Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Pozvánka na výstavu fotografií Jindřicha Štreita
Výstava se koná v Praze na Staroměstském náměstí v domě U Kamenného zvonu. Nabízí výběr fotografií z tvůrčího období 1965 až 2005 a je možno ji navštívit od 31. října 2007 do 3. února 2008 v době od 10 do 18 hodin každý den kromě pondělí. |
Fotografie Jindřicha Štreita mě okouzlují svou laskavou pravdivostí už dávno, proto jsem neváhala a vydala se do onoho historického domu hned v těchto dnech. Toto nevšední setkání bude ve mně doznívat jen pomalu a budu se k němu ráda v myšlenkách vracet. Doporučuji všem, udělejte si vánoční výlet do Prahy a potěšte se také.
Cituji z prospektu výstavy: Dnes již světoznámý fotograf Jindřich Štreit (nar.1946) se výrazně zapsal do dějin české fotografie v osmdesátých letech dvacátého století ojedinělým souborem fotografií o vesnicích Bruntálska, kde žil………………. Nejvlastnějším tématem jeho snímků jsou mezilidské vztahy, intimita a každodennost života, které jsou ovšem někdy až absurdní nebo pitoreskní. Důraz na výrazné lidské typy, rázovité postavy, připomene podmanivý hrabalovský svět, se kterým „Jindřich ze Sovince“ sdílí i společnou poetiku…………………. Štreit nevytváří obraz idealizovaného venkovského útočiště, místo úniku před realitou a komplikovaností městského života. Snad proto, že sám nepřichází z města. Žil tam kde fotografoval a díky tomu přistupoval k tématu mnohem vrstevnatěji než s obvyklou prvotní vírou v patriarchální etickou čistotu venkovského lidu a jeho života.
Po roce 1991 objevuje „své vesnice“ i na Slovensku, ve Francii, Velké Britanii, Německu, Rakousku, Maďarsku, Rusku, ale do obcí Bruntálska a Olomoucka se pravidelně vrací. Ve snímcích starých lidí, lidí mentálně i fyzicky handikepovaných, drogově závislých, emigrantů, vězňů či lidí z různých náboženských pospolitostí v sobě Jindřich Štreit nezapře bytostně humanistického fotografa velkého srdce.
V rámci výstavy lze také shlédnout dokumentární film Jana Špáty, doprovázený hudbou Gustava Mahlera, o tom, jak mnohé fotografie vznikaly; i to je vzácný snímek. A v jedné z výstavních místností jsou k dispozici návštěvníkům knižní vydání fotografií: člověk pohodlně usedne a listuje jednou knihou po druhé podle libosti. Celá ta návštěva U Kamenného zvonu je jedno velké zamyšlení, ale i pohlazení duše.