Šance vyléčit se z mrtvice narůstá

Důležité je, aby se lidé s příznaky cévní mozkové příhody dostali včas do nemocnice. Pouhé tři hodiny má člověk postižený mozkovou mrtvicí na to, aby se vyvaroval trvalému postižení. Pokud není v této době dopraven do nemocnice, může zčásti ochrnout, přestane mluvit, slyšet nebo cítit dotyk. Většina českých pacientů příznaky cévních mozkových příhod podceňuje. Lékaři mohou účinně pomoci jen zhruba jednomu procentu nemocných.

Šestašedesátiletá Gertruda Danyšová z Českého Těšína patří mezi 350 lidí z třineckého regionu, které loni postihla cévní mozková příhoda, lidově zvaná mrtvice.
Kdyby se nedostala včas do nemocnice, mohla být invalidní jako polovina ze všech pacientů, nebo mrtvá – jako pětina z postižených.
Gertruda Danyšová ale měla štěstí. ˝Dnes na mě vůbec není poznat, že se mi něco tak vážného stalo,˝ říká spokojeně. ˝Za to vděčím lékařům Nemocnice Třinec. Starali se o mě úžasně,˝ dodává žena vděčně.
Neurolog třinecké nemocnice Radim Szotkowski má z dobrého zdraví ženy velkou radost. Stala se totiž jeho první pacientkou, kterou pomohl zcela vyléčit novou metodou.
˝Cévní mozkové příhody jsou častým a závažným onemocněním,˝ říká neurolog a netají, že v minulosti byly vyhlídky pacientů s mrtvicí dost špatné. Dnes ale jejich šance na uzdravení rostou, a to především díky nové terapii, kterou lékaři zavedli do praxe na počátku tohoto tisíciletí. Jde o takzvanou systémovou trombolýzu. Podmínkou ale je, že se pacient dostane k lékaři včas.
˝Léčba je určena pro nejčastější, takzvaný ischemický typ cévních mozkových příhod, u nichž kvůli ucpání přívodné cévy sraženinou, většinou krevní, nedochází k prokrvení části mozku. V důsledku toho umírají každou minutu 2 miliony mozkových buněk,˝ vysvětluje Szotkowski. ˝Při trombolýze pacientovi podáme formou infuze léčebný preparát, který sraženinu rozpustí a průtok krve v postižené oblasti se tak obnoví,˝ dodává neurolog.
Léčba trombolýzou je drahá. Jen infuze stojí třicet tisíc korun. Její podání pacientovi s mrtvicí se přesto vyplatí. Pokud je léčba úspěšná, pacient se vrací do plnohodnotného života. Kromě přínosu pro uzdraveného člověka a jeho blízké to zároveň znamená úsporu případných nákladů na péči o invalidního pacienta. Systémovou trombolýzou už delší dobu léčí několik zdravotnických zařízení v regionu. Nemocnice Třinec se k nim přidala až v loňském roce. Loni její lékaři poskytli moderní léčbu pouze sedmi pacientům. Už v prvním měsíci letošního roku ale léčili stejným způsobem dalších pět pacientů, přičemž všichni odešli z nemocnice zcela zdraví nebo jen s lehčím postižením, takže se mohou vrátit k životu, na který byli zvyklí.
˝Bez trombolýzy by bojovali o život a míra jejich postižení by byla mnohem větší,˝ míní neurolog Radim Szotkowski. ˝Radost z jejich vyléčení máme o to větší, že šlo o poměrně mladé pacienty. Nejmladší ženě bylo teprve pětatřicet let,˝ líčí. Další stovky pacientů z Třinecka se ale trombolýzy nedočkaly. Proč?
˝Jediným problémem, který nám brání v tom, abychom více pacientů léčili trombolýzou, je zbytečné otálení postižených a pozdní vyhledání lékařské pomoci,˝ vysvětluje lékař.
Trombolýza je totiž velmi dobře účinná pouze do tří hodin od vzniku mozkové příhody, proto platí: čím dříve, tím lépe. Rozhodují i minuty.
˝Bohužel lidé při příznacích mrtvice často čekají, jak se situace vyvine. Myslí, že obtíže samy odezní, nebo jsou přesvědčeni, že není kam spěchat, protože mrtvice je neléčitelná. Do nemocnice pak přijíždějí pozdě a propásnou takzvané léčebné časové okno,˝ říká neurolog, který se i s kolegy snaží situaci změnit. ˝Organizujeme vzdělávací přednášky pro veřejnost, vydáváme informační letáky, publikujeme výsledky své práce v médiích. Je zajímavé, že když lidé o úspěšné léčbě slyší nebo čtou, počet pacientů vhodných pro trombolýzu roste,˝ dodává lékař.

Cévní mozková příhoda má dvě formy

Z osmdesáti procent jde o mozkový infarkt a ve zbývajících případech o mozkové krvácení. Mozkový infarkt vzniká podobně jako srdeční uzávěr tepny. Tkáň mozku přestane být zásobována krví a za několik hodin odumírá. Každou minutu zaniká kolem dvou miliónů mozkových buněk. Bez léčby umírá kolem třiceti procent pacientů v průběhu tří měsíců, dalších třicet procent zůstává trvale invalidních. Mozkové krvácení vzniká prasknutím mozkové tepny a vylitím krve do mozkové tkáně. Zemře polovina pacientů; většina těch, kdo přežijí, je trvale invalidní.

Nejčastějším projevem mozkové příhody je slabost, ochrnutí jedné poloviny těla, popřípadě poloviny obličeje. „Začal jsem recitovat báseň. Najednou mi vypadl text z ruky a přestal jsem mluvit,“ popsal svůj stav herec Petr Haničinec, který cévní mozkovou příhodu prodělal před pěti lety při vystoupení mimo Prahu. Byl rychle převezen do Všeobecné fakultní nemocnice a díky včasnému zásahu je dnes čtyřiasedmdesátiletý umělec relativně v pořádku. Stále ale má určité problémy s vyjadřováním i s pohyby končetin.

Jak poznat mrtvici

Poproste postiženého člověka: – aby se usmál – aby řekl jednoduchou větu – aby něco krátkého napsal – aby zvedl nahoru obě ruce – aby vám postupně stiskl ruku oběma svýma rukama – aby vyplázl jazyk – aby řekl, zda cítí dotek stejně na pravé a levé ruce – aby sdělil, zda vidí pohybující se prsty v levé i pravé polovině zorného pole Pokud cokoli z toho postižený člověk nedokáže, hůř vidí, má oslabenou citlivost nebo omezenou hybnost a slabší stisk končetiny na jedné straně těla, pokleslý koutek úst, případně pokud je jazyk při vypláznutí stočený nebo se vychyluje jen na jednu stranu, volejte záchrannou službu a sdělte dispečerce, že máte podezření na cévní mozkovou příhodu.

Zdroj: Novinky.cz, MFDNES archiv – autorka: Ivana Lesková, Foto: Internet