Sodík a sůl

Sodík je pro tělo velmi důležitá minerální látka, pokud je však v těle přítomen v nadměrném množství, působí zdravotní problémy. Negativní působení sodíku je spojováno především s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Normální krevní tlak (podle doporučení American Heart Association 2006) je pod 120 mm Hg (systolický krevní tlak) a pod 80 mm Hg (diastolický krevní tlak).

Denní příjem sodíku by u zdravého člověka neměl překročit 2,4 g denně. Největším zdrojem sodíku pro náš organizmus je kuchyňská sůl: 1 g sodíku (Na) je obsažen ve 2,5 g kuchyňské soli (NaCl – chloridu sodného).
Podle České diabetologické společnosti by spotřeba sodíku neměla překročit 3 gramy na den, což je 7,5 gramů kuchyňské soli denně. Velmi rizikový je příjem sodíku u lidí s nadváhou a u lidí s vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Doporučená spotřeba sodíku se pohybuje okolo 1 gramu/ 1000 kcal. Příjem kuchyňské soli se u nás běžně pohybuje kolem 16 gramů na osobu a den, což je téměř trojnásobek oproti doporučení.

Snížení příjmu soli zlepší krevní tlak
Vyhodnocením velkého množství klinických studií bylo prokázáno, že snížením denního příjmu sodíku o 1,8 g na den lze dosáhnout i snížení hladiny systolického krevního tlaku o 4-2 mm Hg u hypertoniků. U lidí s normálním krevním tlakem dojde ke snížení méně výraznému. Pokud zároveň dojde i k poklesu tělesné hmotnosti, sníží se riziko hypertenze o 20 %.
Kromě nižšího příjmu sodíku je velmi důležitý i příjem potravin bohatých na draslík. Bylo prokázáno, že dieta bohatá na draslík, hořčík a vápník snižuje hladinu systolického krevního tlaku o 3,5 mm Hg a diastolického tlaku o 2,1 mm Hg, u lidí s vysokým krevním tlakem (tj. hypertoniků) dokonce o 11,4 mm Hg u systolického a 5,5 mm Hg u diastolického tlaku krve.

Na co si dávat pozor, když máte vysoký krevní tlak (případně potřebujete snížit příjem soli, a tedy sodíku z jiného zdravotního důvodu)?

Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je chlorid sodný (kuchyňská sůl) přidávaný k dochucení pokrmů a do různých potravin. Z potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem sodíku masné výrobky a výrobky z ryb, potraviny naložené ve slaných nálevech, některé sýry (plísňové, bílé, tavené aj.), slané oříšky, bramborové lupínky, chléb, některé dehydrované výrobky, kořenící směsi aj. Ke zdrojům sodíku patří i některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující masovou chuť do řady potravinářských výrobků a pokrmů (zejména čínské kuchyně).
Při omezení solení v úpravě pokrmů je možné zvýraznit jejich chuť různými bylinkami.

Dobré je zvýšit příjem draslíku v potravinách. Mezi zdroje draslíku patří např. ovoce a zelenina, luštěniny, ořechy a mléko.
Vztah mezi výší příjmu sodíku a krevním tlakem je ovlivněn i geneticky, neboť v populaci existuje jisté procento lidí ˝rezistentních” vůči jakémukoli množství přijímané soli. Nicméně, meta-analýza prokázala, že denní příjem draslíku mezi 60-120 mmol denně snižuje systolický krevní tlak o 4,4 mm Hg a diastolický krevní tlak o 2,5 mm Hg u hypertoniků a o 1,8 mm Hg a 1,0 mm Hg u normotoniků. Příjem sodíku a draslíku zřejmě ovlivňuje kardiovaskulární onemocnění nezávisle na krevním tlaku. Byla prokázána souvislost mezi koncentrací vápníku v krevních destičkách a příjmem sodíku a draslíku, kdy zvýšená koncentrace soli, zvyšuje reaktivitu krevních destiček a zvyšuje tak riziko iktu. Souvislost byla prokázána i mezi příjmem sodíku a hypertrofií levé komory srdeční a mezi příjmem sodíku a draslíku a cévní mozkovou příhodou. Snížení příjmu sodíku, spolu s redukcí tělesné hmotnosti a snížením příjmu nasycených mastných kyselin (zejména živočišné tuky), vede po 1 roce k prokazatelnému snížení koncentrace adrenalinu a noradrenalinu v krevní plazmě hypertoniků. Snížení příjmu sodíku vede k poklesu krevního tlaku díky tomu, že snížený příjem sodíku aktivuje rennin-angiotensin systém a ten tlumí aktivitu sympatického nervového systému.

Zdroj: Abeceda zdraví.cz, FZV, Foto: Internet