Nohy a nehty bez plísní

Abyste chytili plíseň na chodidlech nebo nehtech nohou, stačí málo. Třeba zapomenout pantofle při návštěvě bazénu nebo si půjčit cizí ručník. V nebezpečí jsou i nehty, každý by je chtěl mít bez poskvrnky. Bohužel často se stane, že houbová infekce napadne i naše nehty.

Jste na koupališti, nemáte pantofle. Stojíte naboso na dřevěných prknech staré sprchy. Říkáte si: pro jednou se nic nestane Kamarádka má na sobě skvělé střevíce. Ty si musíte vyzkoušet! Obujete si je na bosé nohy Jste na lyžařském výcviku. Dáte si sprchu a narychlo si nohy utíráte kamarádovým ručníkem Celý den nosíte neprodyšné botasky a zujete je až večer po návratu domů

Stačí málo
Abyste chytili plíseň na chodidlech nebo nehtech, stačí mnohdy málo. Dermatofyta, mikroskopické houby, které ji způsobují, milují teplá, vlhká a nevětraná místa. Na chodidlech, zejména mezi prsty, nacházejí ideální podmínky. Houbová infekce kůže nohou, latinsky Tinea pedis, patří k nejčastějším druhům mykóz. Snadno se jí nakazíte a snadno přehlédnete její první příznaky. ˝Velmi často začíná jako svědění v meziprstí nohou. V prostorech mezi prsty na nohou se kůže jemně olupuje, později se objevují malé prasklinky a začervenání,˝ popisuje onemocnění pražská dermatoložka MUDr. Hana Hořínková. Kůže bolí a pálí, někdy i zapáchá. Z prostorů mezi prsty se může infekce rozšířit i na plosku chodidla a na boční strany. Na patách se tvoří velké nánosy zrohovatělé kůže a vznikají bolestivé praskliny, doplňuje lékařka. Někdy se může vyskytnout i otok, puchýřky nebo mokvající vřídky.

Číhá všude
Bez přehánění lze říci, že houbová infekce, lidově plíseň, na nás číhá všude. Postižený člověk totiž kolem sebe rozsévá malinké, prakticky neviditelné částečky kůže, na kterých se nacházejí zárodky hub. Tyto částečky se mohou nacházet na podlaze, v ručnících, žínkách, botách, posteli i prádle infikované osoby. Prakticky neexistuje místo, kde by se nemohly vyskytovat. V takových podmínkách, jaké jsou například v koupelnových předložkách, kde je vlhko a teplo, mohou zárodky přežít dokonce dva roky, pokud proti nim ovšem nic nepodnikneme. Ale nakazit se lze také stykem s infikovanou kůží nemocného člověka nebo zvířete.

Důležitá hygiena
Plíseň nohou může chytit každý z nás. Někteří lidé jsou k ní ale náchylnější. Jsou to diabetici, lidé se zvýšenou činností štítné žlázy, oběhovými potížemi, oslabenou imunitou nebo ti, kdo prodělali léčbu antibiotiky. Častěji postihuje také osoby s nadváhou a se sklonem k nadměrnému pocení a sportovce. Ve značné míře se na vzniku plísňového onemocnění nohou podílí nedostatečná, ale paradoxně také nadměrná osobní hygiena. Nohy je třeba mýt dvakrát denně, ráno i večer, a to sprchovým gelem s neutrálním pH, abyste kůži nezbavili její přirozené ochranné tukové vrstvy a užitečné bakteriální flóry na povrchu. Důkladně je vysušte, obzvláště mezi prsty. MUDr. Hana Hořínková doporučuje používat pravidelně krém na zvláčnění kůže na nohou, který je k dostání v lékárně. ˝Pokud jsou paty již zatvrdlé s nánosy zrohovatělé kůže, mohu doporučit krémy či masti s vyšším obsahem urey a satigolové kyseliny, které kůži zjemní a oloupou,˝ dodává.

S léčbou neotálejte
Jestliže už jste onemocněli plísňovou infekcí nohou, buďte si jisti, že bez léčby sama nepřejde. Pokud ji nezačnete léčit včas, houby kůži brzy napadnou tak, že téměř nebudete moci chodit, nebo se přenesou z chodidel na nehty, případně na jiné části těla. Dermatolog většinou hned ví, že má co do činění s tímto nepříjemným, i když ne smrtelným onemocněním. Ale ne všechny změny na kůži, které provází zčervenání, loupání nebo svědění, musí znamenat, že máte plíseň. Mohou být také projevem jiných onemocnění, jako je lupénka nebo alergie. Někdy aby se lékař ujistil, o jakou nemoc se opravdu jedná, provede mikroskopický rozbor odebraných vzorků kůže.

Onychomykózou, plísňovou infekcí nehtů, jsou u nás postiženy statisíce lidí. Ale jen malé procento s ní jde k lékaři. Mnozí ani nevědí, že jde o nemoc, která se dá vyléčit léky. Jejím původcem jsou většinou dermatofyta, v menší míře kvasinky a nedermatofyta, případně jejich kombinace. Někdy se bakterie usadí na nehtu palce a malíčku, zřejmě i proto, že tyto prsty bývají v nejtěsnějším kontaktu s botou a mají nejméně vzduchu. Jsou ale případy, kdy infekce zasáhne všechny nehty na nohou, a dokonce i na rukou.

Jak ji poznáme
U plísňového onemocnění nehtů se nejprve na takzvaném volném okraji nehtu objeví nepravidelná bílá nebo žlutá skvrna. Ta se pomalu rozrůstá a nakonec se roztáhne na celou plošku. Nehet hrubne, ztrácí lesk, přestává být průhledný a postupně mění barvu, žloutne a hnědne. Ploška se někdy odděluje od lůžka a drolí se. Nehet vypadá neesteticky, ale také může nemocného omezovat v běžných činnostech. Někdy totiž pořádně bolí, a to i v klidu. Pokud jej neléčíte, začne zarůstat a zaněcovat se, případně se deformovat, a to je značně bolestivé. K houbové infekci se časem může přidat i bakteriální. Tehdy se vše komplikuje. Hůře se stanoví diagnóza a léčení je obtížnější a trvá déle.

Onychomykóza postihuje zejména starší lidi. Jejich nehty totiž rostou pomaleji. A tak polovina postižených jsou senioři nad 65 let. Stejně jako u houbových infekcí nohou jsou více ohroženi diabetici, lidé s cévním onemocněním nebo sníženou imunitou. Častější je toto onemocnění také u sportovců, zejména atletů a plavců, a u některých profesí, například námořníků, vojáků, pekařů. Naopak málo se vyskytuje u dětí a mladých lidí. Těm totiž rostou nehty rychle a houby se na nich hůře uchytí.

I nehet lze léčit
Každý, kdo na nehtu objeví podezřelou skvrnu, měl by co nejdříve navštívit kožního lékaře. Čím dříve, tím lépe. Doporučení od praktického lékaře nepotřebujete. Dermatolog nehty prohlédne a většinou odebere vzorek kůže z chodidel a nehtů nebo vás pošle k odběru do laboratoře. Před odebráním vzorků by nehet neměl být nalakovaný ani ostříhaný. Na základě mikroskopického rozboru pak lékař určí léčbu.

Tablety nebolí
Léčba onychomykózy bývá zdlouhavá. V některých případech, kdy nehet ještě není příliš zničený, pomáhá ošetřovat jej antimykotickou mastí nebo roztokem, natírat plošku speciálním lakem nebo používat speciální náplasti s obsahem léčivé látky. Takovou kúru je třeba aplikovat dlouho, i tři měsíce. V převážné většině případů ale nezabírá a slouží pouze jako doplněk k ústně podávaným lékům, antimykotikům. Účinná látka v nich obsažená, většinou jde o terbinafin nebo itrakonazol, putuje krví dovnitř nehtu, kde blokuje rozvoj infekce. Antimykotika je třeba užívat denně nejméně tři měsíce. Při takzvané pulzní terapii se tablety berou také tři měsíce, ale vždy jen jeden týden, poté následuje třítýdenní přestávka. Výhodou terapie je nižší potřebná dávka léku. Je tedy pro pacienta šetrnější a pohodlnější. V průběhu léčby je třeba dodržovat všechna doporučení lékaře. Nové nehty začnou růst po půl roce až roce a půl. Antimykotika umožňují vyhnout se chirurgickému zákroku, tedy obávanému stržení nehtu, k němuž dnes lékaři přistupují jen ve vybraných případech. Ale ani po ukončení léčby nemáte vyhráno. Protože plísňové onemocnění nehtů se rádo vrací, je nadále třeba dodržovat doporučení dermatologa a bedlivě dbát na hygienu nohou.

Zdroj: Měsíčník zdraví.cz – autorka: Ivana ZÁVOZDOVÁ, Foto: Internet