Jak probíhá nachlazení a jak se chránit

Nachlazení je v podzimním chladivém vzduchu nejčastější. Rána a večery bývají velice studené až mrazivé, během dne je na sluníčku je jen na lehké oblečení. Často střídáme teplotní rozdíly ve špatném oblečení, spotíme se a pak prochladneme. Pokud nachlazení nepřejde do vážnější nemoci, i tak nám může pěkně znepříjemnit život. Co se tedy děje v našem těle a jak se proti nachlazení chránit?

Rýma, ucpaný nos

Zdravý nos je filtr, který nás chrání před vnějšími škodlivinami. Dokáže si poradit s bakteriemi, nikoli však s viry. Pokud ho viry napadnou, spustí se obranná reakce organismu. Nos se překrví – máte pocit, že je ucpaný – aby zabránil pronikání virů dále do organismu. V další fázi z něj začne vytékat ˝voda˝. Usilovné smrkání nemá smysl, nos není ucpaný hleny, ale oteklými sliznicemi. Hleny se postupně zahušťují a zhruba po třech až čtyřech dnech jsou hustě bílé nebo i žluté a zelené. To je známka, že v nose začaly škodit vinou virové infekce i bakterie, které za běžných okolností ˝nedělají problémy˝.
Organismus se obvykle zhruba do sedmi až deseti dnů s rýmou vyrovná. Zelené hleny se mění opět v bílé a vodnaté a postupně ustanou. Nos se provzdušní.

Bolest hlavy

Hlava je jako ˝vycpaná˝. Mohou to způsobit cévy roztažené vlivem infekce nebo hleny, které plní nos a okolní dutiny a tlačí na nervová zakončení. Cévy sliznice dutin bývají překrvené, uzavřou jejich vývody, vzniká podtlak a ten rovněž působí bolest hlavy. Infekce v krku nebo v nose rozšiřuje cévy – je to obranná reakce organismu. Krev proudí pomaleji, což také může být příčinou bolesti. Hlava zejména v oblasti čela, ale i tváří nebo očí může při zánětu dutin, který se sem rozšířil od rýmy z nosu, bolet. Obvykle se to stane ve chvíli, kdy náhle zmizí rýma – laicky se říká, že se ˝zarazí˝. Pak je čas navštívit lékaře. Je to stejné, jako když bolest hlavy, rýmu a kašel provázejí dlouho vysoké teploty a malátnost. Bolest hlavy doprovází i chřipku. Při ní roznášejí viry ˝jedy˝ doslova po celém těle, takže bolí nejen hlava, ale i končetiny, záda nebo klouby.

Kašel

Infekce sestupuje z nosu a nosohltanu na průdušky. Ty se brání infekci a snaží se jí zbavit kašlem. Mohou za to obvykle viry, přidávají se i bakterie.
Nemocný má teplotu, může mít palčivý pocit za hrudní kostí, kašle. Nejdříve je kašel dráždivý, poté vlhký – vykašlávají se hleny. Hrozí nebezpečí, že se zánět posune dál na plíce. Pokud se kašel nezkomplikuje, obvykle po několika dnech jeho vlhká forma ustává. Ale ještě mnoho dní i týdnů může, zejména u starších lidí, kašel přetrvávat v dráždivé – suché – podobě. Sliznice je totiž poškozená a potřebuje rekonvalescenci. Vadí jí pak například suché prostředí – namáhá se, překrvuje a člověk opět kašle.
Pokud je kašel štěkavý, sípáte a máte potíže s dechem, není na co čekat, je nutné rychle vyhledat lékaře. Může jít o zánět hrtanu, laryngitidu. A to buď virového, nebo ještě nebezpečnějšího – bakteriálního – původu. Postihuje hlavně děti a některé formy se opakují.

Bolavé ucho

Ucho je typickou dětskou komplikací rýmy, ale může to být i problém dospělých. Proč bolí? Do ucha se rozšíří obvykle virová infekce z nosu nebo nosohltanu. Ucho je překrvené. A to vše velmi často vinou špatného smrkání. Úporným smrkáním se totiž zvyšuje tlak v oblasti nosohltanu a nosních dutin a vzduch chce uniknout nejjednodušší možnou cestou – do vedlejších nosních dutin a Eustachovými trubicemi do uší. Tak se může infekce rozšířit a způsobit zánět středního ucha. Poznáte to podle toho, že ucho bolí, je zalehlé.
Bolest bývá píchavá a často dovede pacienta k odbornému lékaři. Jde o zánět středního ucha. Na rozdíl od zánětu zevního ucha se bolest nezvyšuje tlakem na boltec. Při bolesti ucha při rýmě lze zkusit ušní kapky proti bolesti, prokapat nos, aby byl průchodný, nesmrkat. Když to nepomáhá, vyhledat lékaře. Nevhodné je vkládat do zvukovodu česnek, ten může vyvolat k zánětu zevního ucha ještě zánět zvukovodu.

Bolení v krku

Virová infekce z nosu sestupuje do krku, případně se tu rovnou usadí. Krční mandle jsou podobně jako nos jakýmsi filtrem, který má zabránit průniku škodlivin dále do těla. Když krk napadnou viry, cévy jeho sliznice se překrví. Sliznice je napnutá, pálí, svědí, zkrátka bolí. Při virové nákaze je bolest snesitelná, spíš připomíná pálení a škrábání. Když se objeví silná bolest, při které můžete jen stěží polykat, máte nejspíš angínu způsobenou bakteriemi. Nejčastěji streptokokem. Krční (patrové) mandle jsou překrvené, rudé, s bělavými povláčky. Buňky a protilátky, které tu za normálních okolností působí proti škodlivinám, jsou přemoženy. Mandle se zanítí a hnisají.
Angína je záležitost pro lékaře a je nutné proti ní užívat antibiotika. Když se neléčí, hrozí krční abscesy (nahromadění hnisu), které je nutné ošetřit chirurgicky. Jako komplikace se mohou někdy záněty nosu a dutin nebo středního ucha šířit i do mozku (zánět mozkových blan) mandlí, hltanu, do špatně udržovaných zubů a následně do hrudníku, což je velmi nebezpečné.

Bolest kloubů a končetin

Chřipkové viry bývají velmi agresivní. Rozšiřují se po celém těle. Organismus spouští obranný mechanismus. Infekce způsobuje mimo jiné obvykle vysokou teplotu a rozšíření cév. Nervová zakončení na různých místech mohou být utlačovaná. Nemocný se cítí malátný a všechno ho bolí. Podobně mohou působit i viry, které způsobují nemoci z nachlazení. Bolest obvykle nebývá tak silná.

Jak se vyhnout nachlazení?

Nespoléhejte na umělé preparáty, vsaďte na odpočinek a zdravou stravu. Návod, který by ale stoprocentně zabíral na posílení obranyschopnosti těla, neexistuje. Riziko, že onemocníte, však můžete výrazně snížit. Mimo jiné tím, že budete dodržovat správnou životosprávu.
Proti chřipce – je třeba zdůraznit, že skutečně jen proti chřipce, nikoli nachlazení nebo běžné viróze – se můžete nechat očkovat. Ideální je právě toto období a obvykle máte na injekci čas až do začátku ledna. Hlavní vlna chřipkové epidemie přichází zpravidla v únoru a březnu. Očkování stojí zhruba okolo 200 až 300 korun. Pro seniory a chronicky nemocné je zdarma.
Očkování nechrání proti rýmě a kašli, kterou způsobí ˝běžné˝ viry nebo bakterie, nýbrž jen proti konkrétnímu chřipkovému viru. Jeho výskyt se vždy předem celosvětově ˝vyhodnotí˝ podle minulé chřipkové sezony a na základě toho je vytvořena vakcína.

Odborníci se neshodují
Nechat se očkovat proti chřipce, nebo ne? Jednoznačnou odpověď nedostanete. Názory lékařů na tento typ ochrany se velmi různí.
Jak argumentují zastánci očkování? Díky očkování se onemocnění vyhnete úplně, nebo budou alespoň jeho příznaky mnohem mírnější. Chřipka, která je někdy považována laiky za banální nemoc, ročně zabije v Česku několik desítek lidí.
Čím oponují odpůrci? Pravá chřipka tvoří jen menší část onemocnění dýchacích cest. Většinou lidé onemocní ˝běžnou˝ virózou a proti ní vakcína stejně nefunguje. Zda chřipku dostanete, nebo ne, záleží mimo jiné i na tom, jak je člověk odolný.
Dalším argumentem je to, že dospělí, kteří již chřipku v minulosti prodělali – byť jiného typu – mají díky paměťovým buňkám svého těla šanci, že prožijí další chřipku s mírnějšími příznaky. Děti si zase ˝užijí˝ tolik povinného očkování, že každé další představuje zbytečnou zátěž navíc.
Na čem se odpůrci a zastánci očkování obvykle shodnou: vakcína chřipky je vhodná pro starší lidi a chronicky nemocné nebo pacienty se silně oslabenou imunitou.

Jezte hodně vitaminů
Zdravé jídlo plné vitaminů a minerálů je důležité v každém ročním období. V období viróz a chřipek obzvlášť. Vitaminy je přitom lepší jíst v jejich přirozené podobě, tedy v ovoci a zelenině. Bez ohledu na roční období bychom měli denně sníst 600 gramů ovoce a zeleniny nebo – vyjádřeno v porcích – tři až pět porcí zeleniny a dvě až čtyři porce ovoce. Přitom jedna porce zeleniny se může rovnat například jedné velké paprice, dvěma rajčatům nebo misce salátu. V případě ovoce je to třeba jeden banán nebo jablko.

V období nemocí z nachlazení je dobré zvýšit přísun zejména vitaminu C. Posiluje totiž mimo jiné obranyschopnost. Jednoznačným vítězem mezi zeleninou a ovocem s největším obsahem vitaminu C je paprika. Další bohatou zásobárnou jsou pomeranče či kapusta.

Nezapomínejte na bílkoviny
Podobně jako vitaminy jsou pro imunitu důležité také bílkoviny. Jezte proto dostatek mléčných výrobků, bílé maso a luštěniny. Z mléčných výrobků si vybírejte ty zakysané. Obsahují velmi důležité laktobacily – ˝hodné˝ bakterie, které žijí ve střevech a jsou jedním ze základů lidské obranyschopnosti. Právě ony ˝nevpouštějí˝ do těla škodliviny. Pokud laktobacily chybějí, například proto, že je zničila antibiotika, mají škodlivé látky ze střev do krve a těla cestu volnou.

Organismus potřebuje pro zdraví také hodně tekutin. Ty totiž mimo jiné pomáhají odvádět z těla ven škodliviny. Pokud málo pijete, škodlivé látky se hromadí v ledvinách a játrech a zatěžují je. Orgány nemohou správně pracovat, tělo ˝chřadne˝, klesá obranyschopnost.

Sáhněte do přírodní lékárny
Jako prevence proti nemocím fungují i potraviny, u kterých byste to možná nečekali. Jak upozorňuje Pavel Suchánek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), například česnek, ale i pórek, šalotka a pažitka mají výrazné protiinfekční účinky.
˝Potlačují množení virů v organismu, a navíc jejich účinná obranná látka diallyl sulfid vyztužuje ochranu buněk ještě před proniknutím viru do organismu,˝ uvádí. Česnek tak může působit jako šetrné antibiotikum proti zánětlivým onemocněním.

Hýbejte se, odpočívejte, spěte
Zdravý pohyb a odpočinek je v prevenci proti nemocím z nachlazení velmi důležitý. Na vzduchu se tělo otužuje a při pohybu posiluje. Tělo posílí také otužování či sauna. Vyčistí se kůže i sliznice, zvýší přizpůsobivost organismu.
Odpočinutí po dostatečném spánku se určitě nákaze lépe ubráníte než po probdělé noci nebo ˝flámu˝. O to hůř, když byl jeho součástí alkohol. Laicky řečeno: unavené tělo, kterému nedopřejete dostatek odpočinku, má co dělat samo se sebou a na boj s případnou infekcí už mu nezbývají síly.

Vyhýbejte se nákaze
Virózy se objevují nejčastěji s podzimem a sychravým počasím. Přesně v tento čas je správná doba zamyslet se nad tím, kde nákazu lehce chytíte, a je proto dobré se tomuto místu raději vyhnout. Infekce číhá všude tam, kde je hodně lidí. V divadle, kině, ale i ve velkém nákupním centru. Nebo v autobuse či v tramvaji. Samozřejmě také ve školách a školkách.
Velkou pravděpodobnost, že se nakazíte, máte i ve frontě v lékárně nebo v čekárně u lékaře. Proto sem choďte, jen pokud je to opravdu nutné. Rýmy a teploty 37 stupňů se snažte zbavit sami doma, k lékaři jděte, až když rýma neustupuje, sílí a trvá déle než týden nebo máte tři dny vysoké horečky.

Imunitu zlepší česnek i pórek
Česnek, pórek, šalotka a pažitka mají výrazné protiinfekční účinky. Potlačují množení virů v organismu a chrání stěny buňky před jeho vniknutím.

Zdroj: MFDNES archiv – autorka: Klára Mandausová, Foto: Internet