Umíme vypalovat vlastní CD I.

Chcete si vypálit hudbu, film, video nebo zálohy Vašich dokumentů či fotek? Není nic jednoduššího, potřebujete počítač, vypalovací mechaniku, nosič CD a software, který Vám pomůže. Nejdřív si ale přečtěte, jak jsou na tom jiní a jak je to s autorskými právy.

Z Vašich dopisů:
Vypaloval jsem hudební CD pro svou přítelkyni, která nemá svůj vlastní počítač, jen obyčejný CD-přehrávač. Já vím, že domácí vypalování odporuje autorským zákonům, ale jsme oba v invalidním důchodu a já za ten paklík desek s trampskými písničkami dal skoro 800 kč. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet obyvatele u nás v domě, protože přehrávač CD má dnes snad každý a mně šlo jen o to, zda vypálené desky hrají i na obyčejném přehrávači, nejen na mém počítači. Docela jsem se na to těšil, protože CD-přehrávač lidé obvykle mívají a já měl aspoň záminku, jak poznat nové obyvatele domu, ve kterém již 52 let bydlím. Marně! Začal jsem totiž v sobotu kolem poledne obcházet celý dům a mačkat zvonky. Zbytečně. Otevřela mi jen jediná rodina, taky důchodcovská a ti přehrávač měli rozbitý a neměli buď peníze nebo energii na jeho opravu. Jinak však byl celý náš dům o víkendu úplně prázdný – na mé zvonění nikdo nereagoval. Jen za jedněmi dveřmi zaštěkal pes, ale ten mi samozřemě neotevřel. Jinými slovy, kdo měl kam jet, odjel na víkend pryč, přestože je začátek února. Zůstali pouze ti, kteří nemají kam odjet nebo nikoho nemají – já a ta osamělá rodina Březinových ve 2. patře.

Autorská práva
Pravda je taková, že muziku si pro svou osobní potřebu může zkopírovat doslova kdokoliv z nás a taktéž odkudkoliv. Zdrojem může být například CD, LP, MC, hudební server, rádio, televize, zpívající soused, atakdále. Každý může samozřejmě kopírovat na cokoliv svého – na kazetu, na harddisk, na cd-rom, … tedy slangově – nahrávat, stahovat, vypalovat, ….
U hudby totiž platí, viz. následná citace § 15 autorského zákona, že pro svou osobní potřebu si mohu – aniž bych potřeboval svolení kohokoliv – pořídit kopii autorsky chráněného díla a autorský zákon přitom vůbec neomezuje toto právo na takzvané legální vlastníky originálu a už vůbec neukládá uživateli (tomu kdo si pro svou osobní potřebu hudbu kopíruje) sebemenší povinnost zkoumat, jak je na tom po právní stránce zdroj, z něhož hudbu kopíruje!
Slíbená citace související části § 15 autorského zákona zní: ˝Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnou, kdo a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu,..˝ konec citátu.

Avšak pozor! Aby kopie mohla být uznána za kopii pro osobní potřebu, musí si ji zhotovit svými silami sám ten, pro jehož osobní potřebu má sloužit. Institut ˝kopie pro osobní potřebu˝ se tedy nevztahuje na případy, kdy si uživatel dá takovou kopii zhotovit někým jiným, ať již za úplatu, či bezúplatně.
Já mohu poradit hudebním fandům jediné, kupte si vlastní cd-r(w) vypalovačku domů, shánějte svou oblíbenou muziku kde se dá – například v místním cd klubu – a palte si pro svou osobní potřebu o sto šest. A hlavně poslouchejte muziku co ucho unese. O to přeci hlavně jde, ne?

A jak na to?
Softwary a pomocníci na vypalování jsou k dispozici dokonce zdarma a jsou na ovládání jednoduché, takže teď už opravdu potřebujete pouze počítač, CD mechaniku (vypalovačku) a nosiče CD.

Návod, jak pálit si můžete přečíst třeba zde na stránkách PCpomocníka.

A dodatek k dopisu: hudbu si lehce vypálíte i na CD přehrávač ne jako data ve formátu MP3, ale musiku ve formátu např. WAV.

Zdroj: Montrealer, PC pomocník, cdr.cz, Foto: Internet