilové dítě by mělo vypít až 1,7 litru a dítě s hmotností kolem 45 kilogramů už se v doporučeném množství tekutin blíží dospělým – mělo by dostat dva litry denně.

Kolik tedy vypít?
Druhá metoda, která pomůže odhadnout nutný příjem tekutin, je podobná ekonomické rozvaze: člověk musí spočítat jejich výdej. Pokud tedy patří k průměru a vyloučí denně 2,5 litru tekutiny a pokud pětinu své potřeby tekutin pokryje jídlem, potřebuje ještě asi dva litry nápojů. Nejdůležitější ale je objem tekutin individuálně přizpůsobit: prostě pít tak, aby člověk neměl žízeň. Ta se objevuje tehdy, když tělo ztratilo jedno až dvě procenta obsažené vody, což už je pro něj docela zátěž. Pokud při pravidelném pití tělo vytvoří denně jeden až dva litry bezbarvé nebo jen lehce nažloutlé moči, je vše v pořádku.

Obyčejná voda je lepší než minerálky
I když reklamy lákají spotřebitele k nákupu zdravotně vyvážených minerálních vod a lahodných směsí kávy, ani jeden z těchto nápojů by odborníci na výživu k pravidelné konzumaci nedoporučili. Pro optimální pitný režim je totiž nejlepší obyčejná voda. Pitná voda z vodovodů i studen (pokud splňuje všechny hygienické požadavky) se totiž dá pít dlouhodobě a bez omezení. Z balených vod jsou vhodné vody kojenecké, pramenité a slabé přírodní minerálky, nikdy ale nesmějí být sycené. Bublinky oxidu uhličitého mohou způsobit potíže zvlášť kardiakům a kojencům, a tak by je tyto skupiny lidí neměly pít vůbec. Doporučovanými nápoji pro dlouhodobou konzumaci jsou kromě toho šťávy z ovoce a zeleniny ředěné vodou nebo slabé neslazené čaje – zvlášť vhodný je čaj zelený. Bylinkový čaj by si lidé měli vařit slabý a druh louhované rostliny pravidelně obměňovat.

Se sodovkou a mlékem opatrně
Celou řadu nápojů odborníci doporučují s výhradou, že by jejich konzumace neměla být dlouhodobá. To se týká například minerálních vod. Ty mohou pomáhat lidem, kteří potřebují doplnit určité minerální látky, ostatní je vyhledávají kvůli chuti, která bývá lepší než u vody z kohoutku. Podle lékařů se jich ale má pít denně maximálně půl litru s vyšší mineralizací a je třeba značku minerálky pravidelně střídat. Při nadměrné konzumaci hrozí zdravotní problémy, jako jsou vyšší tlak, ledvinové, močové nebo žlučové kameny či problémy s klouby.

Zrádné bublinky
Nápoje obsahující oxid uhličitý jsou sice osvěžující, mají ale celou řadu rizik a vzhledem ke své močopudnosti nejsou optimálním nástrojem doplňování tekutin do těla.
Dodávat do těla tekutiny ve formě mléka nebo kakaa podle odborníků není příliš efektivní, protože se jedná spíš o tekuté jídlo než nápoj, a především kakao se obvykle servíruje slazené, což jeho schopnost utišit žízeň dále oslabuje.

Dětská pitíčka
Reklamy dětem i jejich rodičům často vnucují různé limonády, džusy a nápoje typu koly, ale žádný z nich není optimálním zdrojem tekutin. Testy provedené před dvěma lety ukázaly, že se v nápojích najde průměrně 16 kostek cukru na litr, ˝dětský˝ džus Kubík s příchutí jahod a banánu měl v přepočtu v litru dokonce 33 kostek. Celosvětově rozšířené koly měly kolem 25 kostek cukru v litru, kolem 12 kostek na litr měly i ochucené minerální vody. Tyto nápoje tedy mohou významně přispět k tomu, aby se děti proměnily ve cvalíky. Ani neslazené sycené nápoje ale nejsou žádoucí, zvyšují totiž kazivost zubů.

Alkohol a káva
Mnozí lidé si bez pár turků a několika piv neumějí představit svůj den, z hlediska pitného režimu ale káva ani alkohol k doporučení rozhodně nejsou. Působí totiž močopudně, takže člověka nutí vymočit víc, než kolik vypil. A i když jsou známy mnohé pozitivní účinky vína a piva na lidský organismus, nelze doporučit víc než jednu skleničku vína nebo půllitr piva za den.

Zdroj: Měsíčník zdraví.cz – autorka: Kristina Procházková, Foto: Internet