Výstava Evropa mezi životem a zmarem

Václav Hollar (1607-1677) náleží k nemnoha českým tvůrcům minulosti, kterých si váží široký okruh světových znalců umění. Pro českou veřejnost se stalo jeho jméno téměř synonymem grafického umění.
Výstava k 400. výročí narození a 330. výročí úmrtí Václava Hollara. Výstavu pořádá Národní galerie v Praze – Sbírka grafiky a kresby, Sbírka starého umění 12. října 2007 – 13. ledna 2008 v paláci Kinských, Staroměstské nám. 12, Praha 1.

Národní galerie v Praze uchovává jednu z největších a nejkvalitnějších sbírek jeho díla na světě. Naposledy se zde konala Hollarova výstava v roce 1983, tedy před čtyřiadvaceti lety.

Václav Hollar se narodil v roce 1607 v Praze, odkud ve svých dvaceti letech odešel do Německa, kde se roku 1636 setkal se svým budoucím mecenášem hrabětem Thomasem Howardem z Arundelu. S ním odcestoval do Anglie, kde pak žil, kromě let 1644-1652 strávených v Antverpách, až do své smrti v roce 1677. Během svého dlouhého působení vytvořil obdivuhodně rozsáhlé dílo čítající mnoho kreseb, kterých dnes známe přibližně 500, a asi 2700 grafických listů, zpravidla provedených technikou leptu – patří tedy k nejplodnějším umělcům své doby.
Proslul krajinářskou a vedutistickou tvorbou, kostýmními náměty nebo cykly s drobnými přírodovědnými motivy. Vytvořil řadu portrétů mnohých významných osobností, zachytil důležité společenské události a další. Popularitu získal Hollar zejména v Anglii, kde nalezl druhý domov, zvláště pro své pohledy na Londýn. Nezapomněl ale na místa, odkud pocházel a nejen, že se po celý život často podepisoval Wenceslaus Hollar Bohemus, ale vytvořil i několik vedut Prahy včetně širokých panorámat ze svahu Petřína. Velmi zajímavé je také jeho pozdní období, kdy se věnoval tvorbě působivých krajin a knižním ilustracím.

Ze všech uvedených období je vystaven výběr Hollarových nejlepších grafik a kreseb, takže se návštěvník setká s umělcovými nejproslulejšími díly, ale nalezne zde i některé méně známé práce – především jsme rozšířili vystavenou kolekci jeho knižních ilustrací.

Hollar zachytil dění v Evropě, která se v té době ocitla mezi kulturním rozmachem na jedné straně a válečnými katastrofami třicetileté války na straně druhé. Byla to Evropa mezi životem a zmarem. Co se týče uměleckých proudů 17. století, uchovával si Václav Hollar vůči nim svůj osobitý styl, ale prostředí, ve kterých se pohyboval, na něj přesto různými způsoby působila. Vyrůstal v Praze, kde poznal vrchol a doznívání kulturního života dvora císaře Rudolfa II. V Německu, Anglii i v Antverpách žil v prostředí vzdělanců a umělců. Výstavu jsme proto doplnili o příklady děl jiných malířů a grafiků, kteří Hollara ovlivnili nebo se kterými se setkával.

Výstava je také koncipována vzhledem k vývoji ve ztvárnění Prahy od informativního stylizovaného pohledu k vedutě v moderním slova smyslu, reprezentované právě Hollarovými panorámaty. Pro české publikum bude zvláště zajímavý Hollarův skicář z John Rylands University Library v Manchesteru, zaplněný jeho kresbami z 1. poloviny 17. století, jenž obsahuje také umělcovy nejstarší známé pražské pohledy.

DOPROVODNÉ PROGRAMY K VÝSTAVĚ

Informace a rezervace: Lektorské oddělení
tel.: 257 535 832, e-mail: ssueduc@ngprague.cz

Přednášky odborných pracovníků – čtvrtek v 16.30
Termíny:
10.1.2008 Hollarův anglický mikrosvět – proměny ostrovního státu ve 40.-60. letech 17. století, Martin Kovář
Cena: 40 Kč (lektorský poplatek) + snížené vstupné. Upozornění: Vstupenka z výstavy zůstává v platnosti i na další přednášky, platí se pouze lektorský poplatek.

Komentované prohlídky – neděle v 16.00
Termíny: 9.12., 16.12. 2007, 6.1. a 13.1.2008
Cena: 20 Kč + snížené vstupné

Komentáře ke dnům volného vstupu – středa v 15.00
Termíny: 5.12. 2007 a 2.1. 2008

NEJBLIŽŠÍ AKCE A POZVÁNKA

Národní galerie zve do Veletržního paláce při příležitosti slavnostního zahájení výstavy 6. ročníku neanonymní jednokolové soutěžní přehlídky realizovaných staveb pro bydlení dokončených v letech 2006 – 2007:
NOVÝ DOMOV ROKU 2007

dne 6. prosince 2007 v 17 hodin do internetové kavárny Veletržního paláce.

Zdroj: Národní galerie Praha, autorka článku: Alena Volrábová