Reformy se dotknou peněženky každého

Čistá mzda, daň u potravin, nemocenská, jízdné na vlak či přídavek na dítě. To všechno a mnohé další se změní, pokud projde navrhovaná reforma veřejných financí. Výše platu se už nebude počítat z hrubé, ale tzv. superhrubé mzdy, která v sobě zahrnuje i odvody, které platí za pracující jejich zaměstnavatel.

Zmizí stávající čtyři daňová pásma, všechny platy budou zdaněny patnácti procenty. Rozdíl poznají především lidé, kteří berou nad 35 tisíc korun hrubého měsíčně. Těm podle současných pravidel stát do svého rozpočtu ukrajuje mnohem větší podíl než ostatním, nově si tak bohatší měsíčně polepší i o několik tisíc.
Rozdíl naopak téměř nepoznají lidé s průměrným platem. Několik stokorun, které ušetří na dani ze mzdy, jim vezme vyšší daň z přidané hodnoty. Její nižší sazba má vzrůst z pěti na devět procent. To se dotkne cen potravin, léků, jízdného, vodného, ubytování, knih či stavebních prací.
Zatímco u potravin může růst cen utlumit silná konkurence mezi obchodníky, kteří růst daně částečně zaplatí ze svých marží, České dráhy už dříve oznámily, že zvýšení daní promítnou do jízdného v plné výši. Ani na dálkových trasách by však nárůst neměl přesáhnout dvacet korun.

Nutnost šetřit státní peníze vede také k výrazným změnám v sociálních dávkách. O několik tisíc se sníží porodné, které v současnosti přesahuje sedmnáct tisíc korun. Základní délka rodičovské dovolené se zkrátí ze čtyř na tři roky, její výše zůstane stejná – přibližně 7600 korun. Matky či otcové, kteří budou chtít zůstat doma s dítětem o rok déle, budou tuto částku dostávat prvních 18 měsíců, dalšího dva a půl roku bude částka poloviční. Naopak ten, kdo zůstane doma pouze dva roky a měl příjem nad 16 500 korun, bude od státu dostávat přes jedenáct tisíc měsíčně.
Změní se také výše přídavků na dítě, nově je budou dostávat pouze rodiny, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima.
Pro rodinu se dvěma dětmi tak bude činit příjmový strop 22 tisíc namísto dosavadní 36 tisíc. Méně výhodné bude také marodění. Za první tři dny nemoci se nebudou na rozdíl ode dneška vyplácet žádné peníze. Zrušit se má také pětitisícové pohřebné.

Kolik zaplatíme za léky a ošetření u lékaře?

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek sice zdůrazňuje, že placení poplatků u lékařů či za recept není tím hlavním v reformě zdravotnictví, ale je to zároveň ta nejviditelnější změna, která se okamžitě dotkne peněženek všech lidí.
Původně návrh ministerstva počítal s tím, že od poplatků budou osvobozeny děti do tří let. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka s tím nesouhlasil a navrhl, aby děti neplatily poplatky vůbec. Koaliční partneři chvíli licitovali, zda se od poplatků osvobodí děti do šesti či do patnácti let.
Od včerejška je jasno: poplatky na návrh poslance za ODS Borise Šťastného budou platit všechny děti bez rozdílu věku. Podle něj jde o vítězství: ˝Nemá smysl dělat nějaké výjimky, protože pak skončíme v nepřehledném systému výjimek z výjimek a poplatky ztratí svůj regulační smysl,˝ říká Boris Šťastný. Poplatky za děti by tak rodičům měla kompenzovat daňová sleva. V jaké výši bude, o tom ještě není úplně jasno.
Kolik tedy s největší pravděpodobností budeme od Nového roku platit, kde a za co?

1. Kde všude se budou platit regulační poplatky?
Za návštěvu praktického lékaře, při které lékař pacienta vyšetřil. Stejně tak se bude platit u gynekologů, dětských lékařů, stomatologů, ambulantních specialistů, jako jsou oční lékaři nebo třeba alergologové. Totéž platí i pro návštěvy lékařů doma v bytě pacienta, návštěvy u psychologa či logopeda. Platit se bude za vydání každého ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného léku na recept, bez ohledu na počet předepsaných balení. Platba bude za každý lék na receptu zvlášť a ty tam smějí být nanejvýš dva. Další platby budou na pohotovostech včetně těch zubních v sobotu, neděli, ve svátek a v pracovních dnech od 17 do 7 hodin. Jedinou výjimkou, kdy pacient nemusí platit, je, když jej pohotovostní lékař odešle k přijetí do nemocnice.
Kromě toho se bude platit za takzvané hotelové služby v nemocnicích a dětských léčebnách a ozdravovnách, a to za každý den a noc, přičemž se den nástupu a den odchodu z nemocnice počítá dohromady jako jeden. Poplatek platí i průvodce dítěte, pokud s ním ve zdravotnickém zařízení zůstane.
Poslední poplatek se bude platit za každý lék na receptu, přičemž na jednom předpisu budou moci být jen dva léky.

2. Jak vysoké poplatky budou?
Za návštěvu lékaře 30 korun, za návštěvu pohotovosti 90 korun, v nemocnici 60 korun, za položku na receptu 30 korun (tedy maximálně 60 za jeden recept se dvěma léky).

3. Budou platit i děti?
Ano, všechny děti budou platit poplatek. S výjimkou těch, které jsou v ústavech nebo jejichž rodiče mají hmotnou nouzi. Další výjimkou jsou děti v takzvané dispenzární péči – tedy ty, které musí chodit k lékaři soustavně kvůli své vážné chronické nemoci – třeba na dialýzu s ledvinami.

4. Existují výjimky, kterých se placení netýká?
Ano. Poplatek neplatí lidé, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení (sexuální nebo třeba kvůli alkoholismu). Neplatí ani ti, kterým úřady nařídily izolaci v karanténě v nemocnici kvůli léčbě infekčního onemocnění. A platit nebudou muset ani ti, kdo prokážou, že pobírají dávky pro lidi v hmotné nouzi.
Neplatí se také za preventivní prohlídky nebo za návštěvu lékaře kvůli očkování, za hemodialýzu a laboratorní nebo jiné vyšetření, které si vyžádal sám ošetřující lékař. Ani na transfuzních stanicích při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně nikdo platit nebude.

5. Jak se bude platit?
Hotově nebo nejdéle do osmi dnů po propuštění z nemocnice. Každý, kdo požádá o vystavení účtenky, ji musí dostat. To, zda pacient nepřekročil svými platbami roční limit, však budou automaticky z hlášení lékařů, lékárníků a nemocnic hlídat zdravotní pojišťovny, takže pacienti nebudou muset shromažďovat účtenky a sčítat si je.

6. Jak to bude s limitem na doplatky?
Pokud celková částka zaplacená na poplatcích a na doplatcích překročí pět tisíc korun v jednom roce, zdravotní pojišťovna pacientovi musí všechny peníze nad tento limit zaplatit. A to do dvou měsíců od chvíle, kdy pacient limit překročil.
Ale pozor: do limitu se počítají pouze doplatky na nejlevnější pojišťovnou hrazený lék. To znamená, že když lékař pacientovi předepíše lék, který má doplatek 88 korun, a na trhu bude jiný lék s menším doplatkem – třeba 45 korun – pojišťovna započte do částky, která se sčítá do ročního limitu, jen ten levnější doplatek – 45 korun. A to bez ohledu na to, že pacient ve skutečnosti v lékárně zaplatil víc za jiný lék.

7. Bude se platit za léky v nemocnici?
Ne. Léky podané lékařem v ordinaci i v nemocnici jsou zdarma. Poplatek se váže na recept. I v nemocnici tak může pacient platit za lék, ale jen když mu na něj lékař vystaví recept a pošle ho do ústavní lékárny.

8. Bude se platit za kontroly u lékaře?
Jeden z návrhů byl, že by se za kontroly, které lékař nařídí do sedmi nebo deseti dnů, neplatilo. Jenže tento návrh neprošel, a platit se tak bude za každou kontrolu, i kdyby pacient k lékaři třeba kvůli zlomené noze musel půl roku co tři týdny.

9. Musí po mně lékař či lékárník poplatek vyžadovat?
Musí. Dokonce pokud to neudělá a o poplatek nepožádá, hrozí mu pokuta až do výšky 50 tisíc korun.

10. Co když pacient odmítne poplatek zaplatit?
Neplatiči budou mít problémy s úřady a mohou ve správním řízení dostat pokutu. Podle České lékařské komory však není tato varianta – když pacient nezaplatí – v zákoně dostatečně ošetřena. Lékař navíc musí poskytnout péči i pacientovi, který mu poplatek odmítne dát. Kromě toho musí úkon administrativně zaznamenat a zdanit. Pokud pacient nezaplatí, bude tedy zdaňovat i částku, kterou ve skutečnosti neobdržel.

11. Bude platit nějaký ˝strop˝ pro děti nebo vůbec pro pacienty při pobytu v nemocnici?
Nebude žádný strop. A to ani když bude dítě či dospělý v nemocnici s vážnou chorobou nebo zraněním delší dobu, nebudou od poplatku osvobozeni. Ministerstvo argumentuje tím, že 60 korun na den v nemocnici není vysoká částka, pokud se vezme v úvahu strava a další výdaje, které by doma rodiče s dítětem nebo dospělí sami se sebou beztak měli.
Platit budou i lidé z ústavů a domovů důchodců. Těm však zároveň jejich domov vrátí částku, kterou by zaplatili za pobyt u nich, a ta je vyšší než 60 korun, které zaplatí za pobyt v nemocnici.

12. Bude se platit za předoperační vyšetření?
Ne, počítá se jen s poplatkem za klinické vyšetření lékařem, nikoli za odběry, EKG nebo třeba sonografické vyšetření, které předchází operacím.

13. Komu vybrané peníze zůstanou a kolik to bude?
Peníze, které nemocnice vyberou, budou jejich příjmem a stejně tak zůstane příjmem lékařů to, co vyberou. U lékárníků bude systém trochu složitější. Tady by se vybrané peníze měly v podstatě z větší části vrátit pacientům v nižších cenách léků, a to zejména těch drahých. Jinak by se podle propočtů ministerstva nově díky poplatkům měly dostat do zdravotnictví až čtyři miliardy korun za rok. Jen lékaři takzvané primární péče, tedy hlavně praktičtí lékaři a dětští lékaři, by mohli získat až miliardu navíc.

14. Když jsou to regulační poplatky, tak kolik by se mělo kvůli nim ušetřit?
Optimistický model hovoří o 3,5 miliardy korun. Na Slovensku před zavedením poplatků ročně stoupaly výdaje z veřejných peněz za léky o 8-10 procent. Poté, co tu lidé začali platit poplatky, růst výdajů se zastavil, takže se se ušetřilo 10 procent peněz za léky. S podobnou částkou kalkulují i výpočty ministerstva zdravotnictví.

15. Nebudou u lékařů fronty, když se v ordinaci budou vyplňovat papíry s účtenkami a vybírat poplatky?
Těžko říct. Záleží na každém lékaři, jak si administrativu zorganizuje. V zahraničí většinou poplatky vybírá sestra nebo recepční v nemocnici, stejně jako bere kartičky pojištění od pacientů a vyhledává karty, takže by k žádnému velkému zdržení dojít nemělo.

Zdroj: iDNES.cz, MFDNES online – autor: Lenka Petrášová, Lucie Frydecká, Foto: Internet