Jak moc se můžeme bránit mrtvici?

V posledních letech postihují kardiovaskulární onemocnění (KVO) stále častěji lidi v plně aktivním věku, dokonce i ženy, které byly dlouho proti infarktu nebo mrtvici považovány za ˝chráněné˝. Lze se nějak bránit?

Každoročně u nás umírá vinou kardiovaskulárních onemocnění na 50 000 lidí, což je srovnatelné například s počtem obyvatel Chomutova. Představuje to polovinu všech úmrtí, dvakrát více, než obětí obávaných nádorových chorob. Navíc tato zdravotní postižení, i když je nemocný přežije, mnohdy těžce a doživotně změní život pacientů i jejich rodin. Z plného zdraví se tak během pár minut stávají doživotními invalidy.

Blesk z čistého nebe
Současná medicína, v tomto případě kardiologie, lékařský obor zabývající se chorobami srdce, dosáhla sice značného pokroku, ale v ˝závodech˝ s narůstajícím počtem onemocnění se jí stále nedaří vítězit. V léčbě infarktu myokardu urgentním zprůchodněním ucpané tepny angioplastikou má dokonce Česká republika primát ve světě. Přesto stále vysoké procento nemocných na infarkt zemře. Skoro polovina postižených totiž umírá, aniž by lékaři dostali vůbec šanci se s onemocněním poprat.
Světoznámým odborníkem na léčbu KVO je prof. MUDr. Richard Češka, CSc., který řekl: ˝Společnou příčinou KVO je ateroskleróza, dlouhodobý chorobný proces, postihující stěny tepen. Známe nejvýznamnější rizikové faktory aterosklerózy a KVO, poruchu metabolismu tuků v krvi, tedy zjednodušeně zvýšený cholesterol. Dále jde o zvýšený krevní tlak (hypertenzi), kouření cigaret a cukrovku. Tyto rizikové faktory mají na svědomí 95 procent všech KVO.˝

Je ateroskleróza dědičná?
Dispozice je dána do velké míry geneticky. Podobně jako najdeme rodiny, ve kterých se vyskytují nádorová onemocnění, jsou rodiny, jejichž příslušníky ve zvýšené míře ohrožují kardiovaskulární onemocnění. ˝Stěží by asi někdo předpokládal, že štíhlého čtyřicátníka postihne infarkt. Pak zjistíme, že jeho sestra prodělala první infarkt již v osmatřiceti letech, tatínek zemřel na druhý infarkt v pětačtyřiceti. Každý z nás by se měl snažit zjistit, na co umírali jeho předkové. Jde alespoň o poslední tři generace. Podívat se i na svoje bratrance, neteře, zda se u nich nevyskytují některé rizikové faktory˝, doplňuje prof. Češka.
Existuje dokonce rozdíl mezi pohlavími. Ženy jsou proti srdečně cévním onemocněním chráněny do menopauzy mnohem více než stejně staří muži. U těch se první projevy objevují před 55 rokem, u žen průměrně o deset let později. Nejnověji nastává odklon od toho podávat ženám hormonální léčbu v představě, že se prodlouží doba ochrany proti kardiovaskulárním onemocněním.

Naděje pro naše srdce
Loni v červnu byl založen Nadační fond Naděje pro Vaše srdce, jejímž předsedou správní rady je právě prof. Češka.
˝Rozjíždíme informační kampaň, aby si všichni uvědomovali svoje rizika. Důležité je, aby lidé znali hodnoty základních rizikových faktorů. Jistě je jen málo čtenářů, kteří by někdy v životě neměli změřený krevní tlak, mnozí i cholesterol či glukózu, tedy hladinu cukru v krvi. Na našich webových stránkách http://www.vasesrdce.cz. si nyní může každý zájemce přesně zjistit, zda mu nebezpečí KVO hrozí.˝

Mít vše pod kontrolou!
Pro prevenci kardiovaskulárních chorob jsou důležité dva přístupy: Uvědomit si, že nějaká rizika vůbec jsou a pak rozhodnutí s tím něco dělat. Proto dál prof. Češka doporučuje zdravou životosprávu, ovšem ani ta není samospasitelná. ˝Nechci lobovat za farmaceutické firmy, ale existují velice účinné léky, které dokážou kontrolovat hladinu tuků v krvi, snižovat krevní tlak. Známe už dokonce i léky na odvykání kouření. Neměli bychom stále spojovat vysoký cholesterol pouze s tím, že pacientovi zakážeme vajíčka a špek. Pokud bude držet nějakou trochu rozumnou dietu, měl by dostat léky. Naše nadace lidem, kteří to chtějí vědět, ukazuje pravdu!˝

Kde pomáhá příroda
Novodobou módou i pomocí jsou rostlinné steroly (fytosteroly), přírodní extrakty, které se v malém množství přirozeně vyskytují v naší stravě, např. v rostlinných olejích, obilovinách či zelenině. Jde o velice zajímavé látky, které určitě patří k těm s prokázaným účinkem na snižování cholesterolu.
Musíme však vědět, co od nich můžeme očekávat, když ovlivňují vstřebávání cholesterolu ve střevě. Potravou ho získáváme asi třetinu a další dvě třetiny si syntetizujeme. Do syntézy cholesterolu rostlinný sterol nezasahuje, tam naopak působí právě účinné léky. Rostlinné steroly se ve střevě shlukují s cholesterolem. Tím zabraňují jeho vstřebávání do krve a odvádějí přebytečný cholesterol z těla pryč. Dochází tak ke snížení hladiny špatného cholesterolu v krvi.

Alkohol v rozumném množství
Ještě více než zmíněné fytosteroly asi čtenáře zajímá, jak je to s alkoholem. U zdravých lidí je malé množství alkoholu prevencí KVO z nejrůznějších důvodů. Zvyšuje ˝hodný“ cholesterol, má antioxidační účinky, v červeném vínu, pivu, ale třeba i v destilátech jsou prospěšné flavonoidy – pigmenty (rostlinná barviva), odpovědné za většinu jasných barev ovoce a zeleniny. Úměrným množstvím na den jsou dva drinky, což obnáší dva malé panáčky nebo dvě dvoudecky vína či dvě třetinky piva.

Co je to cholesterol?
Cholesterol je látka tukové povahy s komplikovanou chemickou strukturou, vyskytující se ve všech živočišných tkáních. Normální hladina celkového cholesterolu v krvi u jinak zdravého člověka je do 5 mmol/l.
Umíme rozlišit ˝zlý˝ LDL cholesterol (z anglického low density lipoprotein) navázaný na částice, které ˝vozí˝ cholesterol do cévní stěny a tak ji poškozují. Hladina LDL cholesterolu by neměla přesáhnout 3 mmol/l. LDL si libuje v tučných masech, vnitřnostech (hlavně játrech), uzeninách, vaječných žloutcích, výrobcích z plnotučného mléka, smažených pokrmech
Protipólem je ˝hodný˝ HDL cholesterol (z anglického high density lipoprotein). Dovede cholesterol z cévní stěny odstranit a má tak ochrannou roli jakéhosi ˝čističe˝ cév. Lékaři doporučují dosažení koncentrace HDL cholesterolu v krvi nad 1 mmol/l. K tomu může napomáhat i kvalitní rostlinný olej (hlavně olivový).

Prozradí nás obvod pasu
Obvod pasu je důležitým kritériem při volbách královny krásy. Ještě významnějším ukazatelem bývá u rizikové centrální obezity. Tuk uložený v oblasti břicha vede totiž k závažným zdravotním komplikacím. Horší je tvar tzv. jablka s tukem na bříšku než tzv. hrušky s tukem na bocích a hýždích.
Normální hodnota obvodu pasu u žen se doporučuje do 80 centimetrů, zdravotní riziko stoupá při hodnotě 88 centimetrů a vyšší. U mužů se normou stal obvod pasu do 94 centimetrů, zvýšené zdravotní riziko signalizuje hodnota pasu přesahující 102 centimetry.

Body Mass Index (BMI)
=poměr hmotnosti a výšky v metrech na druhou (BMI = m/kg2). Podle BMI klasifikujeme tělesnou hmotnost:
- normální – BMI = 19 – 24
- nadváha – BMI = 25 – 29
- obezita – BMI > 30

Co nejvíc chutná srdci
Vědci nedávno připravili seznam potravin, které mají výjimečně silnou schopnost chránit naše srdce a cévy. Favority jsou borůvky, česnek, červené víno, hořká čokoláda, hroznová šťáva (účinkuje úplně stejně jako víno), lněné semeno, ořechy, pivo, sója, šťáva z granátových jablek, vaječné bílky, zelený čaj.

Pohyb je lepší než léky
Cesta k výraznému posílení kardiovaskulárního zdraví nemusí vést jen přes neustálé návštěvy tělocvičen či fitcentr. Podle odborníků postačí cvičit umírněně alespoň třikrát týdně po dvaceti minutách.
Už to pomůže snížit krevní tlak a LDL cholesterol, riziko tvorby aterosklerotických plátů. Jde jen o to být co nejvíce v pohybu, pokud možno příjemném.

Zdroj: 21. století.cz, Milan Koukal, napsal: Prof. MUDr. Richard Češka, CSc. –
vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Foto: Internet