Očkování, očkování

Očkovat, nebo ne? Váháte zda a proti čemu se nechat očkovat? Mluvíme nejen o chřipce, ale také o klíšťové encefalitidě. Tak jak je to s očkováním? Ještě je zima, ale nebezpečná klíšťata mohou zaútočit už za několik týdnů. Loni jí v kraji onemocnělo 61 lidí, jeden člověk zemřel. Třeba vám poradí následující řádky. Právě nyní ale nastává doba, kdy se lze účinně chránit proti klíšťové encefalitidě.

Žádné přeplněné ordinace, zavřené školy nebo zakázané návštěvy v nemocnicích. Letos, stejně jako loni, se kraji chřipková epidemie vyhnula. Tedy zatím. Hlavně kvůli tomu lidé mají o očkování proti této zákeřné nemoci jen mizivý zájem. Lékaři ale varují, že nebezpečí by hlavně starší ročníky neměly podceňovat.
Problém je v tom, že o smrtící pandemii chřipky se mluví již několik let, přesto není nikdo schopen říci, zda a kdy přijde. Jisté je podle odborníků jen to, že ta největší s názvem španělská chřipka zabila v letech 1918 až 1920 přes 30 milionů lidí. A nová smrtící pandemie by vzhledem ke stoletému intervalu mutace měla dorazit každým rokem. Každý rok na chřipku v Česku zemře kolem dvou a půl tisíce lidí. Zájemců, kteří se nechají očkovat je přesto málo. ˝Loni jsem byla s dcerou poprvé. Každý rok jsme měli pořádnou chřipku, letos nic a vyhnuly se nám i různé virózy. Na podzim půjdeme určitě znovu,˝ říká například Petra Jánošíková z Ústí nad Labem.

Epidemie ještě může přijít
˝Loni byl zájem úplně nejslabší ze všech let. Proti chřipce se u mne nechalo očkovat maximálně dvacet zájemců. Mnohem lepší to bylo v dobách, kdy to řada lidí měla zadarmo. Teď jsou podmínky přísnější, lidé si to musí platit, a tak zájemců ubývá,˝ potvrzuje zkušenosti praktických lékařů doktorka Blanka Andrlová z Chomutova.
Malý zájem o očkování má na svědomí i to, že loni ani letos prakticky v kraji chřipková epidemie nebyla. V době vrcholu v regionu onemocnělo jen 11 tisíc pacientů týdně a o epidemii se hovoří, když čísla vzrostou na 25 tisíc nemocných. ˝Letos se ani neobjevovaly zvěsti o nebezpečných nebo agresivních kmenech. Ale není vyloučeno, že epidemie může ještě přijít i v březnu, to jsme už zažili,˝ říká krajský epidemiolog Josef Trmal. ˝Problém je, že nikdo není schopen ani říci, zda přijde epidemie chřipky nebo ne. Přesto by se očkování mělo stát běžnou součástí péče o zdraví. Pokud totiž někdo přesto onemocní, má choroba podstatně mírnější a kratší průběh. A je absolutní nesmysl tvrzení, že po očkování chřipku naopak dostanete,˝ dodal Trmal.
Přestože Česko je ˝očkovací velmocí˝ a 95 až 98 procent dětí je chráněno proti nebezpečným chorobám, což nám řada vyspělých zemí jen závidí, u očkování jako je chřipka, žloutenka, meningokok, je situace zcela opačná.

Účinnost očkování je vysoká
˝Zájem o očkování proti chřipce roste jen pomalu a v Česku je proti ní chráněno jen okolo 7 procent obyvatel, což je srovnatelné například s Marokem. Ve vyspělé Evropě je to ale 25 až 33 procent,˝ uvedla vedoucí lékařka epidemiologie a očkovacího centra ústeckého Zdravotního ústavu Eva Jílková. Jen o něco lépe je na tom Česko s očkováním u klíšťové encefalitidy. ˝U nás je očkováno 16 procent populace. Ale například v Rakousku je to 88 procent. Díky tomu zde také výrazně poklesl počet onemocnění a dnes zde evidují jen kolem 40 až 80 případů za rok,˝ popsala Jílková. V tuzemsku jen v Ústeckém kraji onemocnělo loni encefalitidou 65 lidí.
Jedním z důvodů nižšího nezájmu o očkování mohou být i peníze. Zatímco povinné očkování dětí například proti tuberkulóze, tetanu, záškrtu, černému kašli nebo obrně je povinné a hradí ho stát, ochranu před další nákazou si musí lidé většinou platit sami. Proti chřipce stojí do 300 korun, proti klíšťové encefalitidě do 500 a žloutenkám od 1100 do 1500 korun.
Podle lékařů je očkování nejúčinnější prevencí. ˝Lze také vypočítat, kolika případům onemocnění vakcinace zabránila. U klíšťové encefalitidy je účinnost 99 procent, u chřipky 70 až 90 procent u mladších lidí. Hlavní význam u tohoto očkování je ale v tom, že snižuje počet komplikací, kvůli kterým musí být pacient hospitalizován a především počet úmrtí,˝ vysvětlila Jílková.
Zájemci o očkování mají také tu výhodu, že na ně přispívá řada velkých pojišťoven – například Pojišťovna ministerstva vnitra nebo Všeobecná zdravotní pojišťovna, ta až 500 korun. Přesto přibývá lidí, podle kterých je očkování zbytečné nebo dokonce nebezpečné a odmítají nechávat očkovat i děti. ˝Hlavním argumentem je, že je zbytečné očkovat proti nemocem, které se už nevyskytují. Problémem ale je, že u infekcí, které se mohou běžně šířit v populaci – dětská obrna, spalničky, černý kašel – je důležitá kolektivní imunita. Je to situace, kdy se nemoc v populaci nešíří, protože zde totiž je 90 – 95 procent lidí, kteří jsou chránění a tím jsou nepřímo ochráněni i lidé neočkovaní. Jakmile ale toto procento klesne, nemoc se začne objevovat znova. To se stalo například ve Švédsku a Británii s černým kašlem a byl to náhle velký problém,˝ varovala Jílková.

Klíště může zničit i vzít život

Vyrážíte na jaře, v létě i na podzim často do přírody? Houbaříte ve vysočinských lesích? Pak podumejte o tom, zda se nenecháte očkovat proti klíšťovému zánětu mozku, tedy tak zvané encefalitidě. Teď je ta správná doba. Klíšťata mohou zaútočit už za pár týdnů.
˝Na Vysočině se klíšťová encefalitida vyskytuje. Loni onemocnělo šedesát jedna lidí; jeden starý pán zemřel. Rozhodně doporučuji očkování starším lidem, u nichž se dá počítat s komplikacemi, pokud se nakazí,˝ hlásí Alena Dvořáková, epidemioložka jihlavské krajské hygienické stanice.
Když už ochoříte a přeléčí vás, hrozí vám i přesto trvalé následky jako třeba ochrnutí.
˝Očkovat by se měli určitě lidé, kteří se pohybují v lese, v přírodě. Klíšťat je čím dál víc,˝ hloubá Petr Svačinka ze Zdravotního ústavu se sídlem v Jihlavě.

V každém okresním městě na Vysočině je centrum zdravotního ústavu. Tam si ve vymezených hodinách můžete bez objednání přijít pro injekci. Rovnou vám ji píchnou. ˝Očkujeme bez problémů. Právě nyní je to správné období. Lidé mají zájem. Vakcíny je dostatek. U nás stojí, včetně aplikace, 480 korun,˝ informoval Svačinka.

S receptem do lékárny a zpět
Druhou možností je nákup vakcíny v lékárně. Tady jde ale o složitější proces. Nejprve se vydáte za svým praktickým lékařem. Ten vám doporučí jeden ze dvou přípravků pro dospělé, které jsou na našem trhu. A vypíše recept.
˝S receptem přijde pacient do lékárny. Vakcínu plně hradí. Jeden druh stojí 470 korun, druhý 435 korun. Od nás pak půjde zpět k lékaři. Ten ho naočkuje,˝ konstatovala Helena Hoblová z lékárny v třebíčské poliklinice na Vltavínské.
Stejná praxe funguje i u očkovací látky pro děti. I cena je shodná.

A pozor! Pakliže z lékárny s přípravkem v tašce nezamíříte do ordinace doktora na naočkování hned, ale jdete domů, pak si dobře pamatujte, že vakcínu musíte uložit do lednice. Skladovací teplota totiž musí být nízká.
Zdravotní pojišťovny přispívají různou sumu různým skupinám lidí na očkování proti encefalitidě. Musíte si to zjistit u svojí pojišťovny. Cena kolem pěti set korun je za jednu dávku. Abyste byli dlouhodobě chráněni, potřebujete celkem tři očkovací várky.
˝Očkuje se ve třech dávkách. Po aplikaci první základní je nutné po měsíci aplikovat druhou. Za dva týdny po druhém očkování již látka chrání před klíšťovou encefalitidou. Další přeočkování následuje za devět až dvanáct měsíců po druhé dávce,˝ objasnil Svačinka.

Klíšťový zánět mozku se jeví zpočátku jako protivná chřipka. Nemocný člověk je unavený, trápí ho bolesti ve svalech, hlavy, vysoké teploty. Pacient končí v nemocnici.

Zdroj: MFDNES archiv – autorky: Andrea Angermannová, Michaela Šimová, Foto: Internet