Přeplněné domovy důchodců

Domovy pro seniory v Královéhradeckém kraji mají plno, na volné místo se čeká až 36 měsíců
Senioři, kteří by tam rádi žili a aby o ně bylo postaráno, musí na volné místo čekat až tři roky. Do pořadníků žádostí o přijetí do domovů důchodců by se podle nového zákona už nemělo dostávat tolik lidí, kteří tuto službu nutně nepotřebují. Stát dává přednost pomoci seniorům v místě jejich bydliště.

˝Průměrná čekací lhůta pro umístění žadatele je šestnáct měsíců,˝ řekl vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví na královéhradecké krajském úřadu Martin Scháněl.
Poslední statistika hovoří o tom, že senioři musí na umístění do domova důchodců čekat nejméně pět měsíců, nejdéle tři roky. Domovy důchodců jsou zaplněny z téměř 98 procent. V Královéhradeckém kraji jich je přes padesát a celkem nabízejí zhruba 2500 lůžek.

Problém přeplněných domovů důchodců by v budoucnu mohl pomoci řešit nový zákon o sociálních službách, který platí od ledna. Do pořadníku by se už nemělo dostávat tolik lidí, kteří tuto službu nepotřebují. Podle Scháněla se stávalo, že v pořadníku bylo třeba 400 lidí, ale nastoupit z nich chtěla jen desetina. Ostatní uváděli, že mohou ještě dva tři roky počkat, protože zatím jsou schopni se o sebe postarat.
˝Zařízení se už nemusí vázat délkou doby, kdy je člověk v pořadníku, ale může rozhodovat na základě toho, jestli splňuje podmínky pro poskytnutí služby,˝ řekl Scháněl. Jako příklad uvedl situaci, kdy seniorovi zemře manželka a on zjistí, že už není schopen sám situaci zvládat.

Podle předsedy Rady seniorů České republiky Zdeňka Pernese má zákon některá úskalí. ˝Zařízení pro důchodce se změnila v domovy pro seniory, kde by měli být v podstatě jenom ti senioři, kteří nepotřebují intenzivní péči,˝ řekl Pernes. Podle Pernese je nyní v domovech pro seniory řada lidí, kteří se o sebe mohou postarat sami, nebo vystačí jen s drobnou pomocí. Tito senioři ale nebudou dostávat od státu tak vysoké příspěvky na péči, aby mohli svůj pobyt v zařízení financovat. ˝Je ekonomický tlak na to, aby se klienti, kteří nemají příspěvky na péči, z domovů vystěhovali,˝ řekl Pernes.
Scháněl tuto možnost vylučuje. ˝Klienti, kteří v domovech jsou, si na službu zvykli a v řadě případů se zbavili svých bytů či domků. V žádném případě je nelze vystěhovat. Není možné, aby uvolňovali místo jiným,˝ tvrdí Scháněl. Dodal, že senior může z vlastní vůle z domova odejít kdykoliv, ale zařízení samo se ho jen tak zbavit nemůže.

Na volné místo musí senioři čekat až tři roky

Do domovů důchodců nejsou v současné době senioři přijímáni na základě rozhodnutí úřadů, ale na základě smlouvy s vedením domova. Ombudsman Otakar Motejl v květnu domovy důchodců za chybné uzavírání těchto smluv kritizoval. Problém se týkal úhrady pobytu seniorů. Domovy totiž nevěděly, jak evidovat rozdíly mezi stanovenou výší úhrady a skutečně placenou částkou. Některé proto vedly seniory v podstatě jako neplatiče.
Podle Motejla to není možné. V tomto případě totiž žádné dluhy nevznikají, protože je vyrovnává stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí později označilo za nepřijatelné uzavírání smluv o dědickém vyrovnání dluhu mezi domovy důchodců a jejich klienty. Úřad pohrozil, že pokud inspekce některému zařízení tento postup prokáže, budou následovat tvrdé sankce.

Ideální klienti pro domovy jsou podle Pernese ti lidé, kteří dostávají od státu příspěvek na péči osm až jedenáct tisíc korun. Stát začal dávky lidem, kteří potřebují pomoc druhých, poskytovat od ledna. S vyřizováním žádostí, kterých je velký počet, mají nyní úředníci značné problémy. V současné době lidé musí čekat až devět měsíců. Měsíční dávka se pohybuje od dvou do jedenácti tisíc korun. Lidé si za příspěvek mají sami platit služby charitativních a pečovatelských organizací či přispívat svým příbuzným na to, že se o ně starají. Částka se liší podle míry postižení.
˝V současné době je tlak na to, aby si senior objednal pečovatele, který by za ním chodil,˝ řekl Pernes. Podle Scháněla je prioritou rozvoj terénní péče o důchodce přímo v místě jejich bydliště. Domovy pro seniory sice prý budou vždy zapotřebí, ale je nutno správně nastavit systém, aby se do nich dostávali lidé, kteří to opravdu potřebují.

Krajský úřad je v současné době zřizovatelem asi poloviny domovů důchodců na území kraje. S obcemi jedná o jejich převodu. ˝Některá města o to již projevila zájem,˝ řekl Scháněl. Konkrétní údaje ale podle něj budou známy až po jednání krajského zastupitelstva, které se uskuteční 25. října.

Zdroj: MFDNES archiv – autor: Jiří Hošna, Foto: Internet