Ludvík Vaculík

Krátké představení spisovatele a novináře a ukázky jeho děl různých žánrů. Přečtěte si o jeho životě a díle a třeba si vyberete dárek pod stromeček. Ukázky přinášíme z románu Český snář, fejetonů Jaro je tady a knihy Milí spolužáci.

Ludvík Vaculík se narodil 23. července 1926 v Brumově u Valašských Klobouk. Absolvoval dvouletou odbornou obuvnickou školu (1941-1943) a obchodní školu pro zahraniční obchod (1944-1946), v letech 1946-1950 studoval politicko-novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální v Praze. V 50. letech byl zaměstnaný jako vychovatel, později jako redaktor v nakladatelství Rudé právo a v týdeníku Beseda venkovské rodiny. V roce 1958 přešel do Československého rozhlasu, kde se soustředil především na žánr reportáže; v letech 1965-1969 pracoval v týdeníku Literární noviny (později Literární listy, Listy). Po zákazu časopisu si zvolil svobodné povolání. V 70. a 80. letech se aktivně podílel na zrodu a rozvoji samizdatu – a to jako autor, editor i vydavatel (edice Petlice, časopis Obsah); do oficiálního společenského života a literatury se vrátil po roce 1989.

Český snář

Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Vydáno 1980 (vyšlo 1983 v Torontu a 1990 v Brně)
Na záložce Ludvík Vaculík píše: ˝Od doby, kdy tato kniha vyšla v Atlantisu, jsem ji poprvé přečetl: teď při korektuře. (…) V tomto vydání jsem nezměnil nic, jenom ve shodě se skutečností jedno D proměnil v B a jméno Ella nahradil jménem Daňa, protože ona žena byla tehdy dotčena, že jsem ji z ohledů přejmenoval. (…) A aby tu i starý čtenář našel něco nového, vyměnil jsem některé fotografie.˝

Ukázky z knihy:
Seděli jsme v kavárenské ohrádce před hotelem Ambasador na Václavském náměstí, pili kávu a dívali se na lidstvo táhnoucí kolem nás za barevným plotem. Už to dokážu. Ještě tak před třemi lety bych nedokázal sedět tu jak na výstavě. Co se změnilo ? Jsem sám sobě lhostejnější. Nemyslím na to, jak působím, nýbrž prostě působím. Jsou pro mě podívanou všichni oni. Jenom se přesvědčím, jestli jsem správně zapnutý, a sedím. Další stadium uklidnění asi bude, sedět i nesprávně zapnutý.

*

Tak předně, opravdický život je ten, který se žije, a čekat, že teprv přijde, je nesmysl.

****

Jaro je tady

Fejetony z let 1981 – 1987, 1988. Kniha poskládána jako výbor z fejetonů.

Ukázky z knihy:
Kdo nic nechce, má svobodu dělat, co chce.

****

Milí spolužáci !

Rozsáhlá kniha je postavena na deníkových zápiscích z mládí. Vydáno 1995.

Ukázky z knihy:
……………naopak tragické je, že já vůbec netoužím být dospělý a rozumný, neboť pod tou rozumností vidím strašnou nesvobodu. Kdybych mohl, šel bych k našim pást kozy za stravu a byt.

*

Dnes bude pěkně, protože mi přes noc uschly včera vyprané ponožky. Když přes noc neuschnou, pršívá.

*

…………….a můžu ti říct, že se se svými nepokoji vždycky vyrovnáš, přežiješ-li je. A nedopustíš-li se něčeho, po čem je lepší ztratit paměť, zůstanou za tebou všechny malebně ležet jako mládí.

Více informací o tvorbě a recenze na knihy naleznete na neoficiální stránce autora http://ludvikvaculik.cz.

Zdroj: Internet, ext. redartorka: pí O. Janíčková