Výpisky z četby

Dnes představímě dva slavné spisovatele z tzv. ztracené generace. Oba romány jsou poutavé a emotivní a dozvídáme se z nich tehdejší historické pozadí. Autory jsou E. M. Remarque a S. Zweig.

Erich Maria Remarque, Nebe nezná vyvolených

Tragický příběh lásky smrtelně nemocné dívky a automobilového závodníka, odehrávající se krátce po skončení 2. světové války. Trochu divoký a hazardující závodník Clerfayt se na návštěvě švýcarského plicního senatoria seznamuje s mladou dívkou Lillian. Lillian je po neúspěšné léčbě tuberkulózy v podstatě odsouzena k smrti. Oba mladí lidé se do sebe zamilují a Lillian prchá ze senatoria, aby prožila poslední měsíce života naplno, po boku Clerfayta… Román Nebe nezná vyvolených oplývá velmi silným a emotivním příběhem a patří k těm nejlepším románům slavného německého spisovatele.

Výpisky z knihy:

Kdo často uniká smrti, právě tak často se rodí znovu a pokaždé s hlubší
vděčností – jestliže se ovšem vzdá iluze, že má právo na život.

*

……………….protože jsem došla k poznání, že člověk může propást
jen sám sebe.

*****

Stefan Zweig, Marie Stuartovna

Nevyvážená povaha Marie Stuartovny, plná vnitřní nejistoty, rozporů, koketérie a téměř dětské hravosti, přímo vybízela k literárnímu ztvárnění. Po Schillerovi, Alfierim a Swinburnovi, kteří z ní učinili hrdinku svých tragédií, a po řadě životopisců, kteří buď hájili přednosti, nebo ji zcela zatracovali, zpracoval příběh této fascinující ženy i Stefan Zweig. Na pozadí velkých dějinných událostí líčí dětství Marie Stuartovny, mládí ve Francii, sňatek s francouzským králem, temné události z dob její vlády ve Skotsku, zajetí v Anglii a konečně Mariinu smrt na popravčím špalku. Je to vzrušující, dramatická kniha, postihující velikost a složitost lidského údělu.

Výpisky z knihy:

Kdo dostal do vínku divoké srdce, tomu není mnoho platné, když mu chce
okolní svět darovat štěstí a mír. Neboť z vlastního nitra si znovu a
znovu neklidně vytváří neblahý osud a nové nebezpečí.

*

Avšak velké dary jsou jen tomu požehnáním, kdo je jich hoden, každému
jinému se stanou nebezpečím. Silné povahy sílí mocí, které jim nenadále
přibylo (neboť moc je jejich přirozený živel), slabé povahy však
podléhají svému nazaslouženému štěstí. Vítězství takové lidi nenaučí
pokoře, nýbrž vzbudí v nich pýchu a oni v dětinské bláhovosti zaměňují
dar, který nečekaně dostali, s vlastní zásluhou.

Zdroj: pí O. Janíčková, Internet