Víte, jak pomoci epileptikovi?

V Česku žije přibližně 100 000 lidí, kteří trpí epilepsií. Ale lidé často nevědí, jak se chovat k epileptikovi, který má záchvat. Není například pravda, že se mu má dát něco do úst, aby si neprokousl jazyk. V takovém případě hrozí nevratné poškození zubů, zatímco jazyk se uzdraví.

Jestliže se pacient probere, je třeba se s ním dohodnout, protože zpravidla ví, jak časté jsou jeho záchvaty a jak se bude jeho zdravotní stav vyvíjet. Pokud se k vědomí neprobere a není schopen o sobě nic říci, je třeba volat záchranou službu. Novinářům to řekl primář neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce Miroslav Kalina.

Někteří epileptici prodělají pár záchvatů za život, jiní jich mají stovky. Záchvatů existuje mnoho typů. Při velkém záchvatu, kdy je epileptickou aktivitou postižena celá mozková kůra, si pacient pokouše jazyk, upadne, je ztuhlý, nedýchá, zmodrá. Postupně se objevuje chrčivé dýchání, slinění a záškuby končetinami. Na konci zůstává pacient v bezvědomí.
Alespoň jedním záchvatem za život projde pětina až desetina populace. Většinou nejde o epilepsii. Ojedinělou epizodu mohlo vyvolat například nadměrné fyzické vyčerpání či zahřátí jinak zdravého organismu.

Pacienty trápí i deprese a poruchy soustředění

U 20 až 30 procent pacientů odezní záchvaty samy, většinou v pubertě. Dalších 30 procent nemocných nereaguje dobře na léčbu léky, které u nich pouze snižují frekvenci záchvatů.
Některé typy epilepsie lze úspěšně léčit chirurgickým zákrokem. Operace se v ČR provádí ve třech epileptologických centrech. Lékaři centra v Nemocnici na Homolce se rozhodli loni pro operaci 36 pacientů.

Pacienti s epilepsií jsou v mnoha oblastech limitováni. Musejí pravidelně užívat léky a řada léků má vedlejší účinky, i když moderní antiepileptika jich mají výrazně méně než dříve používané léky. Pacientům ztrpčují život i různá doprovodná onemocnění, nejčastěji deprese a poruchy soustředění. Epilepsii mohou provázet i mentální poruchy a poruchy jater nebo jiných orgánů. I pro lidi, kteří mají záchvaty jen občas, bývá obtížné najít práci.

JAK POMOCI?

GENERALIZOVANÝ ZÁCHVAT

Při záchvatu:
- Zachovejte tedy klid.
- Položte nemocného na bok, aby mu nezapadl jazyk, aby v dosahu nebylo nic nebezpečného (radiátor, oheň, schody) podložte pod něho něco měkkého a odstraňte z dosahu všechny předměty o které by se mohl zranit.
- Zbytečně s ním nehýbejte, pokud to není bezpodmínečně nutné, nesnažte se ho omezovat v pohybu, nedávejte mu nic do úst ani nešpendlete jazyk, jak se to dříve dělalo.
- Nesnažte se dávat nic k jídlu ani k pití, než se probere z bezvědomí.
- Okamžité zapadnutí jazyka v poloze na zádech (pokud je obtížné pacienta přesunout na bok) je možné řešit záklonem hlavy s předsunutím dolní čelisti.

Po odeznění záchvatu
- Odstraňte možnou překážku z úst, např. umělý chrup či potravu, snažte se zmírnit pozáchvatovou zmatenost, nebraňte mu v pohybu (např. když se zvedá).
- Pokud se jedná o první záchvat neprodleně volejte RZP. Po záchvatu se snažte vypátrat, zda-li není zraněný, případně se snažte zjistit další bližší informace (o příbuzných, je-li léčený, co předcházelo, apod.), mohou lékaři významně pomoci! Každý epileptický záchvat i u léčeného epileptika by měl lékař vidět. Okamžitý transport do nemocnice bývá nutný v případě prvního záchvatu, opakovaných záchvatů, poranění nebo trvající dezorientace, ale to už ponechte na uvážení lékaři.

TONICKÝ ZÁCHVAT

Pokud se jedná o čistě tonický záchvat, tělo se napíná v křeči, pomoc je podobná. Záchvat trvá kratší dobu. U atonického záchvatu postižený padá ˝jako loutka po přestřižení vodících drátků˝ pomoc je stejná, snažit se zabránit poranění při pádu, totéž se týká záchvatu myoklonického. U generalizovaných záchvatů absencí (u dětí 3 – 6 let ) se jedná o záchvat trvající maximálně několik vteřin – dítě nevnímá, zastaví se – pomoc obvykle není nutná, jen zabránit poranění, dítě doprovodit na bezpečné místo.
U opakovaných nebo navazujících záchvatů (status epilepticus) postupujete stejně jako u generalizovaného tonicko-klonického záchvatu, JE VŠAK ABSOLUTNĚ NUTNÉ ZAJISTIT CO NEJDŘÍVE ODBORNOU LÉKAŘSKOU POMOC, VOLEJTE OKAMŽITĚ RZP!

PARCIÁLNÍ ZÁCHVAT

U parciálních záchvatů, kdy člověk neupadá do bezvědomí, se:
- snažte především uklidnit
- zabraňte poranění
- přivolejte lékařskou pomoc

I parciální záchvat může být nebezpečný. Může dojít k přeměně záchvatu v tonicko-klonický generalizovaný (bezvědomí s křečemi). Jiným nebezpečím může být komplexní parciální záchvat, kdy pacient jedná zcela automaticky a někdy může být i agresivní, tady se snažte zvládnout situaci a neprodleně volat rychlou záchrannou službu (RZP).

Může člověk při záchvatu zemřít?

Mluví-li se o první pomoci, zákonitě napadá otázka, zda-li může člověk při záchvatu zemřít. Jednoduchá odpověď je ˝ano˝, a to zejména v důsledku úrazu, tonutí, udušení zvratky a podobně. Je to však výjimečné. Opakované záchvaty (tzv. ˝status epilepticus˝) mohou organizmus zcela vyčerpat a jsou důvodem k urgentní a intenzivní lékařské péči!
Znalost první pomoci při epileptickém záchvatu je velmi důležitá, stejně jako klid, rozvaha a racionální jednání, pokud se takovým problémem někdy setkáte.

Zdroj: Novinky, ČTK, pacient.cz, Foto: Internet