Jak se vyznat ve značení potravin

Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Nejsou vám některé údaje z obalů potravin zcela jasné, nebo dokonce netušíte, co znamenají? Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky o značení potravin.

* Proč nejsou údaje o energetické hodnotě na všech potravinách?

Energetické hodnoty jsou zatím povinné jen u těch výrobků, které uvádějí nějaké výživové tvrzení, například ˝bohatý na vlákninu˝, ˝s nízkým obsahem tuku˝. Musí být třeba u energetických nápojů, protože zdůrazňují účinek související s energií. Povinné jsou u potravinových doplňků a potravin pro zvláštní výživu (například pro kojence).

* Co znamenají čísla, která bývají u data trvanlivosti, třeba L2401081?

Je to číslo šarže, což je množství výrobků, které byly vyrobeny za stejných podmínek, většinou v určitém časovém úseku nebo z určité dodávky suroviny. Pro zákazníky nemá tento údaj žádný význam, s výjimkou situace, kdy se zjistí, že určitá šarže výrobku je zdravotně závadná. Výrobce musí šarži označit na obalu, aby bylo možné v případě závady dohledat její zdroj a vadnou dávku stáhnout z trhu.

* Když nenajdu ve složení žádná ˝éčka˝, znamená to, že výrobek aditiva neobsahuje?

Ne. Přídatné látky (aditiva), které se do potravin přidávají kvůli barvě, konzistenci nebo trvanlivosti, se mohou uvádět buď názvem látky (guma guar), nebo číselným kódem, takzvaným éčkem (E 412). Vždy musí být vedle tohoto údaje i kategorie přídatné látky (zahušťovadlo). Vzhledem k tomu, že éčka mají u spotřebitelů špatnou pověst, výrobci v posledních letech raději uvádějí jejich slovní název.

* Proč jsou písmena na obalech tak malá, že se nedají přečíst?

Protože velikost písma není zatím stanovena, volba je jen na výrobcích a ti dávají přednost svým reklamním tvrzením na úkor povinných údajů. Hájí se také tím, že všechny informace se jim na malou plochu obalu nevejdou. Problematické jsou zejména výrobky, které se vyvážejí do několika zemí, nebo miniaturní české přelepky cizojazyčných údajů. Nové předpisy by to měly změnit.

* Proč je u některých potravin uvedeno zastoupení jednotlivých složek v procentech, jinde ne?

Množství složky se uvádí jen v některých případech. Například když se složka objeví v názvu -v ˝sýru se šunkou˝ musí být uveden podíl šunky stejně jako množství jahod v ˝jahodovém džemu˝. Podíl musí být uveden i tehdy, když je složka na obalu zdůrazněna i graficky (například obrázky jahody na kelímku s jogurtem). Obsah soli se uvádí povinně, když přesahuje 2,5 procenta, alkoholu, když je obsah etanolu vyšší než 1,2 objemového procenta.

* Je to správné, když je na obale: Spotřebujte do 5 dní od data výroby?

Správně to není, protože datum použitelnosti se musí vždy uvádět slovy: Spotřebujte do… s uvedením dne, měsíce, případně roku.

* Na pytlíčku s kořením jsem našla údaj ˝ionizováno˝, co to znamená?

Některé potraviny se ošetřují ionizačním zářením, které má chránit potraviny před zkažením. Ničí se tím mikroorganismy způsobující hnilobu, potlačuje se tak například klíčivost brambor. Je to metoda bezpečná, podmínky pro ozařování jsou přesně stanoveny a limitovány nejvyšší přípustnou dávkou. Zákazníci se však musí z obalu dozvědět, že výrobce potraviny nebo suroviny ošetřil ionizací. Nejčastěji takový údaj najdete na koření, bylinných čajích nebo instantních polévkách. Stejně tak se musí zákazník z obalu dozvědět, že k výrobě byla použita surovina z geneticky modifikovaných organismů (GMO).

* Co je výživové a co zdravotní tvrzení?

Výživové tvrzení uvádí, že potravina má určité výživové, tedy nutriční hodnoty. Například ˝s nízkým obsahem tuku˝, ˝zdroj bílkovin˝ či ˝bohatý na vlákninu˝. Za zdravotní jsou považována všechna tvrzení používaná na obalech, v reklamě a propagaci výrobku, podle kterých může mít konzumace potraviny nějaké příznivé účinky na zdraví. Například že posiluje obranyschopnost organismu nebo snižuje riziko onemocnění. Pro výživová tvrzení jsou přesně stanoveny podmínky, například jogurt ˝bez tuku˝ smí mít nanejvýš půl gramu tuku. Zdravotní tvrzení musí odpovídat pravdě a Evropská unie připravuje seznam tvrzení, která budou povolena. V žádném případě se nesmí o potravinách tvrdit, že vyléčí nemoc nebo působí preventivně.

* Musí se uvádět původ výrobku? Proč se z obalu nedozvím, z které země pochází?

Země původu se musí povinně uvádět jen u hovězího masa, čerstvého ovoce a zeleniny a brambor. Na obalech musí být jméno a plná adresa toho, kdo za výrobek odpovídá. Obecně se označení země původu vyžaduje u potravin, kdy by neuvedení tohoto údaje uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny.

* Jak je možné, že se někdy informace v různých jazykových verzích liší? Třeba pořadí jednotlivých složek ve složení nebo i druh výrobku – například v češtině je jogurt, ve slovenštině jogurtový krém.

Pořadí složek by mělo být stejné, protože se ve všech evropských zemích uvádějí sestupně podle toho, jak jsou ve výrobku zastoupeny. U druhu výrobku však mohou být odlišnosti, protože předpisy nejsou v Evropě jednotné. Proto jeden a ten samý výrobek může být v každé zemi označen odlišně.

* Na balených výrobcích je hodně údajů, u nebalených téměř žádné. Je to správně?

I u nebalených výrobků musí být někde viditelně umístěny (třeba na cedulce nebo tabuli) tyto údaje: název potraviny, množství, datum použitelnosti, případně třída jakosti, varování před možným nepříznivým vlivem některé složky (například alergeny) a informace o ošetření ionizací. Výrobce být uveden nemusí, ale prodavač vám musí jeho jméno sdělit, stejně tak by vám měl na požádání prozdradit složení výrobku. U hovězího masa musí být někde viditelně uvedena kategorie (např. mladý býk, volek, kráva) a registrační číslo zvířete, i země, kde se zvíře narodilo a bylo vykrmeno (případně i poraženo). Pokud potraviny porcuje a balí přímo obchod, někde v zázemí prodejny, musí být ještě na štítku uveden název firmy, která výrobek zabalila (tedy obchodu). U některých výrobků požadují vyhlášky ještě další údaje. Například u zabaleného krájeného masného výrobku musí být uvedeno datum zabalení a výrobek musí být prodán nejpozději následující den.

Údaje na obalu výrobku musí být:

* srozumitelné
* v českém jazyce (kromě obchodního názvu výrobku)
* na viditelném místě
* snadno čitelné (velikost písma však není stanovena)
* nezakryté
* nepřerušené jinými údaji
* nesmazatelné
* nesmí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o vlastnosti, množství či původ potraviny

Zdroj: MFDNES archiv – autorka: Hana Večerková, Foto: Internet