Bojujeme s klávesnicí – Z versus Y

Určitě se Vám již někdy stalo, že místo seznam.cz jste vyťukali seynam.cy a dostali jste se na neznámou stránku. Je to možná maličkost, ale přehození Z a Y na české klávesnici oproti té anglické přeci jen neustále otravuje. Jsou to sekundy, možná milisekundy, ale když se to nasčítá dohromady to už přeci jen fůru času zabere.

Nejedná se jen o psaní názvů webových adres, ale o celkovou práci s klávesnicí, jelikož každý program si udržuje své vlastní jazykové nastavení. Tak vzniká situace, kdy, jakmile přeskočíte mezi jednotlivými programy, klávesnice se automaticky přepne do jiného jazyka, aniž by jste si ihned všimli.

Česká klávesnice – Z a Y

˝A teď babo raď.˝ Většina lidí si přehození klávesnic všimne, až v okamžiku překlepu a pak tedy změní nastavení klávesnice, pokud ví jak, a přepíše chybu – a zase sekundy. Je vcelku nemožné aby si člověk pamatoval, jaká klávesnice je aktuálně nastavená v každém programu zvlášť.
A jsme u toho – proč vlastně mít nainstalovanou anglickou klávesnici na počítači u nás v Čechách. Důvodů je víc. Nejen pro to, že angličtina je vlastně základním jazykem počítačů, ale především kvůli webu, na kterém se bez angličtiny neobejdete. Dále většina lidí má také problém najít na české klávesnici zkratky, které jsou většinou schované pod pravým altem a tak se při psaní zkratek přepínají do anglické klávesnice aby napsali zkratku a pak se rychle vrátí zpátky do té české.

Teď trochu z historie – jak to vlastně všechno vzniklo. Píše se rok 1867. Zaměstnanec tiskárny v Milwaukee Christopher Latham Sholes přichází s nápadem Typewriteru – psacího stroje postaveném na principu úderu kladívka s písmenkem, které se otiskne na papír. Roku 1872 prodává svůj nápad zbrojní společnosti Remington Arms Company za 12 000 dolarů. Roku 1874 přichází Sholes s Jamesem Densmorem s rozložením klávesnice QWERTY. Problém byl v tom, že při rychlém psaní se jednotlivá kladívka do sebe zasekávala. Bylo tedy třeba přijít s takovým rozložením klávesnice, které by toto zasekávání minimalizovalo. Vzali tedy nejpoužívanější spojení písmenek v anglickém jazyce a ty na klávesnici umístili co nejdále od sebe tak, aby se psaní co nejvíce zpomalilo. A jsme doma, QWERTY je na světě, myslím, že Sholes nebyl ohledně rozložení kláves až tak upjatý o čemž svědčí i to, že si písmenka slova typwriter – jeho vynálezu – umístil, asi pro radost, do prvního řádku klávesnice.

A kde se tedy vzala QWERTZ. Evropské národy si koncem 19. století rozložení kláves upravovaly dle jazykových specifikací. Ku příkladu Francouzi mění dokonce 4 písmenka oproti QWERTY. To by ani tak nevadilo, kdybychom nebyli sousedé většího, silnějšího a vlivnějšího souseda – německého národa. Jde tedy o to, že Němci přesunuli klávesu y, kterou často v němčině nepoužívají na méně dostupnou klávesu a to vlevo dole místo písmene Z a QWERTZ je na světě.
Vzhledem k tomu, že psací stroje se k nám dovážely z Německa a nikdo tehdy nebyl schopen německému vlivu odporovat, tedy jsme QWERTZ rozložení přejali bez jakéhokoli jazykového nebo jiného důvodu. A máme to dodnes. Je to vcelku paradoxní, vzhledem k tehdejším národním snahám český jazyk co nejvíce odněmčit.

Dnes je již změna Z a Y jen čistě softwarovou záležitostí a tedy relativně snadné. A o to nám jde. Chceme změnu. Už nikdy zdržování kvůli překlepům Z a Y. Pokud Vás to toto téma zajímá zavítejte na http://www.ceskaklavesnice.cz. Uvidíte co se s tím dá dělat.

A jaký je Váš názor? Vadí Vám překlepy a přehazování písmenek? Nebo si dáváte pozor na prstoklad a záměna kláves se Vás netýká? Nechte nám zde Váš komentář.

Autor článku: Pavel Dvořák

Zdroj: Foto: Internet