V této hospodě se (ne)kouří

Česko neodvratně směřuje k úplnému zákazu kouření v restauracích, tvrdí poslanec ODS Šťastný, který vytáhl do boje za omezení kouření v restauracích. Chce v nich prosadit oddělené kuřárny. Naráží však na odpor kolegů – hlavně z vlastní strany.

Co se smí a nesmí? Co dnes zakazuje zákon?
- kouření je zakázáno na veřejných místech, jako jsou uzavřené prostory divadel, kin, sportovních hal a podobně; výjimkou je, pokud haly mají speciální, stavebně oddělené a odvětrávané místo vyhrazené ke kouření
- nesmí se kouřit ani v prostorách souvisejících s veřejnou hromadnou dopravou, což jsou nádražní haly, čekárny, ale i přístřešky zastávek
- zákon zakazuje kouření v prostorách škol
- kouřit se nesmí ani v žádném zdravotnickém zařízení, jako jsou nemocnice, polikliniky a podobně, ani v léčebnách; jedinou výjimkou jsou uzavřená psychiatrická oddělení nebo léčebny pro léčbu závislostí, ale i tady se smí kouřit jen tehdy, je-li tu vyhrazená kuřárna
- v restauracích se smí kouřit jen tehdy, pokud tato zařízení nemají zvláštní prostory vyhrazené pro kuřáky, označené jasným nápisem (hostinští tento paragraf obcházejí tak, že dají na jeden ze stolů v restauraci cedulku Vyhrazeno pro nekuřáky; formálně je zákon naplněn, ale nekuřáci trpí dýmem od vedlejších stolů)
- ve vlacích musí být v každém vlaku alespoň polovina vozů úplně nekuřáckých
- na místech, kde se nesmí kouřit, musí být hned u vstupu nápis Zákaz kouření s písmeny o velikosti nejméně pět centimetrů
Zdroj: platný zákon

Jak regulují kouření:
- Británie: Úplný zákaz kouření na úřadech, v restauracích, ve všech uzavřených prostorách a na pracovištích.
- Itálie: Kouření je zakázáno na pracovištích, v barech i v restauracích, v hospodách jsou však povoleny oddělené kuřárny.
- Francie: Kouření je od 1. února zakázáno na úřadech, ve školách a v nemocnicích, stejný zákaz začne platit od ledna 2008 i v kavárnách, restauracích a na diskotékách. Budou povoleny kuřárny.
- Německo: Vláda doufá, že letos dosáhne dohody se spolkovými zeměmi o zákazu kouření ve všech veřejných budovách včetně restaurací.
- Litva: Kouření je od letošního 1. ledna zakázáno v barech, restauracích a na diskotékách. Od příštího roku se nebude smět kouřit na žádných veřejných místech.

ROZHOVOR S BORISEM ŠŤASTNÝM

* Co soudíte o pokusech změkčit váš návrh na oddělení prostor pro kuřáky v restauracích. Například, že by to bylo povinné jen pro ty s plochou větší než 100 metrů čtverečních?
Všechny návrhy na prostorové nebo časové výjimky jednoznačně odmítám, protože vytvářejí nerovné podmínky restauratérům a jsou odbočkou do slepé uličky. To už raději zvolme přechodovou variantu, že bude mít majitel na výběr: buď vytvoří oddělenou část pro kuřáky, anebo vyhlásí svou restauraci za zcela nekuřáckou, nebo zcela kuřáckou. Pak má ale povinnost ji u vchodu označit velkým nápisem ˝Kouření v tomto prostoru není omezeno! Vstupem se vystavujete zdravotním rizikům pasivního kouření!˝

* To by přece udělala drtivá většina hospodských. Prostě vylepí nápis a uvnitř se bude kouřit dál.
Já trvám na původním návrhu, nerezignuji na něj. Toto beru jako zcela nouzovou variantu pro případ, že by se nenašlo dost politické odvahy k silné regulaci. Je to totiž nejpřímější cesta k tomu, co je jen otázkou času – k úplnému zákazu kouření ve všech veřejných prostorách.

* Jak vyvrátíte odpůrcům zákazu kouření v restauracích argument, že nekuřák prostě nemusí do podniku, kde se kouří, vůbec vstoupit?
Představme si výletní restauraci na túře na horách. Pan A tam sní husu a pak si chce vykouřit několik cigaret. Pan B si chce dát k obědu salát, ale nechce si ničit zdraví vdechováním kouře z cigarety pana A. Lze namítnout, že pan B nemá žádné právo se najíst v té restauraci. Ať se sebere a jde hledat jinou. Ať také počítá s tím, že žádnou nenajde, a sbalí si do batohu jídlo a nají se na louce. Nebo může zůstat o hladu. Proč ale má mít pan A víc práv? Proč pan A má možnost se najíst a zakouřit si a pan B možnost najíst se pohodlně jedině za předpokladu, že si povinně také zakouří?

* Proč jste se pustil do boje s kuřáky, není to hlavně pro vaši politickou image?
Já nebojuji s kuřáky ani s kouřením jako takovým. To je boj za ochranu zdraví nekuřáků. Tím se moje tažení diametrálně liší od mých předchůdců, jako byl třeba lidovec Josef Janeček. Oni chtějí odstranit kouření. To je možné jen celosvětovým zákazem výroby, prodeje a distribuce tabákových výrobků, což není možné. Musel by platit stejný zákaz jako třeba pro šíření kokainu.

* Myslíte, že jednou lidstvo dospěje i k tomuto?
Ano, jednou k tomu dojde. Za pár desítek let se ve vyspělých zemích prodej tabákových výrobků sníží na minimum a kouření se přesune do zemí třetího světa. Později bude celoplošně omezena distribuce tabáku. Ale odhaduji, že to potrvá ještě padesát až sto let.

* To je docela dlouhá doba…
Mezitím se bude prosazovat trend spočívající v nahrazování tabáku jiným produktem s obsahem nikotinu, který bude zdravotně nezávadný. Lidé z Philip Morris mi nedávno přinesli ukázat takzvanou eCig neboli elektronickou cigaretu. Vypadá to jako klasická cigareta, ale je to nikotinový inhalátor, v němž vzniká syntetický kouř bez škodlivin – v podstatě pára. Kuřák tedy dodá tělu nikotin, ale už ne všechny jedovaté a karcinogenní látky. Přitom nepřijde o příjemný pocit z kouření.

Zdroj: MFDNES online – autor: Jan Mates, Foto: Internet